


Katoličtí kněží Jan Bula a Václav Drbola, jež popravili komunisté, byli dnes při slavnostní mši na brněnském výstavišti prohlášeni za blahoslavené. Vyvrcholil tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června.
Mše začala ve 14:30, účastní se jí přes 13.000 lidí. Slavnosti předsedá papežský legát Michael Czerny. Mše se účastní také několik stovek kněží i ministrantů. Kněz brněnské diecéze a postulátor kauzy Karel Orlita nejprve přednesl žádost o blahořečení obou kněží a přečetl jejich životopisy, načež Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečetl apoštolský list, kterým papež zapsal Bulu a Drbolu do seznamu blahoslavených. Za zpěvu následovalo odhalení obrazů, bude přinesen relikviář blahoslavených, poté následuje běžná bohoslužba.
"Byli vnímaví ke kněžské službě. S hlubokou vírou zůstali věrni Kristu, navzdory tlaku komunistického režimu, který se tehdy v Československu snažil podřídit církev státní moci a potlačit každou formu náboženského života," uvedl v žádosti Orlita.
"Byli to pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, kázat evangelium a vnášet lidem do jejich životů svobodu. Právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra. Dnes společnost netrestá přímým násilím, ale tím, že vytlačuje na okraj, umlčuje a právě proto je svědectví nových blahoslavených tak aktuální," uvedl Czerny při kázání.
Proces blahořečení Buly a Drboly inicioval před více než 20 lety tehdejší brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Dekret o jejich blahořečení podepsal papež Lev XIV. loni v říjnu. Předcházel tomu specifický proces, při kterém se životy obou kněží zkoumaly z historického i teologického hlediska. Oba kněží patří k obětem komunistické justice ve vykonstruovaných takzvaných babických procesech v 50. letech minulého století.
Jan Bula společně s knězem Václavem Drbolou figurovali v takzvaných babických procesech. Babický případ, při němž byli v roce 1951 zastřeleni tři místní komunisté, nebyl nikdy zcela objasněn, tehdejšímu režimu však posloužil jako záminka k represím proti katolické církvi a k zastrašování soukromých rolníků, bránících se kolektivizaci.
V následných procesech bylo odsouzeno na 100 lidí, z toho 11 z nich k trestu smrti. Oběšeni byli mimo jiné i faráři Bula, Drbola a František Pařil.
Než církev rozhodne, že se někdo stal svatým nebo blahoslaveným, předchází tomu složitý proces. Jeho první fáze je v diecézi, druhá v Římě. Diecézní fáze spočívající v sesbírání důkazů začala v případě Buly v roce 2004, u Drboly v roce 2011. Šlo o specifický soudní proces s danými pravidly. Před tribunálem hovořili pamětníci, historikové pátrali v archivech, aby zjistili co nejvíce o životě kněží. Druhá fáze beatifikace je v rukou papežského dikasteria pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu. Papež Lev XIV. podepsal dekret o blahořečení Buly a Drboly loni v říjnu.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.