Zadek na americký konvoj vystrčil veterán z misí v Kosovu a Kuvajtu. Policie ho chce stíhat

Martin Biben Jan Gazdík Martin Biben, Jan Gazdík
30. 5. 2016 15:24
Novodobý válečný veterán z misí v Kosovu a Kuvajtu Martin Zapletal při průjezdu amerického konvoje Českem na vojáky vystrčil pozadí. A to celkem třikrát. Policisté proti němu zasáhli a nyní incident vyšetřují jako možný trestný čin výtržnictví. Zapletal, který sloužil několik let i u policie, bývalé kolegy chápe a uznává, že nemohli jednat jinak, než mu nasadit pouta. Případné obvinění z trestného činu ale odmítá.
Martin Zapletal vystrčil zadek na americké vojáky celkem třikrát. Pak mu policie nasadila pouta.
Martin Zapletal vystrčil zadek na americké vojáky celkem třikrát. Pak mu policie nasadila pouta. | Foto: Facebook Martina Zapletala

Praha - Ve vojenském baretu, s plnovousem a v uniformě vyhlížel při průjezdu amerického konvoje důstojně. Na rozdíl od dalších odpůrců nevykřikoval sprosté výrazy, nezvedal prostředníček. Byl však tím, jehož protest nakonec vzbudil největší rozruch. Martin Zapletal, novodobý válečný veterán z misí v Kosovu a Kuvajtu, na americké vojáky, své bývalé spojence, vystrčil celkem třikrát zadek. Z celkem banálního protestu, který by bez následného vyšetřování policie asi prošel bez povšimnutí, je nyní aféra.

Lze pochopit, že policie musela zasáhnout. Na videozáznamech, které dal Zapletal na své facebookové stránky, je průběh akce jasně vidět. Veterán vbíhal na silnici mezi vozy, poprvé se obnažil už při průjezdu prvního transportéru. Policie ho poté legitimovala, podruhé se o totéž pokusil asi za minutu a policie ho ihned ze silnice odvedla a po třetím obnažení už mu nasadila pouta.

Otázka je, zda by nestačilo, kdyby Zapletalovi zabránila v přístupu na silnici. Další vyšetřování se už zdá být vzhledem k banalitě činu nadbytečné. Policie však tvrdí, že jinak konat nemůže.

„Máme obligatorní povinnost to šetřit. Věc je, jako ve všech případech, kdy zahajujeme vyšetřování, konzultována se státním zástupcem. Je možné, že byla naplněna skutková podstata trestného činu výtržnictví,“ uvedl jihomoravský policejní mluvčí Pavel Šváb s tím, že muž neuposlechl několik výzev policistů. „Byl několikrát vyzván, aby zanechal protiprávního jednání, ale neučinil tak,“ dodal mluvčí. Policie podle něho případ dál vyhodnocuje. „Prohlédneme videozáznamy, vyslechneme svědky,“ dodal Šváb.

Zapletal, který sloužil několik let i u policie, bývalé kolegy chápe. „Ti kluci na místě postupovali naprosto správně. Legitimovali mě poprvé, upozornili, pak znovu a řekli, že pokud to zopakuji, zajistí mě. Já s tím byl srozuměn a udělal jsem to potřetí. Oni nemohli jinak,“ řekl Aktuálně.cz.

Jiná věc je podle Zapletala, který je členem Asociace válečných veteránů a organizace Českoslovenští vojáci v záloze za mír, co následovalo. „To, co jsem udělal, byl politický protest, vyjádření názoru, že tu nechci agresivní vojska USA, i když třeba pro někoho diskutabilní formou. Oni to nejdříve chtěli projednávat jako přestupek, ale poté vše shodili a začali se tím zabývat jako podezřením z trestného činu. Někdo tady může vše, svlékat se do naha či veřejně hanobit prezidenta, a pro další je jiný metr,“ zlobí se pětatřicetiletý muž, který ale zatím obviněn nebyl.

Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp

WhatsApp

Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>

Vojenské zdroje Aktuálně.cz potvrdily, že Martin Zapletal se jako veterán účastnil v roce 2001 mise v Kosovu a v roce 2002 v Kuvajtu a z armády odešel jako vojenský policista v roce 2004. Muž, který poté zamířil k policii a dnes pracuje jako řidič kamionu, říká, že své názory změnil právě na misi v Kuvajtu. „Tam jsem byl na vlastní žádost repatriován, nechtěl jsem nikoho přepadat, poznal jsem, co je Amerika zač,“ říká muž, který o sobě tvrdí, že je vlastenec a nechce u nás žádná vojska. Ani ruská nebo čínská.

Podle psychologa Jeronýma Klimeše by policie neměla soudit demonstranty za jejich názor či gesto. „Nikoho přece tím vystrčeným holým zadkem neohrožoval. Problém je ale v tom, že jakmile se někdo v Česku názorově vyhrocuje vůči Američanům, Rusům nebo Číňanům, tak to není policií chápáno jako názor, nýbrž nepřípustný politický čin. Policisté tedy nezasahují podle práva, nýbrž podle svého přesvědčení, anebo spíše horlivých rozkazů svých šéfů. Zbytečně pak vzniklou situaci dramatizují a vyhrocují, místo aby toho chlápka odvedli jen stranou a nechali být,“ řekl Klimeš.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy