Vývoj nákazy se za dva týdny výrazně změnil. Druhá vlna je slovíčkaření, říká Prymula

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
17. 8. 2020 14:28
Případy nákazy koronavirem můžeme podle epidemiologa Romana Prymuly za posledních čtrnáct dní pozorovat již v každém regionu. Tím se situace změnila. I proto budou od září v MHD a obchodech znovu povinné roušky. Podle Prymuly tak vláda rozhodla kvůli vyššímu riziku souvisejícímu s obnovenou školní docházkou. Karanténa a izolace nakažených se pak ze čtrnácti dnů zkrátí na deset.
Roman Prymula.
Roman Prymula. | Foto: Vláda ČR

Proč se rozhodlo o plošném zavedení povinnosti nosit roušky do vnitřních prostor? 

Základní důvod je, že od 1. září se dramaticky změní situace, protože žáci a studenti půjdou znovu do škol. To znamená, že tu bude podstatně vyšší riziko kontaktů. Vzhledem ke stávající situaci, která tímto bude nepochybně ještě akcentována, bylo proto rozhodnuto, že by se roušky zavedly plošně. A to ve vnitřních prostorách či hromadné dopravě. 

Povinnost nosit roušky ale nebude platit třeba v restauracích. Nepovažujete však za rizikové i tyto prostory?

V restauracích bylo o tomto režimu rozhodnuto proto, že tam naprostou většinu doby lidé konzumují. Co se týče hospod, je rozhodnutí identické. Povinnost nosit roušky je tam nevymahatelná. Člověk sice může u půllitru jen stát a je pak otázkou, zda nápoj konzumuje, nebo ne, vždycky ale může říct, že se zrovna hodlá napít. Z těchto důvodů je podle mě logické, že roušky vyžadovány nebudou. 

Proč se rozhodlo o zkrácení karantény a izolace pro nakažené bez příznaků ze čtrnácti dnů na deset? 

Ve světě se vyvíjí znalost o chování viru a ukazuje se, že virus je infekční po určitou omezenou dobu. Bezpříznakoví jedinci pak po desátém dnu izolace nejsou infekční. Proto byla povinnost zkrácena a negativní test po takových osobách vyžadován nebude. 

V případě karantény existuje drobné riziko, nicméně je zcela akceptovatelné, protože většina inkubačních dob nakažených se objevuje kolem čtvrtého a šestého dne. Po desátém dnu je to pak otázka dvou nebo 2,5 procenta lidí. 

Abychom ale riziko ještě zmírnili, bude u osob, u kterých je inkubační doba delší, vyžadován test. To jsou imunokompromitovaní jedinci, podobně také lidé z rizikových profesí, jako jsou zdravotníci či pracovníci v sociální sféře.

Podle mapy šíření koronaviru je ve většině Česka zanedbatelné riziko nákazy, proč se tedy zavádí plošná nařízení? 

Situace se za posledních čtrnáct dní výrazně změnila. Sporadické případy vidíme už v každém regionu. Pro plošná nařízení jsme se rozhodli kvůli zvýšenému riziku souvisejícímu s obnovenou školní docházkou. 

Znamená tedy přitvrzení v opatřeních druhou vlnu koronaviru? 

Co je, nebo není druhá vlna, je věc diskuse, jakési slovíčkaření. Druhá vlna není strašák, ale tvar křivky, u které pozorujeme určité navýšení. V Evropě už její známky vidíme, také proto naprostá většina zemí stávající opatření přitvrzuje. Pokud bude další vlna vyšší než ta první, což ale u nás není ten případ, můžeme už hovořit o vlně druhé. 

V jaké situaci by se na podzim znovu přistoupilo k plošné karanténě? 

Plošná opatření, která by znamenala ovlivnění ekonomiky, podle mě nenastanou. Bude proto snaha dělat taková rozhodnutí, která se nestřetávají s ekonomikou této země.

Epidemie je živý proces, její logika není v našich rukou. Na ministerstvu nebudu nový Prymula, je to boj, zavání to masochismem, říká Aleksi Šedo. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 4 hodinami

Po protestech na Kubě poslalo Rusko do Karibiku humanitární pomoc

Rusko po masivních protestech na Kubě poslalo do karibské země více než 88 tun humanitární pomoci. Dva letouny Antonov An-124 dopravily do země potraviny a zboží pro ochranu obyvatel, včetně milionu roušek. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany.

Kvůli koronavirové krizi se na Kubě v poslední době výrazně zhoršila hospodářská situace. To vyvolalo tento měsíc masivní protesty, největší za 30 let.

Další zprávy