Možná jsem se choval chaoticky, ale doly jsem netuneloval, řekl u soudu uhlobaron

Marek Pokorný Marek Pokorný
Aktualizováno 26. 11. 2018 17:33
Městský soud v Praze začal v pondělí s odstupem dvaceti let projednávat okolnosti ovládnutí Mostecké uhelné společnosti. V kauze je obžalovaná pětice mužů, jež stála za společností Investenergy, která doly koncem devadesátých let ovládla za peníze samotných dolů. A to za pomoci složitě vytvořené struktury firem, do níž obžalovaní vyvedli peníze, které měly doly odložené na zvláštních účtech a měly sloužit na rekultivaci krajiny po těžbě. Soud je naplánovaný až do dubna.
Bývalý manažer MUS Antonín Koláček se zřejmě modlí před začátkem soudu, který má rozkrýt kauzu ovládnutí dolů. Už před lety se stal praktikujícím buddhistou, založil i buddhistické centrum.
Bývalý manažer MUS Antonín Koláček se zřejmě modlí před začátkem soudu, který má rozkrýt kauzu ovládnutí dolů. Už před lety se stal praktikujícím buddhistou, založil i buddhistické centrum. | Foto: ČTK

Antonín Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla podle obžaloby nejdříve za peníze samotných dolů skoupili majoritní balík jejich akcií a ovládli je tak. Zhruba o rok později pak od státu za zlomek skutečné hodnoty odkoupili i zbylý státní podíl. Stát měl tehdy v dolech 46,3 procenta akcií.

Soud začal krátce po deváté hodině za účasti všech obžalovaných. Jako první přistoupil před soud Koláček, který se před více než deseti lety stal buddhistou. "Nejsem žádný zločinec, nikomu jsem neublížil, nikoho jsem nepoškodil," uvedl s tím, že "Mostecká nikdy nebyla vytunelována."

Koláček věří tomu, že nepřekročil zákony, přesto se omluvil za chybu. "Zcela jistě jsme měli naše působení v Mostecké otevřeněji komunikovat, ušetřili bychom si mnoho trápení," řekl. "Možná jsme se všichni v té době chovali příliš spontánně a chaoticky, to přiznávám," připustil.

Oznámil také, že si změnil svoje křestní jméno na Antonio. Na dotaz soudkyně pak uvedl, že má počátkem května nastoupit do švýcarského vězení k odpykání 52 měsíců vězení, které mu udělily švýcarské soudy. 

"Obžalobu odmítám a nerozumím jí. Řadu věcí v ní uvedených slyším vůbec poprvé a nic o nich nevím," řekl stručně další obžalovaný, osmasedmdesátiletý Klimecký. Sýkora zcela odmítl vypovídat. Oba muži zároveň požádali, aby se hlavního líčení už nemuseli účastnit.

V úterý má soud pokračovat výslechy zbylých obžalovaných. Jeden z nich, Petr Kraus už avizoval, že nebude vypovídat. Ten v předstihu jen rozeslal svoje stanovisko. "Mosteckou uhelnou společnost jsme zachránili před komplikovaným bankrotem, který by měl dramatický a nedozírný dopad na celý mostecký a chomutovský region," uvedl v něm Kraus, podle něhož je obžaloba prakticky kopií té, kterou již projednaly švýcarské soudy. "I celý spis, o němž se má nyní rozhodovat v České republice, je kompletně obsažen v rozsáhlém spise švýcarském," dodal.

Tajili, že není žádný zahraniční investor

Žalobce to ale vidí jinak. "Zorganizovali a vytvořili složitou a záměrně nepřehlednou strukturu obchodních společností a jiných právnických osob v zahraničí s cílem zastřít, že oni sami jsou osobami, které fakticky rozhodují za dané právnické osoby a mají z jejich jednání ekonomický prospěch," uvádí obžaloba.

Kromě ovládnutí dolů za jejich vlastní peníze viní státní zástupce Koláčka a další čtyři manažery i z toho, že oklamali stát, když se tvářili, že novým vlastníkem je zahraniční investor. A že při odkupu zbylého státního podílu v létě 1999 zatajili, že už rok předtím ovládli majoritní podíl ve společnosti a s nabídkou odkupu počkali, až cena akcií na trzích výrazně klesne. Od státu tak akcie odkoupili po 158 korunách za kus, ač měly hodnotu nejméně 615 korun jedna. 

"Obvinění záměrně zatajili před ostatními akcionáři MUS skutečnost, že nejpozději od 22. května 1998 vlastní či mají kontrolu nad nadpoloviční většinou (přibližně 50,02 procenta) jmenovité hodnoty všech akcií této společnosti, což vedlo k tomu, že v rozporu s § 183b odst. 1 obchodního zákoníku neučinili ostatním akcionářům veřejný návrh smlouvy o koupi ostatních veřejně obchodovatelných akcií této společnosti v zákonné lhůtě 60 dnů od získání takové většiny," stojí v obžalobě.

Šestým z obžalovaných je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora, který podle obžaloby obdržel třímilionový úplatek, aby zařídil privatizaci zbylého státního podílu za zlomek jeho skutečné hodnoty. Státní zástupce vyčíslil celkovou škodu na 3,2 miliardy korun, stát jako poškozený si pak přihlásil škodu 8,6 miliardy korun.

Obviněn byl i bývalý šéf důlních odborů Luboš Měkota, který měl před šesti lety infarkt a zemřel.

Premiér a pád přítele z posedu

Proces měl začít již druhý říjnový týden, ale soudkyně Silvie Slepičková jej musela odložit, protože se včas nepodařilo doručit předvolánky všem stranám procesu. Konkrétně těm, kterým státní zástupce nechal obstavit majetek. Mezi nimi jsou i zahraniční firmy. 

Jen samotný výrok obžaloby má skoro třicet stránek. V nich žalobce popisuje toky peněz z dolů na účty zahraničních firem a pak jejich cestu zpět do Česka na skoupení akcií firmy. A také to, jak tehdejší náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora dostal tři miliony od zbrojaře a lobbisty Pavla Musely.

Musela, který byl navíc přítelem tehdejšího ministra vnitra a pozdějšího premiéra Stanislav Grosse, měl totiž za pět milionů dolarů (tehdy 175 milionů korun) zařídit privatizaci 46procentního balíku dolů do rukou Investenergy. Ten stát odprodal za 650 milionů korun. Sám Musela je po pádu z posedu nesvéprávný se ztrátou paměti a poškozeným mozkem, Gross pak před třemi lety zemřel na ALS neboli amyotrofickou laterální sklerózu.

Švýcaři byli rychlejší

Soudkyně nařídila jednání zatím na dvacet dní až do půlky dubna. Je přitom zřejmé, že počet jednacích dní před soudem bude několikanásobně delší, a není příliš pravděpodobné, že by prvoinstanční verdikt padl do konce příštího roku.

Všichni obžalovaní s výjimkou Sýkoru již byli v souvislosti s vytunelováním Mostecké uhelné odsouzeni pro praní špinavých peněz. Federální trestní soud v Bellinzoně je potrestal vězením od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Nejvyšší trest dostal právě Koláček.

Švýcarský nejvyšší soud pak nařídil přezkoumání výše trestů uložených Klimeckému, Divišovi a Čmejlovi, odvolání Koláčka a Krause zamítl. Švýcaři také zablokovali na účtech několik miliard korun. Všichni mají zablokovaný majetek dohromady za více než deset miliard korun.

 

Právě se děje

Další zprávy