Zahrádkářských kolonií ubývá, ač je o ně velký zájem. Firmy na nich raději staví domy

Radek Dragoun Radek Dragoun
5. 8. 2019 5:30
Pokud chcete začít v Praze pěstovat vlastní ovoce a zeleninu v jedné z mnoha zdejších zahrádkářských kolonií, pravděpodobně budete mít velký problém najít volné místo. Zatímco takových zájemců je stále více, zahrádkářské osady ubývají. Soukromí vlastníci na nich radši budují projekty, které jim přinesou mnohem větší zisk. Zahrádkářský svaz se proto pokusí přesvědčit poslance, ať přijmou zahrádkářský zákon, který by - zejména osadám na pozemcích státu a obcí - mohl pomoci. Za 20 let se jim zatím přízeň politiků najít nenašlo, nyní cítí šanci.
Zahrádkářská osada Ořechovka slaví 87. narozeniny. Ve dvou lokalitách má celkem 158 zahrádek, o které se stará 161 členů.
Zahrádkářská osada Ořechovka slaví 87. narozeniny. Ve dvou lokalitách má celkem 158 zahrádek, o které se stará 161 členů. | Foto: Adam Hecl

V roce 1965 začala v pražských Dejvicích výstavba zahrádkářská osady Jenerálka, která na místě vydržela až dodnes. Zdejší zahrádkáři se však obávají, že může jít o její poslední měsíce. Kvůli soudním tahanicím o pozemky hrozí, že zde zahrádky skončí. O pozemky usiluje firma Manalisten, která zde zahrádkáře nechce.

"Pozemky mají minimální hodnotu miliardu korun a je to lokalita, která je obrovsky atraktivní. Sice patří do přírodního parku Lysolaje, kde by se stavět nemělo, ale to v dnešní době nic neznamená," říká členka výboru osady Marie Dvořáková.

Příběh této osady ilustruje celkový problém, který chatové osady zejména v Praze a Brně mají. Před desítkami let vznikaly na rumištích na okrajích měst. Postupné osidlování a rozšiřování zástavby však vede k tomu, že se zahrádky dostávají více a více do centra. Co bylo kdysi okrajovou částí metropole, je nyní považováno za lukrativní lokalitu. Pokud pozemek patří soukromému vlastníkovi, má logicky tendenci ho buď prodat developerovi, který za něj štědře zaplatí, nebo rovnou vybudovat něco, co přinese mnohonásobně vyšší zisk - jako parkoviště, kanceláře či obytné domy.

Podle předsedy Českého zahrádkářského svazu Stanislava Kozlíka to vede k tomu, že zahrádkářských osad ubývá. "Kolonií v Praze bylo 400, dnes jich je pod naším svazem 135 plus pár dalších," říká Kozlík. Podle něj v posledních letech zmizí ročně tři čtyři osady, i když uznává, že poslední dva roky se situace uklidnila. Konec však aktuálně podobně jako Jenerálce hrozí i dalším osadám.

Nekonečné čekací listiny

Zatímco zahrádek ubývá, zájemců o ně v Praze přibývá - několikanásobně převyšují nabídku. Jednotlivé osady mají dlouhé čekací listiny. Někteří zahrádkářům nabízejí vysoké částky jenom za to, když jim přenechají svůj nájem.

Zahrádkáři věří, že by jim mohl pomoci speciální zahrádkářský zákon. V roce 2010 k němu byli blízko, ale vetoval ho tehdejší prezident Václav Klaus. Sněmovna se pak k němu už nevrátila. Nyní doufají v další šanci.

Šéf zahrádkářů Kozlík o něm diskutoval během osobního setkání s premiérem Andrejem Babišem. "(Předseda Kozlík) už mým předchůdcům zkoušel marně vysvětlovat, že si čeští zahrádkáři zaslouží stejné podmínky jako ti v Rakousku, Německu nebo na Slovensku. Myslím si to taky," uvedl po setkání premiér.

Smyslem zákona by mělo být zakotvení zahrádkářské činnosti jako veřejně prospěšné nebo podpora vzniku nových zahrádkářských osad na dočasně přenechaných pozemcích. Ideální by podle Kozlíka bylo, kdyby obce musely v případě zrušení zahrádkářské kolonie vybudovat na jiném místě novou tak, jak to mají v Německu. To však zahrádkářský svaz nepožaduje, neboť se obává, že v takovém případě by zákon neměl u politiků šanci. Jeho znění nyní konzultují i s ministerstvem zemědělství, se kterým jsou v kontaktu již několik let.

"V poslední době se spolupráce nad přípravou zákona zintenzivnila. Ministerstvo zemědělství poskytuje svazu pomoc na základě jednání ministra zemědělství a předsedy svazu. Zahrádkářskou činnost jsme formulovali jako společensky (obecně) prospěšnou," říká mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

"Přijetím zákona by společnost řekla, že je v jejím zájmu, aby zahrádkářské kolonie byly budovány, případně zachovány. Zahrádkářské organizace by získaly větší respekt u majitelů pozemků a měly by šanci získat delší smlouvy," vysvětluje předseda Kozlík. Právě délka nájemních smluv je jeden z problémů, který zahrádkáře trápí.

Když dostanou smlouvu na 30 let, zahrádku vyšperkují

Zejména v případech, kdy zahrádkáři hospodaří na pozemcích města nebo státu, by chtěli, aby délka jejich smluv byla výrazně delší - například deset let, ideálně pak 30 až 50 let. Kratší smlouvy podle Kozlíka lidi odrazují od toho, aby sázeli například ovocné stromy, které se jim zúročí až za několik let.

"Když budete mít zahrádku s nájemní smlouvou na jeden rok, tak nebudete chtít investovat čas ani peníze do toho, abyste ji zveleboval. Takže to většinou chátrá, lidé se to snaží řešit tak, že to udrží, jenom aby to udržovali. A úřady si mnohdy řeknou, že to tam vypadá jako v jihoamerickém slumu, a radši to zruší, protože to hyzdí okolí. Kdyby daly zahrádkářům smlouvu na 30 let, oni si chatičky vyšperkují, vysadí stromy a bude to nádherná část města," říká Kozlík.

Zahrádkářský svaz věří, že i přestože se už o prosazení vlastního zákona snaží dvacet let, nyní to vyjde. Do karet jim hrají i aktuální debaty o životním prostředí a globálním oteplování, které probíhají zejména ve velkých městech, kde je zájem o zahrádky největší. Jaké šance budou mít ve skutečnosti, by se mohlo ukázat již brzy. Zahrádkáři chtějí přes prázdniny za pomoci ministerstva zemědělství dostat návrh zákona do finální podoby a na podzim s ním oslovit poslance zemědělského výboru.

"Podpora zahrádkářských kolonií je součást našeho volebního programu. Považujeme to za důležité z celé řady důvodů, takže v tomto Český zahrádkářský svaz plně podporujeme," říká místopředseda výboru Radek Holomčík (piráti). Dodává však, že zahrádkářský zákon je pouze jednou z cest, další možností je podle něj tuto oblast zahrnout do stávajícího zákona o zemědělství.

Jako téma k diskusi to připouští také šéf výboru a poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. "Zatím jsem návrh neviděl, ale určitě jej na výboru probereme," říká Faltýnek.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy