Za socialismu bylo lépe, tvrdí podle průzkumu každý třetí Čech

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
22. 10. 2019 9:37
Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Mnozí Češi podle nejnovějšího průzkumu vzpomínají v dobrém na dobu, kdy vládl Gustav Husák, prezident a zároveň generální tajemník Komunistické strany Československa.
Mnozí Češi podle nejnovějšího průzkumu vzpomínají v dobrém na dobu, kdy vládl Gustav Husák, prezident a zároveň generální tajemník Komunistické strany Československa. | Foto: ČTK

Další průzkum veřejného mínění ukázal, že řadě lidí se stýská po době, kdy vládla komunistická strana. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně sametovou revoluci jen 36 procent lidí nad 40 let. Ve skupině jen se základním vzděláním nebo s výučním listem si to myslí každý druhý (52 procent).

"Určité jistoty, třeba práce, možnost pořadníku na byt, kvalita potravin, lidé byli jednotnější, protože zhruba všichni měli všeho stejně," uvedl v dotazníku jeden z respondentů. Že před rokem 1989 bylo líp, si myslí třetina dotázaných se středoškolským vzděláním. Pokud jde o lidi s vysokoškolským vzděláním, tam jednoznačně převažují kritici komunistického režimu - že "bylo líp", si myslí 16 procent z nich.

Průzkumu se účastnilo 1000 respondentů po celé zemi, z menších i velkých měst, lidí ve věku 40 let a více bylo 55 %, pod čtyřicet 45 %. 

"Stav společnosti souvisí s naším vztahem k minulosti. A zdá se mi, že o stavu společnosti rozhoduje víc vzdělání, než kde a jak žijeme," říká Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum a zakladatel Paměti národa. "Podle méně vzdělané části populace sametová revoluce nic nezměnila. Je to strašná škoda takto rezignovat, a také nebezpečí, že si vnitřní vyprázdněnost zaplníme nenávistí. A ta nás zákonitě přivede do nové totality," uvedl.

Podle něj má nemalá část populace tendenci mávnout nad vším rukou, jako by rezignovala, snadněji se nechává manipulovat tím, že všechno je ztraceno, není naděje, že bude líp, že všichni lžou a kradou. "Tito lidé častěji řeknou, že demokracie zklamala, nesplnila sny o bohatství a že za socialismu bylo líp," dodal Kroupa.

Téměř tři pětiny všech respondentů průzkumu uvedly, že ekonomická situace České republiky je lepší než před rokem 1989. Podobný počet lidí se ale domnívá, že fungování státu je dobou před revolucí ovlivněno. Polovina lidí také uvedla, že jejich životní úroveň se po revoluci zlepšila. Podle 38 procent respondentů má Česko nyní zákony a nezávislou justici srovnatelnou se západními státy. Třetina lidí odpověděla, že média v ČR jsou nezávislá.

KSČM by zakázaly více než dvě pětiny Čechů, podobný podíl respondentů je proti. Ve věku do 39 let je pro zrušení komunistické strany polovina lidí, ve skupině nad 40 let je to zhruba třetina. Zakázat KSČM by chtělo 49 procent vysokoškolsky a 44 procent středoškolsky vzdělaných lidí a 37 procent respondentů se základním vzděláním či výučním listem.

Z průzkumu vyplývá řada dalších zajímavých informací. Například 52 procent Čechů ve věku 40 a více let vycestovalo před rokem 1989 do zahraničí. Šlo ale hlavně o tehdejší socialistické země, 70 procent lidí jelo do Německa, 50 procent do Maďarska, 38 procent do Bulharska a 37 procent do Polska. V Tuzexu nakupovalo 66 procent Čechů, z nichž většina šla na oblečení. Rádia Svobodná Evropa a Hlas Ameriky poslouchalo 44 procent lidí. Pokud jde o sametovou revoluci v roce 1989, aktivně se jí účastnilo 27 procent Čechů ve věku 40 a více let. Nejčastěji chodili na demonstrace, nosili trikoloru nebo se účastnili generální stávky.

Zástupci společnosti Post Bellum, kteří v úterý dopoledne zveřejnili výsledky průzkumu, zároveň upozornili, že rozjeli kampaň za to, aby lidé nezapomínali, jak vypadala společnost před rokem 1989. Na webu je možné najít anketu, ve které například mnozí lidé odpovídají na otázku, proč je dobré nezapomínat. Zároveň Paměť národa spolupracuje se 30 městy po celé zemi. Výsledek této práce je k vidění na webu www.nezapomenme.cz/30-mest/.

"Nešlo nám o pořádání ohňostrojů, ale chtěli jsme společně s městy vytvořit něco s trvalou hodnotou. Všechna zapojená města natáčejí vzpomínky lidí, které budou ve sbírce uloženy. Někde vznikají filmové dokumenty, podporují se vzdělávací projekty či výstavy," sdělil koordinátor regionálního rozvoje Paměti národa Martin Kroupa. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Stuttgartu bleskový gól nestačil, s Kolínem jen remizoval

Fotbalisté Stuttgartu přes bleskový gól pouze remizovali v 5. kole bundesligy 1:1 s Kolínem nad Rýnem a promarnili v domácím utkání šanci dotáhnout se před víkendovým programem na vedoucí Lipsko. Na lídra tabulky ztrácí nováček soutěže dva body. Soupeř čeká na vítězství v nejvyšší soutěži už 15 utkání, v novém ročníku získal teprve druhý bod.

Domácí měli skvostný vstup do zápasu a už ve 24. sekundě je umístěnou střelou zpoza šestnáctky poslal do vedení belgický záložník Orel Mangala. V polovině první půle ale z penalty vyrovnal švédský útočník Sebastian Andersson a VfB dál čeká na první domácí výhru v sezoně. Kolínští po úvodních třech porážkách podruhé za sebou remizovali, bundesligové vítězství ale slavili naposledy 6. března.

Německá fotbalová liga - 5. kolo:

Stuttgart - Kolín nad Rýnem 1:1 (1. Mangala - 23. Andersson z pen.).

Tabulka:

1. Lipsko 4 3 1 0 10:2 10
2. Bayern Mnichov 4 3 0 1 17:8 9
3. Dortmund 4 3 0 1 8:2 9
4. Stuttgart 5 2 2 1 10:6 8
5. Eintracht Frankfurt 4 2 2 0 7:4 8
6. Augsburg 4 2 1 1 5:3 7
7. Brémy 4 2 1 1 6:6 7
8. Hoffenheim 4 2 0 2 8:6 6
9. Leverkusen 4 1 3 0 3:2 6
10. Union Berlín 4 1 2 1 7:5 5
11. Mönchengladbach 4 1 2 1 5:6 5
12. Freiburg 4 1 2 1 5:8 5
13. Wolfsburg 4 0 4 0 2:2 4
14. Bielefeld 4 1 1 2 3:6 4
15. Hertha Berlín 4 1 0 3 8:10 3
16. Kolín nad Rýnem 5 0 2 3 5:9 2
17. Schalke 4 0 1 3 2:16 1
18. Mohuč 4 0 0 4 2:12 0
Zdroj: ČTK
Další zprávy