Tuto zemi nezachraňuje jeden detektiv a dva žalobci, říká o Šlachtově konci Kubiceho pravá ruka

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
22. 6. 2016 5:30
Někdejší blízký spolupracovník exšéfa protimafiánského útvaru Jana Kubiceho a bývalý detektiv Jaroslav Hruška vidí jako hlavní problém současné války mezi policejním prezidiem a protimafiánským útvarem, že se vše řeší přes média. "Nebude to mít vítěze, bude to mít jediného poraženého a tím bude policie," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz a dodává, že o sloučení dvou elitních útvarů se mluví deset let a mrzí ho, že to detektivům pořádně nevysvětlili. Hruška ovšem dodává, že odhalování organizovaného zločinu nestojí na jednom člověku, který zachrání zemi. "S Janem Kubicem tehdy odešlo přes sto padesát lidí a život šel dál. A i útvar šel vlastní cestou, ne úplně jednoduchou," říká.
Jan Kubice a Jaroslav Hruška
Jan Kubice a Jaroslav Hruška | Foto: ČTK

Co se nyní děje ve vrchních patrech policie? Robert Šlachta odchází, šéf ostravské expozitury Jiří Komárek v médiích mluví o tom, že je policejní prezident Tomáš Tuhý podezřelý z vynášení informací, ten podává trestní oznámení za pomluvu...

Když se na to podíváte historicky, není to poprvé, kdy dochází k válce mezi jednotlivými policisty. Nebude to mít vítěze, bude to mít jediného poraženého a tím bude policie.

Může kvůli tomu skončit třeba i policejní prezident?

Na to není jednoznačná odpověď. Záleží na tom, jakou bude mít podporu ministra vnitra a jak případně dopadne to obvinění, které proběhlo médii.

Pan Komárek otevřeně řekl, že policejní prezident Tomáš Tuhý je podezřelý z "brutálního" vynášení informací.

Není to správně, tohle by mělo být neveřejné. A když se k tomu uchýlí policista, který je takto vysoce postavený na specializovaném útvaru, musí k tomu mít velmi vážné důvody a musí být zahnán do kouta, aby se k takovému kroku uchýlil. Je to nestandardní i v rozporu s trestním řádem.

Co tím může sledovat?

Nedokážu na to odpovědět. Jen to vnímám jako krajní řešení, protože policista má v trestním řízení dozorujícího státního zástupce, který vyhodnocuje, jestli jsou důkazy dostatečné, aby někoho obvinili. Pokud si to takto veřejně rozdávají přes média, té věci to nepomáhá. Až vychladnou emoce, může to konečnému výsledku jenom ublížit. Takhle se to nedělá. A pokud se k tomu někdo uchýlí, doufám, že k tomu má velmi vážné důvody a že je to krajní řešení, kdy už si neví rady. Jinak si to nedokážu vysvětlit.

Dá se současná situace, kdy odchází Robert Šlachta, srovnat s dobou, kdy z ÚOOZ odcházel Jan Kubice?

Tehdy jsme byli v trochu jiné pozici. Vyšetřovali jsme vraždu Františka Mrázka, který byl propojen do nejvyšších pater byznysu a politiky a byli jsme kriminalizováni ze strany tehdejší Inspekce ministerstva vnitra (předchůdce Generální inspekce bezpečnostních sborů, pozn. red.). Veřejně jsme byli obviněni, byla prozrazena jména jednotlivých lidí v týmech a následně unikla do médií. Inspekce vtrhla do kanceláří detektivů a zabavila nám počítače, aby se následně zjistilo, že se nic nestalo. A byli jsme podezíráni z toho, že se obohacujeme šedesátikorunovými cestovními příkazy, což bylo banální a trapné nařčení a mělo sloužit k tomu, abychom od té kauzy byli odstraněni.

Jan Kubice hledal podporu u svých nadřízených a onu situaci několikrát vysvětloval tehdejšímu ministrovi vnitra Františku Bublanovi, který ji podcenil. Když zjistil, že podporu nenachází, následně se rozhodl, že půjde do sněmovního bezpečnostního výboru.

V čem je tedy ten rozdíl?

Do současné doby jsem nezaznamenal, že by Robert Šlachta oznámil, že mu je bráněno ve vyšetřování. Že jsou činěny tlaky, aby některé kauzy nedělal. Neslyšel jsem to z jeho úst.

Bývalý detektiv ÚOOZ Hruška

Jaroslav Hruška pracoval na Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu (ÚOOZ), když byl ředitelem jeho zakladatel Jan Kubice, který spolu s Hruškou v roce 2006 předložil poslancům takzvanou Kubiceho zprávu. Ta upozorňovala na údajné prorůstání organizovaného zločinu do státní správy. Kubice si Hrušku také vzal v letech 2011–2013 jako svého prvního náměstka na ministerstvo, když se stal ministrem vnitra. Na vnitru se objevil ještě jednou a to v roce 2014, kdy působil jako poradce prvního náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka. Tehdy ve své funkci vydržel jen necelý týden. V současné době má ekofarmu a provozuje moštárnu.

On přece ale prohlásil, že je možné, že žalobci a ÚOOZ mají nějaké důležité důkazy, o nichž zatím nevědí. A objevily se informace, že ve skutečnosti je za slučováním protimafiánského a protikorupčního útvaru snaha vidět do některých kauz.

Já vím, ale to jsme v rovině hypotézy. To je na člověka, který vede takový útvar, slabé tvrzení. Buď mám důkazy o tom, že dochází k cílenému útoku na útvar, a pak by se mělo jednat, nebo je to tak, že se někomu znelíbila forma reorganizace. Ale na to nelze říct nic jiného, než že zákon říká, že organizační strukturu navrhuje policejní prezident a schvaluje ministr vnitra.

Je to velmi tenká hranice. Pokud se reorganizuje kvůli tomu, že ÚOOZ dělá nějakou kauzu a někomu to vadí, pak je to nepřípustné a trestné. Pokud je to ale tak, že policie si strukturu chce poskládat a detektivové z ÚOOZ se tomu brání tímto způsobem, pak je to taky špatně. Nemám informace, že to odstranění má být kvůli tomu, že někomu vadí nějaká kauza, zatím jsem slyšel pouze hypotézy.

Mám pocit, že to zatím my všichni. Ale ta obvinění jsou značně vážná...

Zatím jsem neviděl žádný důkaz, který by některou z hypotéz potvrzoval. A nedovedu si představit, že by státní zástupce v takovém případě nekonal.

Vrchní státní zastupitelství z Olomouce ale koná. Minulý týden byli vyslechnuti policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Zdeněk Laube.

Dobře, ale to je podání vysvětlení a standardní výkon. Na druhou stranu mě velmi zaráží, že tohle přípravné řízení sledujeme v přímém přenosu. A v tu chvíli to ve veřejnosti vyvolává oprávněnou obavu, zda jde skutečně o to, aby se objasnily některé skutečnosti. Nebo jestli se právo užívá k prosazení nějakých zájmů, ať už jde o kohokoli.

Co samotné sloučení elitních policejních útvarů?

Znovu opakuji. Oddělme emoce a informace, které jsou v médiích. Všude v Evropě to funguje tak, že takový útvar jako ÚOOZ je součástí centrálního řízení. Tenhle systém je evropský, je v Rakousku, Německu, na Slovensku, mají ho Američané. Je osvědčený.

V roce 1995 Jan Kubice postavil ÚOOZ. Tehdy byla velká část lidí, kteří byli angažovaní v komunistickém režimu a kteří působili právě na té centrále. Proto tehdy ministerstvo hledalo mechanismus, jak to odpolitizovat a jak dostat pryč lidi, kteří byli spjatí s komunistickým režimem. Jsme o dvacet jedna let dál a není možné vedle sebe nechat působit ty útvary. Už jenom kvůli struktuře trestné činnosti. A za druhé mezi těmi útvary panuje dlouholetá rivalita a nespolupráce. Což je pro policii samozřejmě špatně. Jan Kubice chtěl to sloučení jako ministr provést a nebyl první, snad čtvrtý ministr v řadě.

Už tehdejší ministr vnitra František Bublan to chtěl udělat.

Ano. A Robert Šlachta byl tehdy dokonce druhý nejvýše postavený muž u kriminálky v republice a s tou myšlenkou byl seznámen a koketoval s ní. Co mě nejvíc mrzí, že jsme tu debatu na odborné úrovni vedli rok. Jan Kubice policii říkal: Pojďme do toho, nejsem stranický ministr, využijte toho a veďme tu debatu odborně. Ve chvíli, kdy to bude politicky pojaté, nepůjde to. A stejně to skončilo – po roce debaty policie řekla, že to nejde. Jak to tedy má jít? Říkalo se, že na to není doba. Kladu si tedy otázku, kdy je ta správná doba?

Oba útvary dělají velmi citlivé kauzy a ve chvíli, kdy ty útvary budete chtít sblížit, změnit strukturu, vždy bude existovat reálné riziko, že jeden z útvarů nebo třeba oba vás nařknou, že to děláte cíleně, protože saháte do živých kauz. Kdy to tedy udělat?

Musíme brát ale v potaz, že tato reorganizace přišla ze dne na den. Vše nasvědčuje tomu, že to byl velmi rychlý návrh.

Tak to možná narychlo připravované bylo. Ale na druhou stranu ta debata tady probíhá deset let, takže mně nepřijde, že je to ze dne na den. Možná to rozhodnutí bylo uděláno velmi rychle, to připouštím. Ale deset let se tady o tom mluví. Tehdy byli vedoucí těch útvarů v komisi, mohli se k tomu vyjádřit, nebylo to děláno bez nich. Stejně to dopadlo tak, že se řeklo, že to nejde. A pak jsem se od těch lidí neformálně dozvěděl, že jediný problém byl v otázce, kdo bude vedoucí toho společného útvaru. Mrzelo mě, že nejde o systém, ale o to, kdo bude nahoře.

Když budeme celý policejní systém stavět na tom, kdo bude velitel, bude takový systém zranitelný a nefunkční. Samozřejmě že je nutné, aby tam seděl člověk, který je schopný vést, ale není možné stavět systém policie na několika lidech.

Takže neznáte pohnutky, proč s tím pan Laube a pan Tuhý přišli?

To opravdu nevím, ty informace nemám. Nicméně říkám, že ta debata tady běžela deset let. Není to nová myšlenka. Důležité ale je to, že tady došlo k fatálnímu podcenění v komunikaci s těmi policisty. Když chtěl tehdy Kubice tu reorganizaci udělat, mluvil i s tehdejším stínovým ministrem vnitra Tejcem z ČSSD a s tou myšlenkou ho seznámil. Nechtěl to dělat silově a chtěl, aby ta změna měla kontinuitu a aby fungovala. Jeroným Tejc řekl, že na to není doba, což byl jediný argument. Když jsme se ptali, kdy přijde správná doba, nedokázal odpovědět.

Kubice to nechtěl dělat silově, ale teď se to tak zjevně prosazuje.

My jsme dospěli k závěru, že pokud to bude silové, policisté se s tím neztotožní. Stáli jsme o to, aby se to těm lidem vysvětlilo. A to je podle mě chyba této situace. Ale na druhou stranu připouštím, že vždy bude tvrdé jádro, které bude stále proti. A ať to budete myslet sebelíp, nikdy jim nevyhovíte.

Jak vy jako blízký spolupracovník Jana Kubiceho hodnotíte působení Roberta Šlachty v čele ÚOOZ?

Útvar prošel za Roberta Šlachty vývojem. Negativně hodnotím to, že při přebírání útvaru nechal odejít obrovskou část detektivů a nesnažil se je dostatečně přesvědčit, aby tam zůstali.

Tak on byl v těžké situaci. Přebírat útvar po Kubicem nemohlo být vůbec jednoduché.

Ano, v pořádku, ale já jsem tehdy nezaznamenal, že by za těmi lidmi přišel a zkusil jim tu situaci vysvětlit. Ten útvar ze začátku dělal případy, které mu zjevně nepříslušely (viz vydírání ČEZ) a skončily odsouzením za trestný čin útisku za směšnou trestní sazbu.

Co je pozitivní, že se ten útvar za ty roky propracoval na jiné případy, a mám pocit, že se dostali do té pozice, kam jsme se tehdy dostali my. Ale ve chvíli, kdy sáhnete do vysokých pater, musíte čekat, že na vás bude kladen enormní tlak. Pokud na to nejste připraven a nedisponujete kovanými důkazy, tak to nemáte šanci ustát.

Narážíte na zásah na Úřadě vlády?

Nejenom. Mluvím i o případech lobbistů. Když nemáte kované důkazy, tlak je obrovský a na těch útvarech to tak chodí, není to nic neobvyklého. Těší mě, že se ten útvar do těch míst dostal, mrzí mě, že to nebylo víc okované. Já bych šel cestou menších, ale jistějších akcí. Všechno bylo mediálně známé a velké, ale přijde soud a ty výsledky jsou vidět. A v tu chvíli se sláva a lesk vytratí. Nakonec to odnese ten útvar.

Abych to shrnul, Šlachtovo působení hodnotíte dost vlažně.

Mělo to svá negativa i pozitiva. Je to člověk, který je nepochybně velmi pracovitý. Shrnul bych to tak, že máme jiný styl práce. Nechci, aby to vyznělo tak, že je to špatný policista. Na druhou stranu to není tak, že odhalování organizovaného zločinu stojí na jednom člověku a pouze on ve spojení se dvěma, třemi státními zástupci je schopen zachránit tuto zemi.

Tak to není, my jsme se o tom poučili i v našem případě – s Janem Kubicem tehdy odešlo přes sto padesát lidí a život šel dál. A i útvar šel vlastní cestou, ne úplně jednoduchou. Nakonec, jak už jsem říkal, to odnese pouze kvalita práce toho útvaru a celé policie. Nikdy to nebude mít osobního vítěze, protože ego ve srovnání se systémem prohraje.

 

Právě se děje

Další zprávy