Místo ve škole teď učí v indiánském táboře. Dopřejte žákům pohyb, nabádá inspekce

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 4. 2021 7:12
Žáci se často po dlouhých měsících postupně vrací do škol. Zatímco mnohé učitele trápí především skluz v učivu či málo známek, Česká školní inspekce i ministerstvo školství je nabádají, ať se zaměří především na duševní pohodu, sociální kontakty a pohyb. Nejde totiž o nic menšího než psychické i fyzické zdraví dětí.
Indiánské ležení pro žáky z brandýské Záškoly.
Indiánské ležení pro žáky z brandýské Záškoly. | Foto: Záškola

Ve chvíli, kdy se žáci vrací po několika měsících do školy, mnozí jejich učitelé je vítají sérií písemek, zkoušení a překotného dohánění látky. Jak ale upozorňuje ministerstvo školství nebo Česká školní inspekce, zameškaná látka a nedostatek známek v učitelském notesu rozhodně nejsou těmi hlavními problémy, které ve vzdělávání pandemie napáchala.

Mezi ty skutečně stěžejní patří třeba špatná psychika a apatie žáků z důvodu dlouhého odloučení od svých sociálních kontaktů a také nedostatek pohybu a s tím spojená vzrůstající obezita a neohrabanost. Zdravotní následky lockdownu na těle i na duši jsou podle odborníků pro život dětí mnohem zásadnější než nedostatky v učivu. 

Podle doporučení České školní inspekce by měli učitelé po návratu žáků podporovat jejich sociální vazby a duševní pohodu po prožitém složitém období a také se zaměřit na rozvíjení pohybových aktivit kvůli jejich zdraví a fyzické kondici. Doporučují zaměřit se na aktivní přesun do škol, ať už pěšky nebo na kole, aktivní prožití přestávek, zařazování pohybových aktivit napříč předměty tělesné výchovy a také na stále populárnější výuku v terénu.

"Řada různých šetření již delší čas poukazuje na skutečnost, že pohybové dovednosti žáků nejsou dostatečné, což samozřejmě vede k mnoha negativním jevům souvisejícím jak s vlastním vzdělávacím procesem, tak se zdravím, životním stylem a také s bezpečností žáků v různých situacích," říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Pandemie covid-19 a dlouho trvající vzdělávání na dálku podle něj přinesly ještě dramatičtější omezení pohybových aktivit dětí.

"Tento apel je důležitý také pro období návratu žáků k prezenčnímu vzdělávání, obzvlášť v situaci, kdy tělocvik stále není povolen. Platnost je však trvalejší, protože ani pohyb během hodin tělesné výchovy bohužel nestačí, takže hodit se to bude i kdykoli později," dodává Andrys.

Obézní české děti
Autor fotografie: Shutterstock.com

Obézní české děti

  • Problémy s nadváhou má 18 % chlapců a 12 % dívek, celkem 100 tisíc českých dětí ve věku 11-15 let.
  • S obezitou bojuje 9 % chlapců a 3 % dívek, celkem 30 tisíc dětí.
  • Pětina dívek s normální hmotností se považuje za tlusté. Naopak 29 % dívek a 41 % chlapců s nadváhou nebo obezitou si tento fakt nepřipouští.
  • Třikrát větší riziko problémů s obezitou mají děti z chudých rodin.
  • Nejméně dětí s nadváhou a obezitou najdeme v Praze (15 %), nejvíce v Ústeckém kraji (26 %). Nejvíce děti s obezitou je v Královéhradeckém kraji.

Zdroj: Michal Kalman: České děti přibírají, Univerzita Palackého v Olomouci, 2019

Školu vyměnili za indiánský tábor

Pavel Novák je ředitel Záškoly, soukromé devítiletky v Brandýse nad Labem. Když se jim nyní opět vrátily děti do tříd, vzali si jako absolutní prioritu právě pohyb, pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu a interakci a komunikaci mezi žáky. "Téměř veškerou výuku jsme přesunuli ven, spolu s rodiči jsme během víkendu postavili dětem na louce vedle fotbalového hřiště indiánský tábor včetně zázemí," líčí Novák.

Děti během přestávek a ve družině hrají fotbal, učí se a pracují během pohybu v přilehlém okolí. "Tábor máme asi tři kilometry od Brandýsa, takže řada dětí jezdí na kole a počítáme, že s nástupem lepšího počasí cyklistů ještě přibude," dodává ředitel Záškoly, podle nějž to nyní vypadá, že se děti do školní budovy ani nebudou chtít vracet.

O něco složitější situaci má Ondřej Lněnička, ředitel ZŠ profesora Švejcara v Praze 12. Jeho škola se totiž nachází uprostřed sídliště obklopena paneláky, ulicemi plnými zaparkovaných aut a supermarkety. Nicméně i v těchto podmínkách se snaží dělat pro pohyb žáků maximum.

"Jelikož jsme sídlištní škola, máme tu mnoho žáků, kteří dochází pěšky nebo jezdí na koloběžkách. Tomuto nikterak nezamezujeme a naopak, snažíme se vytvářet podmínky, aby byla taková aktivita usnadněna," říká a doplňuje, že se i přímo účastní akcí jako "Pěšky do školy".

Jelikož před školou nemají k dispozici dostatek zeleně pro děti, uzpůsobili k aktivním přestávkám chodby. Na ně namalovali celou řadu her, které žáci rádi využívají. "Chodby tvoří v našich školách zajímavý prostor k využití, v oblibě je má i družina. Ostatně celou naši školu jsme prostorově uzpůsobili k aktivnímu trávení přestávek," popisuje.

Na chodbě v ZŠ profesora Švejcara v Praze 12.
Na chodbě v ZŠ profesora Švejcara v Praze 12. | Foto: ZŠ profesora Švejcara v Praze 12

Do vyučování již dříve zařadili aktivizační metody, které mají probrat žáky z letargie, do nichž je obvykle uvrhává nekonečné vysedávání v lavicích. Za skvělou věc považuje Ondřej Lněnička i učení venku. "Zamilovali jsme si to o krásném počasí na konci léta a na podzim, takže jsme tomu vyšli vstříc a zajistili možnosti pro plnohodnotnou výuku venku. I žáci si to pochvalovali, tedy spokojenost na všech stranách," konstatuje.

Stačí málo. Stojan na kola, kláda na sezení

Základní škola Čelákovice v Kostelní ulici, které se říká Kamenka, leží v klidné části dvanáctitisícového středočeského města, v blízkosti parku a řeky Labe. Po rozsáhlé rekonstrukci celého areálu se tu nachází i víceúčelové hřiště s herními prvky. To nejvíce využije družina, ale podle ředitele Jiřího Kyliánka zde rovněž žáci tráví přestávky. Když se to v daném předmětu hodí, ven se děti chodí i učit.

"Výuku i trávení přestávek u nás organizujeme na základě počasí a tematických okruhů daného předmětu. Ne vždy je vhodné učit venku," vysvětluje ředitel. Pořádají pro žáky také různé workshopy v terénu. Zejména na prvním stupni pak dbají na to, aby se žáci při výuce hýbali a také aby si procvičovali jemnou motoriku. Jelikož jsou nyní zakázány hodiny tělocviku, zaměřují se na turistiku a vyhlížejí, zda jim pandemická opatření dovolí vydat se na sportovní pobyt do Krkonoš.

Učebna hudební výuky v ZŠ Kamenka v Čelákovicích.
Učebna hudební výuky v ZŠ Kamenka v Čelákovicích. | Foto: ZŠ Čelákovice - Kamenka

Aktivní cestu do školy dle jeho slov aktivně podporují a propagují. "Máme k tomu i uzpůsobená parkovací místa pro koloběžky, kola a jiné dopravní prostředky žáků. Od nás opravdu spousta dětí dochází pěšky, používá kola, koloběžky. Škola se nachází blízko cyklostezky okolo Labe, tak je ideální příležitost ji využít i k dopravě na vyučování," popisuje.

Pavel Vyhňák z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně byl členem týmu, jenž se zabýval změnami v pohybovém a výživovém režimu žáků základních škol (projekt Pohyb a výživa). Ten na třicítce pilotních škol zkoušel pozměnit pohybové aktivity a životní styl dětí na prvním stupni. Jednou z nich se stala i ZŠ Šlapanice, kde je Vyhňák ředitelem. Toto sedmiapůltisícové malebné městečko leží devět kilometrů od Brna. Zdejší zmodernizovaná škola se nachází na rozlehlých pozemcích, na nichž nechybí zeleň či velký atletický ovál. Prostředí tedy jako stvořené pro aktivní trávení výuky.

Venkovní "učebna" před ZŠ Šlapanice.
Venkovní "učebna" před ZŠ Šlapanice. | Foto: ZŠ Šlapanice

Podle něj se děti obecně chtějí hýbat, jen se jim k tomu musí dát podmínky. Většinou nejde o nic složitého. "My jsme třeba umístili před školu stojan na kola a na problémových přechodech rozmístili hlídky. Rodiče se pak nemusí bát poslat dítě pěšky nebo na kole," vysvětluje. Samozřejmě to automaticky neznamená, že se sem všichni začnou takto přepravovat. Ale dává jim to tuto možnost.

Šlapanický ředitel také podporuje pohybové aktivity přímo ve výuce. Například v hodině češtiny rozestaví vzadu za lavicemi skládací bludiště a v něm děti pobíhají a hledají slovní druhy, které mají doplnit do textu u sebe v lavici. Podobně probíhá i běhací diktát, kdy si do bludiště chodí pro jednotlivé části textu, musí ho správně poskládat, zapamatovat si ho a zapsat.

Bludiště se slovními druhy při hodině češtiny v ZŠ Šlapanice.
Bludiště se slovními druhy při hodině češtiny v ZŠ Šlapanice. | Foto: ZŠ Šlapanice

V měsících, které jde trávit venku, se mnohé třídy učí ve venkovním areálu, například dějepis nebo fyziku. A opět stačilo v podstatě málo. Postavili tu dřevěnou terasu s lavičkami, krytou bambusovým roštím, na trávník rozmístili klády na sezení.

"Nemusí jít o nic složitého, není třeba stavět celou venkovní učebnu s tabulí," říká.  Mysleli ale i na nehostinné počasí a na chodbách školy instalovali dvě malé bolderingové stěny na lezení, stolní fotbálek či pingpongové stoly, na zem nakreslili panáky na skákání. "Během přestávek to tu opravdu žije," pochvaluje si ředitel.

Na časté námitky mnohých svých kolegů, že takovéto atrakce zvyšují riziko úrazu, říká: "Pořád máme pocit, že musíme žáky držet pokud možno v lavici, aby se jim nic nepřihodilo. Ale oni se po těch 45 minutách potřebují nějak prohýbat." Stačí podle něj dohlédnout, aby neprováděli vyloženě věci, při nichž si mohou ublížit, a když tak je na to upozornit. Ale ne jim rovnou vše zakázat. "Tudy cesta nevede," uzavírá.

Video: Jak bude vypadat návrat do lavic? Nesmíme na žáky vlétnout, vědí učitelé

Už více než rok trvá distanční výuka v Česku. A mnoha žákům i rodičům dochází energie. Děti ztrácejí motivaci i chuť se učit. Co na to říkají experti? | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy