Žádostí Ukrajinců o azyl je trojnásobek, soudy jsou opatrné

Tomáš Fránek
25. 9. 2014 5:30
Za prvních osm měsíců letošního roku eviduje ministerstvo vnitra 318 žadatelů o azyl z Ukrajiny, přičemž za celý rok 2013 se o azyl přihlásilo pouze 146 Ukrajinců.
Nutnost sloužit v ukrajinské armádě není podle českých soudů důvod k udělení azylu v Česku.
Nutnost sloužit v ukrajinské armádě není podle českých soudů důvod k udělení azylu v Česku. | Foto: Reuters

Brno – O azyl v Česku žádá kvůli válce v jejich rodné zemi stále více Ukrajinců. Už na konci srpna byl letos počet žádostí o ochranu v tuzemsku víc než dvakrát vyšší, než kolik činil za celý minulý rok.

Soudy ale zatím rozhodují v neprospěch Ukrajinců – podle soudců jde často o snahu využít současné situace a zůstat v Česku.

Za prvních osm měsíců letošního roku eviduje ministerstvo vnitra 318 žadatelů o azyl z Ukrajiny, přičemž za celý rok 2013 se o azyl přihlásilo pouze 146 Ukrajinců. Pokud by se srovnala pouze srpnová čísla, je nárůst žádostí oproti loňsku téměř trojnásobný.

2010 2011 2012 2013 2014
podané žádosti o azyl 115 152 174 146 318

Žádostí lidí z Ukrajiny o mezinárodní ochranu je jednoznačně nejvíc, přiznání azylu se ale dočká jenom menší část uprchlíků. Za první půlrok vnitro přiznalo ochranu čtvrtině žadatelů o azyl.

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.
2013 15 18 10 6 14 11 11 25
2014 13 17 39 47 52 34 48 68

Žádost se posuzuje tři měsíce

Ukrajinci jsou nejpočetnější skupinou cizinců v Česku, podle Českého statistického úřadu jich tu žije 112 tisíc.

Ukrajinci žádající v Česku o azyl projdou stejně jako ostatní uprchlíci během devadesátidenní lhůty, v níž se žádost o azyl posuzuje, dvěma zařízeními: přijímacím střediskem (na Ruzyni nebo v obci Zastávka u Brna) a pobytovým střediskem v Kostelci nad Orlicí či v Havířově.

Udělení mezinárodní ochrany předchází podrobné a dlouhé šetření. Kromě vstupních lékařských prohlídek ministerstvo zjišťuje faktografické údaje a především důvody, které cizince vedly k odchodu ze země. Podmínkou jsou i pohovory, během nichž musí člověk svou motivaci objasnit

Na válku se odvolávají i ti, co přišli dřív

O mezinárodní ochranu v Česku s odkazem na válečný stav, hrozbu služby v ukrajinské armádě nebo kvůli obavám z politického pronásledování nežádají v Česku jenom Ukrajinci, kteří ze země utekli v posledních šesti měsících. Stejné argumenty začali používat i ti Ukrajinci, kteří už v Česku nějakou dobu žijí a hrozí jim návrat zpět do rodné země nebo tu třeba mají příbuzné.

Z analýzy rozhodnutí správních soudů za poslední tři měsíce vyplývá, že tyto žádosti přes argumenty o válečném stavu příliš šancí na úspěch nemají. Z osmi lidí z Ukrajiny, kteří chtěli v Česku dosáhnout přiznání mezinárodní ochrany, neuspěl u soudů žádný.

Podle soudů jde ze strany lidí, kteří už v Česku žijí delší dobu, o snahu využít současné situace a zůstat v Česku.

Neúspěšná tak byla třeba žaloba padesátileté ženy, která se o získání azylu v Česku snaží už od roku 2001, její žádosti byly několikrát zamítnuty a žena se musela vrátit na Ukrajinu. Při posledním pobytu na takzvanou zelenou kartu (povolení pro cizince, kteří v Česku získali práci) se žena seznámila s Ukrajincem, který žije legálně v Česku a vzala si ho za muže. Při policejní kontrole se ale žena prokázala cizím pasem, a nyní jí tak hrozí vyhoštění zpět na Ukrajinu.

V žalobě žena tvrdila, že se ministerstvo vnitra vůbec nezabývalo tím, že na Ukrajině je nyní občanská válka, a není tak jisté, že při svém návratu nebude pronásledována.

„Odešla jsem z Ukrajiny a chci žít v zemi, která je součástí EU, a to může být důvodem k pronásledování. Je to paralela s poměry v ČR před rokem 1989, kdy odchod z Česka na Západ znamenal politické pronásledování. Je to také otázkou lidskosti a vstřícného postupu k padesátileté ženě, která by se měla sama bez manžela vrátit do země zmítané počínajícím válečným konfliktem,“ uvedla žena v žalobě.

Soud: Je klíčové, z jaké části Ukrajiny žadatel pochází

Senát Krajského soudu v Plzni vedený soudkyní Janou Komínkovou ale žalobu zamítl. Ministerstvo vnitra se podle soudců argumenty o válečném stavu na Ukrajině zabývalo. „Žena v zemi původu nepobývala v oblastech, v nichž konflikt hrozil,“ rozhodli soudci.

Podobně u pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové neuspěl Ukrajinec, který sice měl povolený dlouhodobý pobyt v zemi, ale sehnal si práci načerno. Nyní mu hrozí vyhoštění ze země. To ale označil Ukrajinec v žalobě za nepřiměřeně přísné opatření s tím, že se vrátí do země, kde zuří válka.

Navíc v Česku už žije většina jeho příbuzných. „Na území Ukrajiny probíhá rozsáhlý ozbrojený konflikt, který lze kvalifikovat jako občanskou válku. Mám obavu, že bych po návratu musel nastoupit na vojenskou službu v ozbrojených složkách a obávám se o svůj život a zdraví,“ uvedl Ukrajinec v žalobě.

Nutnost vykonat vojenskou službu není důvod pro azyl

Soud ale rozhodl, že muž žije na západě Ukrajiny, kterou plně ovládá proevropská vláda, a není proto žádný důvod k obavám. Soudci se dokonce odvolali na slova ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, podle kterého konflikt není občanskou válkou. „A nutnost vykonat vojenskou službu není důvodem pro udělení azylu,“ rozhodli soudci v Pardubicích.

Se žalobou neuspěl u soudu v Hradci Králové Ukrajinec, který nezískal v Česku azyl. Muž u soudu argumentoval tím, že jako dospělý konvertoval k islámu a má obavy z návratu na Ukrajinu. „Mám obavy ze šikany ze strany policie, pokud nenastoupím vojenskou službu,“ uvedl v žalobě.

Podle něj navíc lidé na Ukrajině mají averzi k lidem, kteří se hlásí k islámu kvůli vojenské intervenci Sovětského svazu v Afghánistánu. „Jde o atmosféru především v malých městech, kde je velká koncentrace pozůstalých po válečných obětech,“ uvedl muž v žalobě s tím, že situaci zhoršil válečný konflikt na východě Ukrajiny.

Soud ale rozhodl, že muži nehrozí pronásledování kvůli jeho víře a nebude ani ohrožený válečným konfliktem. „Je zřejmé, že pochází ze západní části Ukrajiny, konkrétně ze Zakarpatské oblasti. V případě svého návratu na Ukrajinu tak nebude přímo ohrožen ozbrojeným konfliktem, který v současné době probíhá v některých oblastech na jihovýchodě země,“ rozhodl soud.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

V Indonésii bude hrozit až rok vězení za nemanželský sex

Indonéský parlament v úterý schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk osob, které neuzavřely manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, uvedly agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Nový trestní zákoník má vstupovat v platnost postupně v příštích třech letech. Nyní je v Indonésii trestná manželská nevěra, ale nikoliv předmanželský sex.

Nový zákoník kritizují zástupci firem podnikajících cestovního ruchu. Místopředseda jejich sdružení firem Maulana Yusran označil zákon za "zcela kontraproduktivní". Podnikatelé se obávají, že tresty za nemanželský sex a soužití nesezdaných párů by mohly odradit zahraniční turisty v době, kdy se cestovní ruch vzpamatovává po pandemii covidu-19. V Indonésii je řada populárních turistických destinací, například ostrov Bali.

Schválení zákoníku podle agentury ukazuje na posilování konzervativních sil v nejlidnatější muslimské zemi na světě. Podle kritiků nové paragrafy posílí policejní kontrolu nad morálkou, napsal Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy