Za stíhání si můžete sám, odmítl soud odškodnit nevinného byznysmena ze solární kauzy

Jan Horák Jan Horák
14. 1. 2022 18:37
Slovenský byznysmen Pavol Hubočan uvízl v jedné ze zdejších nejznámějších kauz solárního podvodu. Podnikatel Zdeněk Zemek si kvůli vyšším výnosům nelegálně opatřil licenci k provozu fotovoltaické elektrárny, podílet se na tom měl i Hubočan. Jenže z případu vyšel pravomocně očištěný. Požádal proto o odškodnění, jež mu však soud zamítl. Stíhání si podle něj zavinil sám. Dostal ale novou šanci.
Pavol Hubočan (na snímku z roku 2006)
Pavol Hubočan (na snímku z roku 2006) | Foto: ČTK

Podnikatel Zdeněk Zemek se věnuje strojírenskému průmyslu, solárnímu byznysu i fotbalu. Vlastní prvoligový klub 1. FC Slovácko. Poslední den roku 2010 si kvůli výhodnější výkupní ceně elektřiny zařídil licenci pro provoz fotovoltaické elektrárny, přestože nebyla dostavěná. Na povolení dosáhl díky zfalšovaným dokumentům včetně doložení provozuschopnosti elektrárny.

Na vyřízení jednoho z nepravdivých podkladů se měl podle obžaloby podílet také podnikatel Pavol Hubočan. V minulosti řídil brněnskou firmu Zetor, v roce 2008 vstoupil jako klíčový manažer do Zemkova ocelářského holdingu Z-Group. Nyní působí v česko-slovenské investiční skupině 3H Invest. Soud Hubočana v Zemkově solární kauze obžaloby z podvodu pravomocně zprostil.

Hubočan proto podal žalobu na ministerstvo spravedlnosti, jež je v takových případech za trestní orgány odpovědné. Za zátěž způsobenou stíháním žádal odškodnění 200 tisíc korun. Soud prvního stupně mu přiřkl coby náhradu nemajetkové újmy 100 tisíc. Po odvolání obou stran ale přišel obrat, odvolací instance mu odškodnění zamítla.

Mlčení v neprospěch obviněného

Příslušný Městský soud v Praze vyšel ze zřídka využívané části zákona o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné moci, podle kterého se spory o kompenzace vyřizují. Soud upozornil na to, že v průběhu vyšetřování Hubočan odmítl vypovídat. Takové právo přitom náleží každému obviněnému.

Za určitých okolností se však může odepření výpovědi považovat za hlavní impulz, jenž spustil vyšetřování. Jinými slovy podezřelý si mlčením své stíhání způsobí sám. A v takovém případě, byť se poté obviněný dočká pravomocného zproštění, nemá na kompenzaci nárok. Přesně tímto způsobem vyhodnotil městský soud Hubočanovu kauzu.

"Odmítl vypovídat v souladu s jeho ústavně zaručeným právem, nicméně následně sám vědom si skutečností, které by mohly ovlivnit průběh celého trestního řízení, a to od jeho počátku, ponechal věc (ponechal si pro sebe důkazy, pozn. aut.) s ohledem na výsledky stížnosti proti zahájení trestního stíhání do doby hlavního líčení," zní hlavní argument rozsudku soudce Jiřího Cidliny.

Jen odepření výpovědi ke stíhání nestačí

Hubočan se ovšem úspěšně bránil u Nejvyššího soudu. Odvolací instance se tak musí jeho žalobou zabývat znovu. Podnikatelův advokát Tomáš Gřivna úspěšně poukázal na to, že odepření výpovědi sice může v důsledku způsobit dotyčnému stíhání, ale nikdy nemůže být jeho příčinou samo o sobě. Musí ho provázet další nutné předpoklady.

"Zavinění (si trestního stíhání, pozn. aut.) může být spatřováno i ve využití práva nevypovídat, může se tak ale stát pouze v takových případech, kdy obviněná osoba mohla svým aktivním jednáním stíhání předejít (třeba uvedením důkazů ve svůj prospěch, pozn. aut.), avšak bez legitimních důvodů tak neučinila," uvedl v řízení advokát Gřivna.

Podnikatel Zdeněk Zemek.
Podnikatel Zdeněk Zemek. | Foto: Radek Bartoníček

Hubočan byl přitom v průběhu vyšetřování aktivní. Podal zmíněnou stížnost proti stíhání, kriminalistům poskytl i jednorázové stanovisko ve věci. V průběhu hlavního líčení už vypovídal a předložil znalecký posudek. Nejvyšší soud se tak uplynulé úterý přiklonil na jeho stranu. Verdikt Městského soudu v Praze shodil s tím, že neuvedl, jak konkrétně Hubočanovo mlčení spustilo stíhání.

"Obecně vyznívající závěr (…) však neobsahuje sdělení, jakou konkrétní skutečnost, o níž žalobce (Hubočan, pozn. aut.) věděl, měl odvolací soud na mysli. Není z něj patrné ani to (…), zda již touto vědomostí disponoval v době, kdy svou výpověď v přípravném řízení odmítl, a zda se jednalo o informace takového charakteru, že by již v té době dovolatele vyjímaly z okruhu podezřelých," uvedl soudce Pavel Simon.

Podmínka pro hlavního aktéra

Podnikatel Zemek usiloval o povolení k provozu pro svou elektrárnu VT-Sun v Chomutově. Licence získané do konce roku 2010 jejich držitelům garantovaly, že dalších dvacet let se bude vyprodukovaná elektřina vykupovat za 12 tisíc korun za megawatthodinu. Osvědčení vydané později už zaručovaly jen 5500 korun. Zemek si povolení sehnal 31. prosince 2010. Díky tomu nelegálně inkasoval 89 milionů korun.

Podle obžaloby k tomu přispěli Pavol Hubočan a další podnikatel Martin Malina tím, že ve prospěch Zemka zaslali 28. prosince Energetickému regulačnímu úřadu lživý notářský zápis. Listina na základě jejich prohlášení dokládala, že dosud oddělené panely elektrárny jsou již spojené a elektrárna je schopná provozu. V tu chvíli přitom nebyla ani dostavěná. Verzi státního zástupce však soud nepřijal.

"Soud rozhodl o zproštění obžaloby Pavola Hubočana a Martina Maliny proto, že tento skutek nespáchal obžalovaný Pavol Hubočan a v případě obžalovaného Martina Maliny není trestným činem," sdělila Aktuálně.cz Klára Belkovová, mluvčí Krajského soudu v Brně, jenž oba muže pravomocně očistil.

Zbytek kauzy před soudem obstál. Podvodu se při vyřizování licence pro elektrárnu VT-Sun dopustil podnikatel Jan Hudeček, dostal sedm let vězení. Za mřížemi už je více než dva a půl roku. Sám Zemek loni v říjnu uzavřel s brněnským krajským soudcem Petrem Jirsou dohodu o vině a trestu, podle níž dostal tři roky podmíněně s pětiletou zkušební lhůtou, pokutu osm milionů korun a povinnost uhradit škodu 18 milionů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července

Bitcoin klesl pod 34 000 dolarů, je nejníže od konce července a 51 procent pod svým dosavadním maximem. Prudce oslabuje i kryptoměna ethereum.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Za schvalování teroristického útoku na internetu dostal muž tříletou podmínku

Pražský městský soud udělil sedmapadesátiletému Zdeňku Salovi za podporu a propagaci terorismu tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Řidič kamionu v březnu 2019 na internetu vychvaloval pachatele teroristického útoku v Christchurchi na Novém Zélandu, který ve dvou mešitách zastřelil pět desítek lidí. Rozsudek není pravomocný, muž i státní zástupce si ponechali lhůtu na možné odvolání. Sala vinu popírá.

Muž podle obžaloby pod článek o střelbě na Novém Zélandu na webu zvrácený.cz napsal komentář "Dobře on, tak na muslimáče". Dopustil se tak podle státního zástupce trestného činu podpora a propagace terorismu. Žalobce Miloš Klátik ho za to navrhl poslat na pět let do vězení, soudkyně Jarmila Pavlátová však stejně jako většina soudců v podobných případech uložila podmíněný trest.

"Jde o ojedinělé jednání, kdy schvaloval takto odporný čin," prohlásila předsedkyně trestního senátu. U soudu se podle ní neprokázalo, že by Sala patřil do nějaké extremistické organizace nebo že by psal další podobné komentáře. Muž ale podle ní neprojevil žádnou lítost, proto dostal nejvyšší možný podmíněný trest. Sala vinu u hlavního líčení popřel. "Nic takového jsem nenapsal," uvedl. Dodal, že z jeho IP adresy mohl komentář odeslat i někdo jiný. Jeho argument však soud neuznal.

Za podporu a propagaci terorismu přes veřejnou síť hrozí trest pět až 15 let vězení. Soudy však zatím v případě schvalování útoku v Christchurchi ukládaly podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK
před 10 minutami

Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují

 Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.

Krátce před 11:00 SEČ se dolar prodával za 78,20 rublu, a vykazoval tak růst o 0,9 procenta. Naposledy byl tak vysoko v říjnu 2020. Ještě loni na podzim stačilo na nákup jednoho dolaru kolem 70 rublů. Euro se ve stejnou dobu prodávalo za 88,55 rublu a vykazovalo růst o 0,6 procenta. Pohybuje se tak blízko maxima z loňského jara.

Zvýšená kolísavost je u cen ruských aktiv patrná už několik týdnů, v posledních dnech ale napětí mezi Ruskem a Západem vygradovalo. Spojené státy v neděli oznámily, že nařizují rodinám diplomatů, aby opustily Ukrajinu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy