Praha - Obvodní soud pro Prahu 2 přiznal ministryni pro místní rozvoj Věře Jourové (ANO) 2,7 milionu korun za ušlý zisk kvůli její někdejší nezákonné vazbě v souvislosti s kauzou Budišov.
Ministryně to požadovala v žalobě, kterou podala na ministerstvo spravedlnosti. Rozsudek není pravomocný, lze se proti němu odvolat.
Soud Jourové již dříve nepravomocně uznal náhradu více než 3,6 milionu korun za ušlý zisk a výdaje na obhajobu v souvislosti se stíháním v kauze Budišov. Městský soud ale rozhodnutí zrušil a kauzu obvodnímu soudu vrátil.
Původní částka se při současném procesu snížila při dokazování zhruba o jeden milion korun.
Spor se týkal výše odměn, které měla Jourová získat jako součást týmu expertů společnosti MWH podílejících se na poradenství v zakázkách na projekty EU v různých zemích, na což měla uzavřenou smlouvu.
Někdejší náměstkyně ministra pro místní rozvoj však byla vzata do vazby. Firma nevěděla, co se děje, a smlouvu proto ukončila.
V projektu pak byla Jourová nahrazena někým jiným. "Soud vyšel z toho, že je dána příčinná souvislost mezi ušlým ziskem na straně žalobkyně, která nemohla v rámci tohoto projektu působit, neboť byla vzata do vazby," vysvětlila soudkyně Lucie Šternová. Za hlavní důkazy soudkyně považovala hlavně znalecké posudky a výpovědi svědků.
Jourová ve čtvrtek k soudu nepřišla. Podle jejího advokáta Václava Vlka si soud obstaral všechny důkazy a pečlivě je vyhodnotil, což mu nařídil soud odvolací.
Jourová: Je to satisfakce
"Je to pro mě satisfakce," řekla novinářům Jourová, postěžovala si však na délku soudních řízení. Její případ se táhne již pět let.
"Když jsem náhradu škody velmi nutně potřebovala, když jsem na tom skutečně byla velmi zle, když mi zkrachovalo živobytí, tak jsem tu pomoc neměla. Přišlo to nyní, jsem tomu ráda," uvedla.
Úspěch Jourové udělal radost i jejímu stranickému šéfovi Andreji Babišovi. "Já jsem rád. Je to dobré. Paní ministryně má skvělý rok, povedlo se jí skoro všechno," uvedl.
"Nemám k tomu co dodat více, než že to je dobré rozhodnutí soudu. Myslím si, že rozsudek obstojí i u odvolacího soudu," uvedl Vlk.
Ministerstvo spravedlnosti zatím nechce nepravomocný rozsudek a další postup v kauze komentovat, protože nemá k písemné vyhotovení verdiktu.
"Teprve z písemného vyhotovení rozsudku bude zřejmé, jakým způsobem se soud vypořádal s procesní obranou žalovaného státu," vysvětlila mluvčí Kateřina Hrochová. Ministerstvo po soudu chtělo, aby žalobu zamítl.
"Domnívám se, že jestli bude jednat (ministerstvo) jako pečlivý hospodář, tak se už odvolávat nebude," doplnil Vlk.
Jourová chce dát část peněz dětem
Jourová už má jasno, co případně s penězi udělá. "Část peněz po zaplacení nákladů věnuji svým dětem, které si s tím zažily velmi špatné věci," řekla ministryně.
Minimálně půlmilionovou finanční injekcí chce Jourová nastartovat sbírku pro třebíčské sdružení, které se stará o mentálně postižené.
"Uvažovala jsem i o tom, že bych část dala na snížení státního dluhu. To jsem ale brzy zavrhla, protože stát pochybil, a to ve více případech," řekla ministryně s tím, že se jí ozývají lidé, kteří se dostali do stejné situace jako ona. "Stát má po právu platit," dodala Jourová.
Kriminalisté Jourovou obvinili v říjnu 2006 za to, že údajně přijala od tehdejšího starosty Budišova Ladislava Péti dvoumilionový úplatek za prosazení dotace z evropských fondů na opravu budišovského zámku.
Její stíhání bylo v létě 2008 zastaveno s tím, že skutek, pro který byla obviněna, se nestal. Jourová strávila ve vazbě více než měsíc.
Stovky až tisíce žádostí ročně
Případů žádostí kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, eviduje ministerstvo spravedlnosti každoročně několik stovek až tisíc. Celkový počet stížností na nezákonný pobyt ve vazbě, stejně jako počet odškodněných není znám, neboť statistiku nikdo nevede, ministerstvo ročně vyplatí za nesprávná rozhodnutí a postupy miliony korun.
Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve svém sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za nezákonnou vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je podle něj orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti případu. Je závazné pro všechny soudy.
Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění.
Loni v únoru rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění, které nespáchal.
Čtyřmilionové odškodnění žádají tři bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř, Marek Šnajdr a Ivan Fuksa, jejichž stíhání v kauze někdejší šéfky kabinetu expremiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové bylo zrušeno po zásahu Nejvyššího soudu.
