


Míří ODS po letech odporu k přijetí eura a stává se z ní středová strana? Procento příznivců společné měny v ODS stoupá a debatu otevírají i klíčové tváře. Před blížící se ideovou konferencí to v rozhovoru přiznává vlivný insider strany a předseda jejího poslaneckého klubu Marek Benda. ODS podle něj byla a je barevnou pravicí, kde se střetávají konzervativci a liberálové.

Tak to úplně není. Je to realita toho, že dnešní stínový ministr MPO Pavel Drobil je dlouhodobým příznivcem eura, netají se tím a říká: „Měli bychom si nadefinovat podmínky.“ Za celé minulé období vláda dělala konvergenční kroky, dostala rozpočet pod tři procenta a myslím si, že bohužel tato debata po téhle vládě bude irelevantní, protože stejně nebudeme splňovat maastrichtská kritéria kvůli tomu, jak nás Babiš zadluží.
ODS je v tomto dlouhodobě rozpolcená. V minulé vládě bylo v programovém prohlášení: „Euro ano, ale jen v okamžiku, kdy to bude výhodné.“ Euro se osvědčilo jako měna, která funguje, eurozóna se přes všechna děsivá proroctví nerozpadla. Ale je u nás řada konzervativců, kteří si myslí, že koruna má svoji hodnotu, historickou – jsme poslední ze zemí bývalého Rakouska-Uherska, které si ji drží už 150 let, a nezměnila ji ani první republika, ani komunisti, takže to nějakou hodnotu má. Jsou u nás příznivci i odpůrci.
To se ptejme jeho, ale myslím si, že procento příznivců přijetí eura v ODS stoupá.
Tak zase nemůžeme vzít každý jednotlivý názor politika za obecnou politiku ODS. Zítra má být ideová konference, která má předvést, co týmy – vesměs mladých nadšených lidí – přinesly, a vydefinovat v těch jednotlivých oblastech, co se stane. Já si myslím, že se žádnou středovou stranou nestaneme. V názoru na Green Deal, povolenky atd. je ODS pořád jasně napravo. A v hodnotových otázkách byla ODS konzervativní i liberální, tak to vždycky bylo. V tom se budeme s některými trochu utkávat, ale zůstaneme pravicovou stranou.
Ale to je už 12 let. Svět se vyvíjí, nejsme ve stejné pozici jako v roce 2014.
Chceme, abychom byli barevnou stranou. A vždycky jsme byli barevnou stranou. Jsou věci, co nás spojují, i věci, co nás rozdělují. A bylo to tak od Václava Klause až doteď. Před 25 lety byl mimochodem tím liberálním křídlem Jan Zahradil.
Určitě to bude živá debata. Budou tam představeny některé věci, které zarezonují. Ale v těch jednotlivých týmech to už bylo dost vydiskutováno.
To si počkejte na zítra, to nebudu prozrazovat.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.