Do stávky učitelů se podle odborů se zapojila polovina škol, ministr to popírá

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 11. 2019 17:39
V části škol ve středu stávkovali učitelé, kteří nesouhlasí s výsledky jednání o růstu platů v příštím roce. Vadí jim, že vláda nezvýší platy tak, jak slíbila. Podle odborů zůstalo zavřených 1221 škol, výuku omezilo přes 2700 škol a další 3000 škol vyjádřily stávce slovní podporu. Podle ministra školství Roberta Plagy ale tyto počty neodpovídají skutečnosti, stávku označil za debakl odborů.
Informace o stávce u vchodu školy v Hauptově ulici v Praze-Zbraslavi, která se připojila k protestu učitelů.
Informace o stávce u vchodu školy v Hauptově ulici v Praze-Zbraslavi, která se připojila k protestu učitelů. | Foto: ČTK

"Odmítám, že stávka je zpackaná, že neměla žádný důvod a že nic neovlivní. Není to pětina nebo desetina škol, o kterých hovoří pan ministr (školství Robert Plaga)," řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Upozornila, že se do stávky zapojila i řada škol, kde neexistuje odborová organizace. Celkem se tak podle odborů zapojila víc než polovina škol.

Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) ale odborářská čísla o počtu zapojených škol neodpovídají skutečnosti, stávku označil za debakl odborů.

Podle ranních údajů ministerstva školství, které je kvůli navýšení učitelských platů s odbory ve sporu, se ke stávce připojila desetina až čtvrtina škol. Vychází z údajů, které shromáždilo ze 75 procent škol v devíti krajích.

Seidlová také odmítla kritiku, že se stávka uskutečnila velmi krátce po jejím vyhlášení. Podle ní na odbory tlačil čas, chtěly akci prosadit ještě předtím, než vláda schválí nařízení o zvýšení platů. To, že kabinet příslušné nařízení neplánovaně zařadil už na své pondělní jednání a následně schválil, označila Seidlová za podpásovku.

Vláda na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Odbory chtěly co největší část peněz do základu platu. Požadovaly do tarifů deset procent a zbytek do odměn. Kabinet v pondělí schválil navýšení tarifního základu o osm procent.

Předseda školských odborů František Dobšík novinářům řekl, že bude ještě jednat ve sněmovně o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz. Odbory se podle něj zaměří zejména na projednávání rozpočtu ve školském a rozpočtovém výboru, aby bylo možné ve druhém čtení zákona předložit příslušné návrhy. O spolupráci s konkrétními stranami nebo poslanci zatím nechtěl mluvit. Vytvoření příslušných návrhů už avizovali piráti nebo TOP 09.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odboráři ignorují to, že učitelé dostanou přidáno, a bojují víc za sebe a za svoji image než za učitele. Předseda vlády řekl, že nechápe, proč odbory stávku vyhlásily. Podle něj se ukázalo, že podobně je na tom i většina učitelů. Naopak předseda ODS Petr Fiala uvedl, že chápe rozhořčení stávkujících vzhledem k tomu, že vláda nenaplnila své sliby.

"Učitelé slibů zažili hodně, jsou neustále v nejistotě"

Nejvíce se stávkovalo v Moravskoslezském kraji. Zmínila to jak Seidlová, tak i krajská předsedkyně školských odborů Dagmar Bobková Regelová. "Jde nám opravdu o to postavení pedagoga ve společnosti," uvedla Regelová. Ve většině základních i mateřských škol na Karvinsku, Ostravsku či Frýdecko-Místecku školy zejí prázdnotou.

"Kvůli dvěma procentům by asi nikdo nestávkoval, ale to napětí je dlouhodobé. Učitelé těch slibů zažili hodně, jsou neustále v nejistotě," řekl Pravoslav Němeček, ředitel českobudějovické základní školy Bezdrevská, která zůstala pro žáky zavřená.

V jižních Čechách stávkovalo nebo stávku podporovalo přibližně 120 ze zhruba 600 škol. Téměř polovina škol stávkovala v Ústeckém kraji. Například v Praze zůstalo zavřených 74 z 936 škol, 39 škol funguje částečně a stávku podporuje 52 škol. Ve středočeských školách zasáhla stávka do výuky jen částečně. V Olomouckém kraji se ke stávce připojila téměř všechna gymnázia.

Rodiče dětí ze stávkujících škol museli vyřešit, kam své děti místo školy umístí. Většinou si vzal jeden z rodičů dovolenou nebo využili k hlídání příbuzných. S nabídkou programu přišla i některá zájmová centra, v Plzni například zoologická zahrada otevřela příměstský tábor.

O desetině stávkujících škol informovalo také Sdružení místních samospráv ČR. "Kromě relativně malého zapojení škol do stávky z informací od obcí také vyplývá, že protest má na různých místech odlišnou podobu - od pouhého vyvěšení informace o podpoře požadavků oborů, přes náhradní program místo vyučování nebo úpravu rozvrhu až po zrušení odpoledního vyučování," uvedl v tiskové zprávě předseda sdružení Stanislav Polčák.

Sdružení zastupuje téměř 2000 menších měst a obcí. Podle Polčáka uvítalo sdružení rozhodnutí těch škol, které se do stávky nezapojily nebo ji podpořily jen symbolicky.

"O platových podmínkách učitelů je určitě potřeba dále jednat a obce jako zřizovatelé škol jsou připravené se do těchto jednání aktivně zapojit. Aktuální akci školských odborů však nepovažujeme za šťastnou, čemuž podle nás odpovídá i relativně malá odezva stávky," dodal Polčák.

Průměrný plat učitelů je podle ministerstva přes 37 tisíc

Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku letos v prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun. Odbory zároveň poukazují na to, že platy rostou i v jiných částech veřejné správy a výdělky pedagogů se od průměru vzdalují pomalu.

Průměrný hrubý plat učitelů byl v prvním pololetí letošního roku na 37 235 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku se zvedl přibližně o 3800 korun, tedy přibližně o 11 procent. Nepedagogům ve školách se plat letos v prvním pololetí zvýšil na 19 977 korun. Meziročně si polepšili o 1360 korun, tedy o 7,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo ministerstvo školství.

Vláda navýšila peníze na platy pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách od letošního ledna o 15 procent. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny. Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové se platy učitelů včetně vedoucích pracovníků zvedly za první dvě letošní čtvrtletí o 11,4 procenta s tím, že celých 15 procent by učitelé měli dostat do konce roku. Důvodem je, že si ředitelé nechávají odměny a příspěvky často jako rezervu na druhé pololetí, řekla. Přesné údaje za celý letošní rok by ministerstvo mělo mít v březnu příštího roku, dodala.

Plaga v uplynulých dnech několikrát zopakoval, že stávka není namístě. Podle něj vláda splní své programové prohlášení, ve kterém slíbila, že do konce volebního období budou učitelé mít 150 procent svého příjmu z roku 2017, tedy minimálně 45 tisíc korun hrubého.

Podle nedávné studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI zůstávají platy českých učitelů v posledních letech ve srovnání s ostatními zaměstnanci i jinými ekonomicky vyspělými zeměmi světa nízké. Nerostou o moc rychleji než příjmy jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a neumožňují ani výraznější odměňování kvalitnějších a zkušenějších pracovníků. "Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu, než je ve vyspělých zemích běžné," uvedli autoři studie.

Dva studenti sociologie by vymysleli lepší stávku, odbory mají bojovat za velké věci, ne za malichernosti, kritizuje lektor a pedagog Robert Čapek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy