Jakými nadzvukovými letouny budou Češi chránit v příštím půlstoletí svůj vzdušný prostor? Budou se dál spoléhat na pronajímané švédské stíhačky JAS-39 Gripen, nebo využijí nepokrytého zájmu USA dodat výkonnější stroje F-16 s mnohem větší bojovou hodnotou a perspektivně i F-35 JSF? Odpověď musí česká vláda najít už v nejbližší době. "Je už nejvyšší čas," říká jeden z vysokých manažerů českého vojenského letectva, jenž si vzhledem k politické citlivosti a obrannému významu tématu nepřeje být jmenován. A není zdaleka sám.
Stratégové poukazují na délku výroby stíhaček (zhruba tři roky), výcvik pilotů a pozemního personálu (jeden až dva roky) i komplikované akviziční řízení. "A jsme hned na sedmi letech. Což je doba, kdy končí pronájem švédských gripenů. A čím později s tím začneme, tím silnější bude vyjednávací pozice Švédů. Oni - a ne my - si pak budou diktovat podmínky prodloužení kontraktu. Čas hraje pro ně," říká zmíněný manažer.
A připomíná otálení s výběrem stíhaček z přelomu tisíciletí - po odstoupení a protestech USA, Belgie či Francie kvůli neprůhlednosti soutěže nezbylo Praze nic jiného než přistoupit na požadavky Švédů. "Tohle si moc dobře uvědomují oni, ale i Američané," dodává expert.
Congratulations to the Czech Republic @ObranaTweetuje on the 30th anniversary of the November 1989 Velvet Revolution and 20 years since joining @NATO. What better way to celebrate than acquiring eight UH-1Y Venom & four AH-1Z Viper attack helicopters! #WeAreNATO pic.twitter.com/jsjEV3Dh5I
— Secretary of Defense Dr. Mark T. Esper (@EsperDoD) December 12, 2019
"Platíme za tento kontrakt (pronájem gripenů - pozn. red.) velmi draze a stíhačky přitom nejsou naše. Jejich nasazení limituje i smlouva se Švédy," konstatuje například bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý.
Za českou stranu se k tomu politici a diplomaté zatím vyjadřují zdrženlivě a jen mimo záznam, ale jednu věc potvrzují - Američané velmi aktivně sondují, zda by Česko mělo o jejich stíhačky zájem.
"Výrobci nadzvukových letounů, americké nevyjímaje, pochopitelně situaci v Česku znají a s přibývajícím časem lze předpokládat jejich rostoucí aktivitu," řekl Aktuálně.cz ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po pátečním příletu z USA.
Oficiálně během jednání s americkým ministrem obrany Markem Esperem podle Metnara otázku "nadzvukového letectva" neřešili. V rámci svého programu ve Washingtonu se ovšem český ministr setkal s představiteli organizace ACEBA (American-Central European Business Association), která sdružuje velké americké firmy a investory se zaměřením na střední a východní Evropu.
"A zástupci některých firem se o toto téma (nahrazení pronajímaných švédských stíhaček Gripen americkými stroji - pozn. red.) zajímali," potvrdil ministr Metnar o schůzce, na které byli kromě jiných přítomni i zástupci americké zbrojařské firmy Lockheed Martin, tedy výrobce stíhaček F-16 a F-35.
Nabídky jsme připraveni položit na stůl, tvrdí USA
Metnar přitom nebyl ani zdaleka prvním vysokým českým politikem, který se v rámci jednání se sdružením ACEBA s firmou Lockheed Martin setkal. Už nejméně třikrát s americkými zbrojaři jednal i premiér Andrej Babiš.
Den jsem začal na snídani s americkými investory sdruženými v asociaci ACEBA. Pochvalovali si stabilní podmínky pro podnikání, které mají v ČR, a tak jsem je požádal, aby za Evropu taky lobbovali v Bílém domě. Že i my chceme skvělou obchodní dohodu, jakou má slíbenou Británie. pic.twitter.com/uJgqhcn5pd
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 25, 2019
Schůzky se uskutečnily loni a letos v květnu, kdy zástupci amerických zbrojařských firem navštívili Prahu. Letos v září pak proběhla v New Yorku třetí schůzka v rámci Babišova programu při Valném shromáždění OSN. Na tomto setkání měl podle českých diplomatů sám Babiš zmínit teoretickou možnost budoucího nákupu letounu F-35. Právě tento stroj se podle leteckých expertů stane v následujících desetiletích zcela dominantní stíhačkou evropských armád NATO.
Se zástupci zbrojařských firem, včetně společnosti Lockheed Martin, se pak ve Washingtonu na konci října setkal i předseda českého Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Eric Stewart, zakladatel a prezident sdružení ACEBA, při té příležitosti v rozhovoru pro Aktuálně.cz potvrdil, že americká strana je připravena položit nabídky na stůl.
"Vede se o tom velmi živá konverzace. My jsme optimisté - doufáme, že to budou americké stroje," uvedl Eric Stewart na adresu výběru Česka mezi dosavadními pronajatými švédskými stíhačkami Gripen a některým z amerických strojů.
Na budoucí zajištění ochrany vzdušného prostoru se náčelníka Generálního štábu Aleše Opaty nedávno zeptala i šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). A dozvěděla se, že je nejvyšší čas se tématu věnovat. Respektive že je třeba zodpovědět otázku, zda Česko prodlouží po roce 2027 kontrakt na pronájem gripenů, nebo začne jednat s USA.
"Bylo mi řečeno, že se pracuje na analýzách, které počítají i s jinými stroji, než máme doposud," svěřila se Černochová. Poslankyně je zastánkyní koupě a nikoliv pronájmu stíhaček - jak říká, "poněkud problematického". Například Slovensko si přibližně za stejnou cenu 40 miliard (tu Česko zaplatí za gripeny pro období let 2005-2027) hodlá koupit 14 nových stíhaček F-16.
Gripeny jsou podle generála Šedivého kromě toho jen obtížně použitelné ve spojeneckých operacích, jakkoliv v době míru plně dostačují k ochraně českého vzdušného prostoru.
Nákup stíhaček jako signál o směřování země
Prezident Donald Trump po svém nástupu do Bílého domu nesmírně zesílil tlak na evropské spojence v NATO, aby plnili svůj spojenecký závazek, že budou vydávat na obranu nejméně dvě procenta svého HDP. Někteří alianční spojenci tak propojili navyšování svých rozpočtů s nákupem americké vojenské techniky a konkrétně právě nadzvukových letounů. Rumunsko a Slovensko se v roce 2017, respektive loni rozhodly pro stíhačky F-16.
Polsko letos na jaře oznámilo, že flotilu stíhaček F-16 posílí 32 nejmodernějšími stroji páté generace F-35 JSF. Tyto stíhačky už jsou v Evropě mimo jiné ve výbavě britského, norského, nizozemského a italského letectva, kupují je také Belgie a Dánsko.
Na prosincovém summitu NATO v Londýně měl kromě toho prezident Trump separátní oběd se zástupci sedmi zemí (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko), které kromě USA vydávají nejméně dvě procenta HDP na svou obranu. Bulharsko se mezi tyto země dostalo i díky tomu, že letos v létě potvrdilo, včetně zaplacené zálohy, nákup osmi stíhaček F-16 za 1,67 miliardy dolarů.
Nákup tak vyspělé a z vojenského hlediska zásadně důležité techniky, jako jsou nadzvukové stíhačky, se pak promítá i do posílení diplomatických vztahů USA se spojenci. Výběr stíhaček určuje i podle jednoho z nejvlivnějších manažerů českého leteckého průmyslu politickou orientaci země na mnoho let dopředu. "Ano, i tohle je ve hře," souhlasí Černochová. Ona sama se chce soustředit na to, aby Česko splnilo svůj alianční slib z Londýna - tedy aby v roce 2024 dávalo na obranu alespoň 1,4 procenta HDP.
Vliv slibů o výši obranných výdajů na spojenecké vztahy v NATO je dobře vidět na příkladu Rumunska, jehož prezident Klaus Iohannis byl na jaře 2017 prvním státníkem ze střední a východní Evropy, který navštívil Donalda Trumpa v Bílém domě.
Ještě výraznější je to u Polska. Když byl jeho prezident Andrzej Duda letos v červnu ve Washingtonu, přelétla před jeho tiskovou konferencí s Donaldem Trumpem nad Bílým domem stíhačka F-35. Na znamení toho, jak si i americká strana polského rozhodnutí pořídit si tato letadla cení.
Nejen vojenský, ale právě i diplomatický význam nákupu špičkové letecké techniky potvrzuje i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD). O tom politickém už ani nemluvě. "Nákupem stíhaček, jako například v případě Slovenska, velmi rychle dosáhnete dvou procent HDP. Politické rozhodnutí se zde navíc silně promítá do vašich skutečných vojenských schopností a tomu Spojené státy velmi dobře rozumějí," říká Landovský.
A připomíná další fakt: "Stíhací letectvo je jeden z nejsilnějších odstrašujících prvků, které můžete mít. Když Polsko kupuje nejmodernější stíhačky F-35, tak tím jasně říká, že si do svého vzdušného prostoru nenechá zasahovat. Je to jasný signál zodpovědné země," dodává Jakub Landovský.
Podle českých diplomatů americká strana v neformálních rozhovorech preferuje právě stroje F-35, neboť předpokládá, že půjde o budoucí převládající leteckou platformu v rámci celého NATO. Američané argumentují i tím, že v poměru "výkonu a ceny" jsou stroje F-35 dlouhodobě lepší investicí, než přece jen generačně starší stíhačky F-16.
Tuto logiku nepřímo potvrzuje i šéf organizace ACEBA. "Jestli by to měly být letadla F-16, nebo F-35? Podívejte se na Poláky, ti se rozhodli posadit své piloty do těch nejlepších možných stíhaček na světě. A do budoucna jim to zaručuje interoperabilitu s letectvem USA i v rámci NATO," uvedl Eric Stewart pro Aktuálně.cz.
Ovšem pořízení strojů F-16 natož nejmodernějších supersoniků F-35 JSF nemá například podle generála Šedivého smysl, pokud by měly být - tak jako gripeny - jen k obraně vzdušného prostoru Česka. "Úzké a časté zapojení do spojeneckých leteckých operací je podmínkou pořízení podobných výkonných strojů. Jinak v tom nevidím smysl," soudí generál.
Letos na konci října Pentagon uzavřel s firmou Lockheed Martin kontrakt na nákup 478 stíhaček F-35 za celkem 34 miliard dolarů. Cena jednoho stroje, které jsou vedle amerických vojenských sil podle Pentagonu určeny také "pro partnerské země a země, které si je pořídily prostřednictvím zahraničních vojenských prodejů", se dostala těsně pod 80 milionů dolarů.
Současní piloti jsou už roky přetížení
České stíhací letectvo trápí nicméně v tuto chvíli poněkud jiný problém - extrémní přetížení stíhacích pilotů. Manažeři českého letectva hovoří dokonce o více než svízelných personálních poměrech. Se 14 stíhačkami Gripen létá 21 pilotů, kteří plní úkoly vzdušné ochrany země, čtyřiadvacetihodinových pohotovostí, výcviku, ale i zahraničních misí jen za cenu značných přesčasů a mimořádného vypětí.
"Pár let to tak lze dělat. Avšak my žijeme v tomto provizoriu, jakési dočasnosti, už od roku 2005," popisuje poměry, o nichž se na veřejnosti příliš nemluví, vlivný důstojník ze štábu českého letectva. Jakkoliv jsou tedy z jeho hlediska začínající jednání o pořízení amerických stíhaček či ponechání si těch švédských pro obranu země důležitá, nemenší váhu má diskuse o konečném počtu těchto letounů.
"Koncem provizoria jsou dvě letky stíhaček - tedy 24 strojů. Ať již těch švédských, nebo amerických. Jen to je cesta ze svízelné personální situace, přetěžování pilotů i pozemního personálu. Je to i cesta k aktivnímu členství v NATO a zapojení se do společných operací. Vystoupení z tohoto provizoria je pro nás důležitější než to, k jakým stíhačkám se nakonec vláda přikloní," apeluje na politiky člen štábu českého letectva.
VIDEO: Stíhačku F-35 jsme vylepšili a zbavili technických potíží, tvrdí americké letectvo
