Za užití Havlova jména ministerstvo Vizi 97 platit nemusí

Markéta Šrajbrová ČTK Markéta Šrajbrová, ČTK
Aktualizováno 3. 8. 2015 14:52
Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97 vadilo, že nevěděla o plánovaném přejmenování izraelského náměstí po Václavu Havlovi. Chtěla proto po ministerstvu zahraničí poplatek 30 tisíc.
Nadace se zřekla poplatku i v případě letiště Václava Havla.
Nadace se zřekla poplatku i v případě letiště Václava Havla. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 nebude chtít po ministerstvu zahraničí licenční poplatek za užití jména někdejšího prezidenta Václava Havla.

Řekli to ředitelka odboru veřejné diplomacie ministerstva zahraničí Kristina Larischová a ředitel Nadace Vize 97 Vangelis Zingopis.

"Dohoda je taková, že nadace Vize 97 nehodlá do budoucna požadovat žádné poplatky ve spojení s akty, které směřují k uctění památky Václava Havla," řekla Aktuálně.cz Larischová. Ministerstvo na oplátku slíbilo, že ambasády budou informovat nadaci o všech iniciativách tohoto typu. 

"Pokud se o takové iniciativě v zahraničí dozví, mají předem a neprodleně informovat Dagmar Havlovou, aby měla příležitost vyjádřit souhlas nebo naopak výhrady," vysvětlila Larischová.

Nadaci vadilo, že nevěděla o plánovaném přejmenování náměstí po Havlovi v izraelském přístavním městě Haifa. Po ministerstvu chtěla licenční poplatek. Po jednání nadace s přejmenováním souhlasila, žádnou platbu po ministerstvu nebude chtít.

Larischová podotkla, že nadace byla zřejmě už před schůzkou rozhodnutá poplatek za přejmenování náměstí v Haifě ministerstvu odpustit. 

"My jsme je nemuseli nijak přesvědčovat. Názor zřejmě už vykrystalizoval. Nadace došla k názoru, že se jedná čistě o nekomerční akt a není tedy potřeba požadovat jakýkoli licenční poplatek," uvedla.

Naznačila, že důvodem mohly být i výsledky právních analýz obou stran. "Myslím, že z našeho jednání je evidentní, že jak právník nadace Vize 97, tak ministerstvo zahraničí zastávají názor, že má-li být pojmenováno například náměstí nebo ulice po zemřelém státníkovi, jde o akt vyjádření úcty k němu, nemá to žádný komerční charakter, a je tedy nasnadě, že zpoplatnění nepřichází v úvahu," dodala.

Lidové noviny v červenci uvedly, že finance za užití Havlova jména vybírá Knihovna Václava Havla na základě pověření Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Za užití Havlova jména poplatek 30 tisíc

Poplatek prý činí 30 tisíc korun bez daně. Nadace Havlových spravuje osobnostní práva po zesnulém prezidentovi.

Podle Zingopise za uplynulých 3,5 let chtělo svolení s užitím Havlova jména asi 500 žadatelů, povolení dostalo asi 15 z nich. Pokud šlo o veřejně prospěšnou záležitost, nadace si podle něj žádné poplatky neúčtovala.

Zingopis řekl, že jiný případ je projekt laviček, které jsou po prezidentovi pojmenované. U nich je licenční poplatek zahrnut do celkové ceny lavičky. Týká se to například Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích nebo plzeňské radnice.

Výzvu k zaplacení částky dostal i český velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz, když se po Havlovi přejmenovalo náměstí v přístavním izraelském městě Haifa.

Podle zástupců Vize 97 se tak stalo proto, že nadace nedostala o chystaném přejmenování předem žádné informace a nikdo nepožádal o souhlas.

Ministerstvo poplatek zaplatit nechtělo s odůvodněním, že v celé záležitosti bylo pouze zprostředkovatelem. Obě strany se proto sešly v sídle Vize 97 k jednání. Hlavním cílem bylo domluvit se na společném postupu pro podobné situace v budoucnu. 

"V příštím roce si budeme připomínat 80. výročí narození Václava Havla, takže je důvodné se domnívat, že třeba krajanská sdružení, česká centra nebo honorární konzulové budou iniciovat takové věci," připomněla Larischová.

"Za bohulibou akci peníze nechceme"

"Pokud se jedná o bohulibou akci spojenou s uctěním památky prezidenta Václava Havla s pojmenováním veřejného prostranství ve světě, stejně jako v předchozích případech nebudeme požadovat, stejně jako jsme dosud nepožadovali, žádný poplatek," řekl Zingopis.

Poznamenal ale, že chce mít nadace o iniciativách přehled. Není podle něj třeba vhodné, aby v jednom městě bylo více ulic Václava Havla.

Po Havlovi pojmenovalo ulice i několik českých měst. Ne všechna o souhlas požádala. Jak bude Vize 97 postupovat v tomto případě, Zingopis neupřesnil.

Nadaci podle něj jde především o dobrou správu Havlova jména.

"Pokud by nebyl nikdo, kdo by chránil jméno pana prezidenta Václava Havla, tak věřte tomu, že by to nedopadlo úplně dobře, protože už od počátku v roce 2012 jsme viděli aktivity, kdy se začaly vydávat mince, další lidé se na tom chtěli obohacovat," poznamenal.

Již v minulosti uvedl, že peníze, které získává nadace z darů, poskytování služeb, prodeje výrobků chráněných dílen a udělování licencí následně přerozděluje do zdravotnictví, kultury, vzdělávání a do zachování kanceláře Václava Havla.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy