Za žhářský rasově motivovaný útok na ubytovnu v Aši si extremisté odsedí bezmála sedm let

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 6. 2016 12:10
Pražský vrchní soud pravomocně odsoudil Tomáše Kopeckého a Michala Poláčka k bezmála sedmi letům vězení za to, že v roce 2012 hodili na ubytovnu v Aši zápalné láhve. V domě bylo 18 lidí a nikomu se nic nestalo jen díky tomu, že se jim požár podařilo uhasit. Kromě Poláčka s Kopeckým čelilo obžalobě z různých neonacistických aktivit dalších sedm lidí. Za zakladatele a vůdce neonacistických organizací byl označen Jan Balík, který se žhářského útoku na ubytovnu nezúčastnil.
(Ilustrační foto)
(Ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Za žhářský útok na romskou ubytovnu v Aši si Tomáš Kopecký a Michal Poláček odpykají šest let a devět měsíců vězení. Pražský vrchní soud je pravomocně potrestal za rasově motivovaný pokus o vraždu a obecné ohrožení. Případ se stal v únoru 2012, kdy vhodili do dvou bytů ubytovny zápalné lahve. V domě bylo 18 lidí včetně osmi dětí. Nikomu se nic nestalo, protože požár obyvatelé uhasili.

Kopecký a Poláček se podle soudu dopustili skutku jako příznivci neonacistické a rasistické organizace Blood & Honour Division Bohemia a její militantní odnože Combat 18 Bohemia. Na činu se předem domluvili a útok vymysleli. Kopecký podle rozsudku natankoval u čerpací stanice benzin, pak si s Poláčkem po cestě k ubytovně opatřili skleněné lahve, vzali hadry na knoty a zhotovili dvě zápalné lahve.

Prostor kolem dveří do ubytovny polili benzinem, aby ztížili útěk z domu, a poté tam vhodili zápalné lahve. Jedna z lahví nebyla zapálená, a požár tak nezpůsobila. Oběma mužům hrozilo až 20 let vězení i výjimečný trest. Státní zástupce v odvolání požadoval, aby šli do vězení na 15 let. Odvolací soud mu ale nevyhověl a potvrdil jim původní trest. Uložení mírnějších trestů pod zákonnou hranicí soud zdůvodnil tím, že muži spolupracovali, pokusili se poškozené odškodnit, předtím neměli problémy se zákonem, po činu se od neonacismu distancovali a začali pracovat.

Podle vrchního soudu se však potvrdily závěry podřízeného soudu, podle kterých oba muži věděli, že někdo může zemřít, a nelze jim uvěřit, když tvrdili, že chtěli poškozené jen postrašit. "Tento závěr je správný," zdůraznila předsedkyně odvolacího senátu Pavla Augustinová. Doplnila, že útok sice neměl fatální následky, podle posudků ale mohl objekt vyhořet.

Kromě Poláčka s Kopeckým čelilo obžalobě z různých neonacistických aktivit dalších sedm lidí. Za zakladatele a vůdce neonacistických organizací byl označen Jan Balík, který se žhářského útoku na ubytovnu nezúčastnil. Za rasistickou a neonacistickou aktivitu a šíření těchto ideologií půjde do vězení na tři roky a osm měsíců. Podle spisu například vyhledával členy do neonacistických uskupení, psal a zřizoval internetové stránky. Prodával také trika, mikiny, CD, DVD a další předměty s tematikou neonacistických skupin a aktivit.

Další čtyři muži a jedna žena odešli od soudu s podmíněnými tresty. Podle spisu podporovali a propagovali radikální skupiny, různou měrou se podíleli na distribuci nahrávek nacistických kapel, oděvů a předmětů, vyzývali k násilí proti Romům, stáli i za posprejováním několika míst v Mariánských Lázních či za zapálením srubu v Praze. Zbývající obviněný byl definitivně zproštěn obžaloby z toho, že vyráběl předměty s rasistickými a nacistickými motivy a symboly.

Tuzemské soudy se v minulosti několikrát zabývaly rasově motivovanými žhářskými útoky na domy obývané Romy. Nejznámější je případ z dubna 2009, kdy čtyři pravicoví extremisté vhodili do domku ve Vítkově na Opavsku tři zápalné láhve. Soudy extremistům vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. 

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Další zprávy