Za špinavé ovzduší platíme 8 miliard. Svým zdravím

Pavel Baroch
15. 5. 2010 22:40
Vědci přepočítali nemoci na peníze. Zelení navrhují, aby odškodnění platili těžaři.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ovzduší znečišťované především uhelnými elektrárnami a teplárnami způsobuje každoročně miliardové škody na zdraví Čechů.

K této částce dospěli lidé z Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí, kteří na zakázku ministerstva životního prostředí vypracovali studii Externí náklady výroby elektřiny a tepla v podmínkách České republiky.

Zpráva je sice stará několik let, ovšem široké veřejnosti je prakticky neznámá. Po studii nyní sáhnul exministr Martin Bursík a lídr Strany zelených v Ústeckém kraji, když připravoval návrh nového zákona, podle něhož by těžební firmy v severozápadních Čechách měly platit novou ekologickou daň.

Údaje z vědecké práce expertů Univerzity Karlovy posloužily k výpočtu, kolik peněz by těžaři měli obcím v pánevní oblasti platit na vysazování nových stromků, zateplování veřejných budov nebo nákup ekologických autobusů.

Foto: Archiv

Ze šesti miliard už je osm

Několik let stará expertní studie dospěla k závěru, že škody na zdraví a předčasným úmrtím jsou 6,3 miliard korun.

"Částka od té doby narostla o inflaci a o vyšší výdaje na zdravotní péči, dnes je tedy zhruba ve výši osmi miliard," řekl Aktuálně.cz Petr Holub, bývalý ředitel odboru udržitelné energetiky ministerstva životního prostředí.

Pro srovnání: Čistý rozpočet ministerstva životního prostředí bez různých evropských dotací je přesně poloviční, resost letos hospodaří se čtyřmi miliardami.

Částka, kterou na účtu za elektřinu nenajdete

Studie Centra Univerzity Karlovy pro otázky životního prostředí připomíná, že vyčíslení škod na zdraví nebo na přírodě, které výroba elektřiny a tepla způsobují, se na účtech obvykle neobjevují.

Foto: Ludvík Hradilek

"Tyto dopady jsou většinou považovány za externality, to znamená, že nejsou zahrnuty do cen energií," konstatuje se v expertní zprávě, kterou má redakce Aktuálně.cz k dispozici.

Emise i rozptylová studie

Při výpočtu použil expertní tým z Karlovy univerzity evropskou metodiku ExternE, která je východiskem i pro jiné podobné analýzy.

"V rámci Evropské komise je poměrně běžná," řekl Aktuálně.cz Vojtěch Máca, spoluautor studie.

Jde o poměrně složitý systém (studie Univerzity Karlovy má více než 300 stran), který zahrnuje emise elektráren a tepláren, rozptylovou studii, přímé náklady na zdravotní péči nebo takzvanou ztrátu produktivity, kdy nemocný člověk nemůže pracovat.

Astmatický záchvat za 560 korun, hospitalizace 1,8 tisíc

"Průměrné náklady na den hospitalizace v souvislosti s respiračními onemocněními byly odhadnuty na 1 800 Kč," uvádějí autoři studie. A například u astmatického záchvatu jsou přímé náklady vyčísleny na 560 korun.

Foto: Ústav experimentální medicíny

Obdobně lidé z Univerzity Karlovy vyčíslili například i škody, když nemocný člověk nemůže pracovat.

"Ztráta produktivity představuje za den pracovní neschopnosti částku 2 340 Kč, pokud využijeme výpočty udávané Eurostatem. Při přepočtu hrubého domácího produktu na zaměstnance za 2004 získáme hodnotu 3 240 Kč," uvádí studie.

"Pokud vyjdeme z výše čistého denního příjmu, pak je ztráta příjmu v důsledku pracovní neschopnosti 608 Kč ze den," konstatuje se ve zprávě.

Stovky tisíc mrtvých Evropanů každý rok

Brusel odhaduje, že kvůli znečištěnému ovzduší zahynou předčasně v Evropě každý rok stovky tisíc lidí.

Špinavý vzduch má vliv na průměrnou délku života rovněž v Česku. V Ústeckém kraji nebo na Ostravsku se přitom lidé dožívají v průměru o dva roky méně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Brazilská policie chce stíhat Bolsonara kvůli výrokům o spojitosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS

Brazilská policie chce stíhat prezidenta Jaira Bolsonara kvůli některým jeho výrokům o covidu-19. Požádala už o povolení nejvyšší soud, informovala agentura EuropaPress. Vyšetřovatelé se zabývají mimo jiné prezidentovým tvrzením, že u lidí naočkovaných proti covidu-19 je větší pravděpodobnost, že se u nich rozvine AIDS.

Sporné výroky Bolsonaro zveřejňoval na sociálních sítích na podzim loňského roku. Tvrdil, že výzkum britských úřadů ukázal, že lidé naočkovaní proti covidu-19 častěji trpí syndromem získaného selhání imunity (AIDS), který má u nich navíc rychlejší průběh. Prezidentská kancléř následně Bolsonarovy výroky korigovala. Vedoucí kanceláře Mauro Cid tvrdil, že prezident čerpal ze studie publikované časopisem The Lancet, která byla údajně později stažena.

Brazilská policie ale nenalezla žádnou vědeckou studii, která by obsahovala zmínku o souvislosti mezi očkováním proti covidu-19 a AIDS. Podle policie se prezident tím, že mluvil o neexistujícím riziku, mohl dopustit šíření poplašné zprávy.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy