Začali Palachův týden. Po 20 letech říkají, jak to bylo

Eliška Bártová Eliška Bártová
16. 1. 2009 8:00
Disidenti vzpomínají na události vedoucí k pádu komunismu
Leták k Palachovu výročí
Leták k Palachovu výročí | Foto: archiv Petra Placáka

Praha - Dvacáté výročí upálení Jana Palacha bylo v roce 1989 důvodem k veřejnému protestu proti totalitní moci. Z původně pietního aktu na Václavském náměstí v Praze se stal zlomový okamžik československých dějin.

Demonstrace 15. ledna strhla řetězec dalších, které do historie vešly jako Palachův týden.

"Pro pád režimu byl velmi důležitý," říká historik Petr Blažek z Ústavu soudobých dějin Akademie věd. "A pokud by lednové demonstrace v Praze pokračovaly dál, mohl přijít konec totality dříve."

Důchodci do zbraně

Události Palachova týdne před dvaceti lety začaly poměrně nevinně. Pět opozičních sdružení jako České děti, či Charta 77 svolala na den před výročím upálení Jana Palacha, pietní akt.

"Každý důvod k protestům proti režimu byl dobrý," říká dnes spisovatel Petr Placák, který vedl opoziční hnutí České děti a byl jedním z organizátorů akce. "Palach je pro nás navíc velmi důležitý symbol."

Organizátoři akce tehdy vyrazili společně z Vinohrad na Václavské náměstí, většinu z nich však policie zatkla ještě před tím, než k pomníku dorazili.

StB připravena

Podle dochovaných údajů z Federálního ministerstva vnitra se policie proti demonstrantům připravila už předem.

"Na území Prahy nasazeno od 14. 1. 1989 celkem 1200 příslušníků Lidových milicí (hlídky)," uvádí se v dobové zprávě. "V centru Prahy nasazeno 15. 1. 1989 celkem 2 200 příslušníků SNB (včetně důchodců a záloh) a 1 300 příslušníků LM."

Na náměstí se i přesto sešlo na tisíc lidí, zpívali hymnu a provolávali "Svobodu, svobodu!"

Petr Placák byl zatčen jako první - v podšívce kabátu schovanou trikoloru s nápisem Janu Palachovi České děti, kterou chtěl položit k pomníku. 

Paradoxně na policejní stanici se pak odehrál klíčový okamžik, který ovlivnil další události. Když Placák s ostatními zadrženými čekal na stanici, vzpomněl si na schovanou stuhu.

"Bylo mi líto, že by stuha neměla splnit svůj účel," popisuje Placák ve své knize Fízl myšlenky, které se mu na policejní stanici honily hlavou. "Proto jsem napsal na lístek: Zítra u pomníku sv. Václava v 15 hodin. Dal jsem to všem přečíst a pak jsem vzkaz zničil. Ta neobjevená stuha vlastně zapříčinila Palachův týden."

A bylo hůř (pro komunisty)

Následující den, při výročí Palachova upálení, se kolem místa domluveného setkání shromáždily tisíce lidí.

Policie byla z nečekaného srocení nervózní a za použití vodních děl a slzných plynů vytlačovala z náměstí všechny lidi včetně náhodných chodců, kteří s demonstrací neměli nic společného.

Petr Placák.
Petr Placák. | Foto: Ludvík Hradilek

Jen několika se podařilo projít skrz tajné i uniformované policisty a položit k soše věnec. Všichni, kterým se to podařilo, byli vzati do vazby. Stuhy z věnců pak komunistické propagandě sloužily jako důkaz toho, že celá tato akce byla organizována ze zahraničí. (KSČ předpokládala, že stuhy jsou dodané ze zahraničí. Ve skutečnosti je však vyrobilo české družstvo invalidů)

Mezi zatčenými byl opět i Petr Placák, na rozdíl od předchozího dne však musel zůstat ve vazbě 14 dní. Události však už běžely samospádem.

"Důležité bylo, že jsme se sešli podruhé - 16.ledna," říká Placák. "To vyvolalo řetězovou reakci - lidi pochopili, že další den mají přijít zase."

Osm set zadržených

Spontánní demonstrace tisíců lidí pak probíhaly každý den až do 20. ledna. Vedení KSČ bylo stále nervóznější, policejní agresivita se stupňovala a v posledních dnech došlo k nejbrutálnějším zásahům policie.

Během Palachova týdne bylo podle zpráv pro tehdejší ministerstvo vnitra "prelustrováno 2 021 osob, počet zadržených a předvedených osob dosáhl 851, zjištěno 76 trestných činů a 127 přečinů."

21. ledna se opoziční uskupení vydala uctít Palachovu památku do Všetat, kam byly na hřbitov převezeny Palachovy ostatky. Tím se přerušil každodenní sled demonstrací v Praze a Palachův týden skončil.

"Tehdy jsem byl proti tomu, aby se jezdilo do Všetat," říká Placák, s odstupem 20 let to však vnímá jinak. "Byla to dobrá tečka, nebo spíš pomlčka za Palachovým týdnem."

V plné síle se další protesty rozhořely o 11 měsíců později - v listopadu 1989.

Palachova trnová koruna

Samizdatový leták s portréty zatčených 16.ledna 1989, druhý den Palachova týdne
Samizdatový leták s portréty zatčených 16.ledna 1989, druhý den Palachova týdne | Foto: archiv Petra Placáka

Jedním z hlavních organizátorů pochodu do Všetat byl tehdejší mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý. Ten se ještě s neznámým Ondřejem Bartoškou jako jediný dostal skrz kordony státní bezpečnosti do blízkosti hřbitova.

"Nádraží v Praze byla obsazena Stb, nepouštěli lidi do vlaku," vzpomíná dnes advokát Devátý. "Já jsem nastoupil až v Kbelích, kde nehlídali. Z vlaku jsem vystoupil ještě před zastávkou, když stál na červenou."

Společně s Bartoškou se proplížili ke hřbitovu. "Hodili jsme tam trnovou korunu a věnec, který jsme cestou udělali," říká. "Zpátky jsme šli každý svoji cestou. Já jsem se doplazil přes pole k další vesnici a schoval se na nádraží pod budkou."

20 měsíců nepodmíněně

Devátý tak unikl zatčení. O dva měsíce později ale byl zadržen a byla na něj uvalena vazba. Postupně byl zatčen ještě dvakrát, ve vazbě strávil celkem déle než měsíc, pokaždé držel protestní hladovku.

"V říjnu mě pak odsoudili k 20 měsícům nepodmíněně," říká Devátý. "Měl jsem informace, že odvolací soud verdikt potvrdí. Po těch hladovkách jsem byl fyzicky zhuntovaný, tak jsem se rozhodl utéct do Polska."

Útěk se mu za pomoci polských přátel povedl, do vlasti se Devátý vrátil v prosinci 1989.

A jak vnímá s odstupem 20 let události Palachova týdne? "Palachův týden ukázal, že lidi už toho mají dost. Svědčilo o tom to, že se lidé chodili dobrovolně nechat zmlátit," říká dnes Dvátý. "Lidé už se nedali zastrašit a na to komunisté nebyli připraveni. Bezradnost tak projevovali hrubým násilím."

Moc mezi prsty

Podle historika Petra Blažka z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd přispěla k událostem Palachova týdne souhra několika okolností.

"Původně mělo jít jen o vzpomínkové setkání, ale když jej policie rozehnala a pozatýkala, vyvolalo to u lidí reakci," říká Blažek. "To, že policie zasáhla brutálně i proti těm, kteří s demonstrací neměli nic společného, vyvolalo odpor a povzbudilo veřejnost."

Svou roli sehrálo také vedení komunistické strany, které si s nečekanými protesty nevědělo rady. "Cítili, že jim uniká moc mezi prsty," říká Blažek. "O to byli nervóznější a agresivnější."

Palachův týden tak připravil půdu pro události listopadu 1989, vyslal také jasný a viditelný signál do zahraničí, že lidé v Československu s totalitním režimem nesouhlasí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Prezident Zeman se příští týden setká s polským protějškem Dudou

Prezident Miloš Zeman se příští týden na Pražském hradě setká s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Budou jednat o tématech Evropské unie či o visegrádské spolupráci. Na webu Pražského hradu to dnes uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák řekl, že se setkání uskuteční na žádost Polska. "Polská strana chce konzultovat aktuální věci kolem Evropské unie a polského předsednictví Visegrádu," uvedl. Konkrétní témata se podle něj teprve dojednávají, předpokládá ale projednávání právě evropské a visegrádské agendy, mohla by být i příležitost probrat bilaterální témata.

Zdroj: ČTK
Další zprávy