Záhadná smrt čeká 500 let na objasnění. Vědci vstoupí do hrobky Vojtěcha z Pernštejna

Záhadná smrt čeká 500 let na objasnění. Vědci vstoupí do hrobky Vojtěcha z Pernštejna
Setkání odborníků ze spolku Naše historie nad hrobkou Vojtěcha z Pernštejna v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích v roce 2019.
Příprava na průzkum hrobky a vložení měřicího zařízení. Zcela vpravo PhDr. Jiří Kotyk, historik, pardubický patriot a odborník na Vojtěcha z Pernštejna.
Experti ze spolku Naše historie zaměřují nejvhodnější místo pro vstup zařízení do hrobky, 2019.
Pohled do hrobky Vojtěcha z Pernštejna pořízený archeology v roce 1995.
Foto: Naše historie, z.s.
Jan Kužník
26. 8. 2020 20:15
Vědci speciální kamerou podrobně prozkoumají hrobku významného šlechtice Vojtěcha z Pernštejna. Muže, který k smrti odsoudil masovou vražedkyni a vysloužil si za to její prokletí. Také samotné místo jeho odpočinku - v kostele svatého Bartoloměje v Pardubicích - je prý chráněno smrtelnou kletbou. Tentokrát od Vojtěchovy vdovy. Dozvíme se po půl tisíciletí, zda byl Vojtěch otráven?

Vojtěch z Pernštejna byl velmi bohatý šlechtic, který podle všeho žil poklidný, spořádaný a svým způsobem nenápadný život. V Pardubicích a okolí se o něm sice mluvilo jako o dalším možném králi (byl hofmistrem), ale do historie se významně zapsal teprve tím, když v březnu 1534 odsoudil k smrti jistou Kateřinu z Komárova. Dva dny po její smrti totiž sám za záhadných událostí zemřel. Vznikly hned dvě legendy o prokletí. Jedna z nich výrazně ovlivnila dění v Pardubicích ještě počátkem devatenáctého století a obě jsou živé dodnes.

Česká čachtická paní hrozila peklem

"Stáhnu tě s sebou do pekla!" Přesně takovou kletbu měla na odchodu ze soudní síně vykřiknout Kateřina z Komárova, později známá pod přezdívkou Česká čachtická paní. Výhružné poselství směrovala Vojtěchovi z Pernštejna, který dvorskému soudu, před nímž stanula, předsedal.

Odsouzena byla za řadu brutálních vražd. Své poddané - většinou mladé děvečky - nejrůznějšími způsoby mučila. Některé nechala mezi sebou zápasit na život a na smrt, jiné osobně stahovala z kůže, řezala jim maso, drásala železným kartáčem, bičovala nebo polévala vroucím olejem.

Soudní líčení se nejprve vyvíjelo jako fraška. Předvolaní svědci se totiž báli proti mocné šlechtičně svědčit. Kateřina byla správkyní panství a její muž Jan Bechyně byl královský purkrabí na Karlštejně. U soudu tak zazněly většinou pochvalné hlasy o Kateřinině vlídnosti a přívětivosti, přestože bylo obecně známo, že své poddané i za malé prohřešky krutě trestala. Vypadalo to, že i vraždy v obci Pičín zůstanou nepotrestány.

Zlom nastal ve chvíli, kdy k soudu dorazil jeden z příbuzných obětí z Prahy, kam moc Jana ani Kateřiny nesahala. Svědectví dodalo odvahu i ostatním a Kateřina se nakonec sama pod tíhou důkazů ke 14 vraždám přiznala. Někteří historikové se nicméně domnívají, že mrtvých mohlo být až kolem 30.

Náhlá smrt a podivný pohřeb

Kateřina dostala na svou dobu nezvyklý trest. Jako šlechtična nemohla být odevzdána katovi a setnuta, proto ji Vojtěch odsoudil k smrti v hladomorně. Po 14 dnech bez vody a bez jídla, 15. března 1534 v kobce věže Mihulka na Pražském hradě, Kateřina umírá. Dva dny po ní vydechne naposledy i Vojtěch z Pernštejna. Kletba se naplnila?

Jako královskému hofmistrovi pochopitelně náležel Vojtěchovi okázalý pohřeb. Místo něj je však tělo jen krátce vystaveno během mše v Týnském chrámu a zcela oproti tehdejším zvyklostem a pravidlům urychleně a bez ceremonií převezeno do hrobky v Pardubicích. Takový přístup byl podezřelý už tehdy a právě zde zřejmě můžeme hledat původ první z legend o prokletí. Navíc je ve hře ještě druhá a pravděpodobnější varianta. Vojtěch mohl být otráven.

Obyčejná lidská pomsta?

Manžel odsouzené Kateřiny se za svou manželku před soudem statečně bil. Uplácel a zastrašoval, kde mohl. Jako mocný muž na to měl veškeré prostředky. Václava Hájka z Libočan (slavného kronikáře), který svým "stížným listem" celou kauzu odstartoval a dostal k soudu, křivě obvinil z krádeže svatých ostatků, nechal jej svázat a potupně odvést z Karlštejna do Prahy k soudu.

Podobně se snažil škodit i dalším, kteří vypovídali v manželčin neprospěch. Není tedy vyloučené, že hlavnímu "viníkovi" Kateřininy smrti Vojtěchovi se rozhodl pomstít ještě hůř. Otrava byla tehdy běžným způsobem, jak někoho sprovodit ze světa. Následný rychlý pohřeb by pak podle některých historiků odpovídal snaze zamaskovat případné důkazy o další vraždě. Zda byl Vojtěch skutečně otráven, nebo jej snad přemohla některá z nemocí, kterými prokazatelně trpěl, se můžeme dovědět po případném odběru a chemické analýze vzorků z hofmistrova těla.

Prokletá hrobka?

Nejen samotný Vojtěch, ale i místo jeho posledního odpočinku je podle legendy prokleté. Kletbu měla pronést jeho druhá manželka Johanka Zvířetická z Vartenberka. Zatímco však o prokletí od Kateřiny zápis máme, dobové písemné prameny o druhé kletbě neexistují. Johanka podle jedné pověsti měla pronést, že kdo do hrobky vejde, tak zemře. Jiná verze mluví pouze o tom, že zemře ten, kdo hrobku poničí nebo naruší.

S druhou kletbou je spojena událost z počátku 19. století, kdy někteří církevní hodnostáři usilovali o to, aby objemná nadzemní část hrobky byla rozebrána a z nevelkého kostela převezena jinam. Historici se domnívají, že právě až v této době mohla vzniknout ona "Johančina kletba". Měla jednoduše zabránit odstranění hrobky.

Ať už je to jakkoliv, hrobka měla být v průběhu staletí podrobně prozkoumána několikrát. Nikdy k tomu však nedošlo. Mezi roky 1994 a 1995 probíhal v kostele svatého Bartoloměje velký záchranný archeologický průzkum. Celá podlaha kostela byla tehdy odkryta a stěny hrobek obnaženy. Plánovaný podrobný průzkum se však nekonal s logickým odůvodněním, které je platné stále. Pokud to není nezbytné, je lepší nechat památku neporušenou pro budoucí generace. Ty totiž budou mít i kvalitnější nástroje na skutečně neinvazivní průzkum. Dalším důvodem mohly být i předpokládané astronomické náklady, které by bylo nutné vynaložit na záchranu nalezených textilií, šperků, ostatků a sarkofágů.

Další průzkum byl plánován na rok 2012, který byl i takzvaným pernštejnským rokem. Kvůli financím z něj opět sešlo. Vědci však alespoň v devadesátých letech přece jen do jednotlivých hrobek, včetně té Vojtěchovy, nahlédli a pořídili nepříliš kvalitní snímky (jeden takový vidíte v galerii).

Co v hrobce najdeme?

Koncem srpna 2020 se do hrobky vědci nakonec skutečně vypraví. Vše je připraveno na neinvazivní kamerový průzkum, podobně jako v případě honosné hrobky Jana Jiřího ze Švamberka.

Speciální teleskopická Full HD kamera vnikne do pohřební komory těsně u Vojtěchovy hlavy. Experti už z přípravného průzkumu v roce 2019 vědí, že po povodních je část rakve poničená a nemá čelo. Díky tomu by mohlo být možné nahlédnout do jejího nitra a případně i odebrat biologický materiál (nejlépe vlasy) pro vyvrácení nebo potvrzení hypotézy o otravě.

Má to však háček. Archeologové se musí nejprve ujistit, že právě tato rakev skutečně patří Vojtěchovi. V kobce jsou totiž nejméně tři. "Všechno naznačuje tomu, že právě tato honosná zdobená rakev patří Vojtěchovi z Pernštejna, nicméně jistotu budeme mít až ve chvíli, kdy na ní najdeme například takzvanou autentiku," vysvětluje Jiří Šindelář, technický vedoucí průzkumu ze spolku Naše historie. Autentika je kovová destička označující pravost ostatků významné osobnosti.

Video: Záběry Kostela svatého Bartoloměje v Pardubicích z roku 2019

Kostel Pardubice | Video: Jaroslav Mareš
 

Právě se děje

Další zprávy