Předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD) má za sebou klíčovou návštěvu Číny. Ačkoliv měla především byznysový rámec, nevyhnutelně se dotkla i citlivých politických témat. „Za naší vlády se žádná oficiální cesta českých představitelů na Tchaj-wan nebude realizovat,“ řekl Okamura místním médiím, která jeho výrok hojně citovala. Čínští blogeři se pozastavili i nad japonskými kořeny šéfa sněmovny.
Zhruba týdenní cesta se uskutečnila po období chladných česko-čínských vztahů. Okamura si od první návštěvy českých politiků po sedmi letech sliboval především posílení byznysových vazeb a nové možnosti na poli cestovního ruchu. Hlavním tématem bylo nejen možné zrušení vízové povinnosti, ale také obnovení letecké linky Praha–Šanghaj.
Čína nicméně jeho přítomnost prezentovala spíše jako obrat v zahraniční politice nové české vlády, která se v uplynulých letech – a k hlasité nelibosti Pekingu – přikláněla spíše ke Tchaj-wanu. Výroky předsedy sněmovny pro místní média pak mimoděk potvrdily obrat v přístupu k zahraničním partnerům.
„V každém svém vystoupení jsem zdůraznil, že nová česká vláda zastává politiku jedné Číny a tuto politiku budeme prosazovat. Také zastáváme politiku, že s globálními velmocemi máme mít korektní dobré vztahy,“ uvedl Okamura na tiskovém brífinku pro čínské novináře.
Posléze také okomentoval tchajwanskou linku. „Za naší nové vlády se žádná oficiální cesta českých představitelů na Tchaj-wan nebude realizovat. Od čínských představitelů nicméně tato otázka vznesena nebyla, při mém vystoupení jsem ale řekl oficiální stanovisko nové české vlády. Plně zastáváme politiku jedné Číny,“ zopakoval šéf dolní komory před reportérem z čínské televize Phoenix.
Jak Česko „opustilo Tchaj-wan“
Výpravy českých politiků na Tchaj-wan byly několikrát jádrem tvrdé kritiky ze strany čínské diplomacie. Poprvé zamířil na ostrov šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v roce 2020, tehdy navázal na přání svého předchůdce a stranického kolegy Jaroslava Kubery.
Cestu uskutečnila i tehdejší sněmovní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Poslední návštěva proběhla letos v červnu a opět se jí ujal Vystrčil. Více jsme o tom psali zde.
O „obratu v české zahraniční politice“ a Okamurově návštěvě psala i další čínská média. Narativ o „opuštění Tchaj-wanu“ tlačil například deník Global Times, který je napojený na vládnoucí komunistickou stranu.
„Jde o legitimní diplomatickou aktivitu mezi suverénními státy, ale média tchajwanského zeleného tábora ji záměrně spojila s takzvanou ‚krizí vztahů mezi tchajwanským regionem a Českem‘. Toto nepravdivé tvrzení překrucuje logiku,“ napsal Global Times s odkazem na akademické respondenty a dodal, že se tchajwanská média snaží „vyvolávat problémy ve vztazích mezi Čínou a dalšími zeměmi“.
Bloger píše o „Fu-fu“ Okamurovi
Poměrně kuriózní pohled na přítomnost třetího nejvyššího ústavního činitele přinesli čínští blogeři. Na serveru Sohu.com se jeden z uživatelů rozepsal o původu Tomia Okamury, byť se vinou chybného překladu zamotal do vlastních slov a udělal z lídra SPD dvě různé osoby. A ještě omylem kvůli podobným čínským znakům přejmenoval Tomia na Kazuhika.
„Když jsem v notifikacích uviděl jméno předsedy české Poslanecké sněmovny, málem mi vypadl telefon z ruky. Říkal jsem si, jestli si editor nespletl kategorii a neposlal zprávu z Tokia do pražského feedu. Vybavily se mi scény japonských úředníků z ministerstva zahraničí na oficiálních akcích. Měl jsem chuť si vyhledat, jestli nejde o nějakou návštěvu japonské vládní delegace v Česku,“ napsal autor blogového příspěvku.
Poznamenal, že český vládní politik „nevypadá jako typický míšenec“. „Nemá ani hluboké západní rysy, ani stereotypní japonské znaky, ale spíš přirozený vzhled vzniklý spojením dvou kultur. Kazuhiko Okamura a Tomio Okamura nejsou příbuzní. Ten první má výrazně klidnější styl, druhý je známý zase svými protiimigračními postoji a budí kontroverze. Sdílejí jen příjmení a oba působí v české politice,“ připsal čínský bloger, aniž by mu došlo, že píše o jedné a téže osobě.
A perlička na závěr: jméno Tomia Okamury, pokud by bylo psané ve znacích, se v čínštině čte jako „Fu-fu Kang-cchun“.
Mohlo vám uniknout: Expert mluví o scénáři války. Ukrajinci udělali zásadní změnu, Rusové drží silnou kartu
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Někdo za mě poslal nechutné e-maily,“ říká někdejší ředitel Havlovy knihovny
Falešné e-maily rozesílané významným osobnostem letos na jaře přispěly podle bývalého ředitele Knihovny Václava Havla Tomáše Sedláčka k letošnímu prudkému vývoji v instituci. Na to, že policie prověřovala krádež Sedláčkovy internetové identity v knihovně, upozornil v pondělí šéf její správní rady David Dušek. Policie podle něj případ odložila.
V minerálce z Česka je zřejmě žíravina, hlásí Slováci. „Tady se nevyskytuje," tvrdí tuzemská hygiena
Šarže minerální vody Natura jemně perlivá, z níž pochází lahev, jejíž laboratorní rozbor podle slovenských hygieniků naznačil přítomnost žíraviny, se podle hygieniků v Česku nevyskytuje. Podle informací výrobce byla dodána jen na slovenský trh, uvedla na sociální síti X hygienická služba, která spadá pod české ministerstvo zdravotnictví.
Razie v ÚVN: Policie zadržela tři lidi kvůli zakázkám
Vojenská policie v úterý zadržela tři lidi v souvislosti s vyšetřováním rozsáhlé trestné činnosti při zadávání veřejných zakázek v Ústřední vojenské nemocnici v Praze (ÚVN). Mezi zadrženými jsou bývalí a současní náměstci nemocnice. Policie o tom informovala na síti X. Státní zastupitelství uvedlo, že zatím nebyl nikdo obviněn. Podle nemocnice se vyšetřování týká bývalého vedení.
Panebože, proč tohle platí? Klíčový soudce o regulacích, covidu i zbraních
Zákaz cestování mezi okresy jako za covidu připomíná SSSR. Stát by měl být při takových rozhodnutích opatrnější, míní předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. „O covidu ale chceme hrozně málo mluvit,“ podotýká. Šimka v podcastu Střelnice kritizuje i touhu policie šmírovat občany, brání právo na zbraň a přiznává, že si nad zákony často říká: „Pane Bože, proč tohle platí?“
ŽIVĚ Ukrajinský parlament odvolal zmizelého šéfa žalobců
Ukrajinský parlament v úterý schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na odvolání generálního prokurátora Ruslana Kravčenka, který minulý týden sám podal demisi v souvislosti korupčním skandálem na jeho úřadu. Návrh podpořilo 317 poslanců, potřeba bylo nejméně 226 hlasů, informovala ukrajinská média.