


Letní slavnosti staré hudby ve čtvrtek v kostele Panny Marie a slovanských patronů v Emauzském opatství v Praze zahájí londýnský soubor Stile Antico.

V programu s názvem Legendae sanctorum dvanáctičlenný soubor oživí repertoár z per anglických, franko-vlámských, italských a španělských velikánů renesanční polyfonie.
„Program připravený přímo pro náš festival představí část ‚hudební hagiografie‘ 16. a počátku 17. století a připomene významné postavy křesťanské tradice, které byly vnímány jako vzory zbožného života a o jejichž životech vypráví specifický literární žánr – legendy,“ vysvětluje ředitelka festivalu Josefína Matyášová. Zpívat se bude například ke cti sv. Jakuba, Ondřeje, Cecilie, Kateřiny či Františka z Assisi, od jehož úmrtí letos uplyne rovných 800 let.
Orámují jej Credo z Missa papae Marcelli a Allegriho Miserere mei – díla, která jsou sama o sobě opředena mnohými hudebněhistorickými mýty a legendami. Druhá jmenovaná měla být skladbou určenou pro provádění pouze v Sixtinské kapli a její zapsání a „vynesení“ bylo trestáno hrozbou exkomunikace. Proto byla brzy zahalena tajemstvím a mnozí skladatelé se ji pokusili vyslechnout a poté zpaměti zapsat - mezi nimi Wolfgang Amadeus Mozart nebo Jan Dismas Zelenka.
Soubor Stile Antico patří mezi nejinovativnější vokální uskupení v oblasti staré hudby. Živým pojetím renesanční polyfonie si získal publikum na čtyřech kontinentech. Jeho nahrávky souboru figurují v žebříčcích nejprodávanějších hudebních alb a byla mu udělena řada ocenění. Ansámbl obdržel tři nominace na cenu Grammy.
Letošní ročník festivalu se koná do 5. srpna a nese podtitul Mýty a legendy. Oživí známé mýty, legendy a příběhy, zároveň však připomene pozapomenuté skladatele, díla dosud ukrytá v archivech i osobnosti, jež zanechaly v dějinách hudby nesmazatelnou stopu.
Druhý koncert nabídne 20. července v zámku Troja nadčasový příběh bájného pěvce Orfea v podání vlámského souboru Scherzi Musicali pod vedením Nicolase Achtena, který se představí nejen jako pěvec, ale i instrumentalista na rozmanité dobové nástroje.
Další večer zavede publikum 22. července do světa antických mýtů. Německý soubor I Zefirelli v Letním refektáři Strahovského kláštera oživí příběh Iásóna a argonautů prostřednictvím instrumentální hudby raného baroka.



Následující koncert 24. července v kostele svatého Šimona a Judy bude patřit španělské houslistce Miriam Hontaně a souboru OBNI, kteří v programu Violino virtuoso představí vrcholná díla italské houslové školy.
Poprvé se na festivalu objeví i mezinárodní projekt Metamorfosi, jenž 27. července propojí hudební tradice Východu a Západu v dialogu inspirovaném antickými Proměnami a zazní v prostorách trojského zámku.
Festivalový program nabídne 30. července návrat do zlatého věku anglické hudby v podání Vittorio Ghielmi Viol Quartet, který v Lobkowiczkém paláci představí repertoár pro gambové consorty včetně děl Henryho Purcella.
Závěrečný koncert v kostele svatého Šimona a Judy bude 5. srpna tradičně patřit rezidenčnímu souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové. Jeho program propojí operní tvorbu Georga Friedricha Händela a Henryho Purcella se světskými kantátami Johanna Sebastiana Bacha.



Pět lidí zabil a sedm zranil ruský dronový útok na autobus v Nikopolském okrese, oznámil ve středu ráno na platformě Telegram šéf správy ukrajinské Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Moskva se k této informaci nevyjádřila.



Hokejisté Hradce Králové vyhráli v prvním kole extraligy ve východočeském derby 5:3 na ledě mistrovských Pardubic. Po dvou třetinách byl stav nerozhodný 2:2, ale pak hosté z Hradce Králové skórovali třikrát za sebou a připravili Dynamu nečekanou porážku. Gól a dvě asistence zaznamenal obránce Anders Koch.



Fotbalisté Sparty vstoupili do Evropské ligy vítězně. V utkání 1. kola ligové fáze v Jerevanu porazili Ararat-Armenia 4:1. V prvním poločase během dvou minut dvakrát skóroval norský stoper Tobias Guddal. Po přestávce zvýšil vedení John Mercado, za domácí snížil Bruno Wilson. Zisk prvních tří bodů do tabulky 36 týmů ještě zpečetil Patrik Vydra.



Kubánec, kterého v noci na středu obvinilo americké ministerstvo spravedlnosti ze spolupráce s ruskými rozvědkami, v roce 2024 koordinoval žhářské útoky nejméně ve čtyřech zemích EU, včetně Česka.



Varování před umělou inteligencí z řad expertů i politiků sílí. Podle Donalda Trumpa jde ale jen o „zvrhlé spiknutí“ a skeptikům se vysmívá. Proč americký prezident obavy odmítá a proč je pro něj umělá inteligence tak důležitá?