Praha - Jak řekl politolog olomoucké Palackého univerzity Pavel Šaradín, říjnové předčasné volby budou víc než kdy jindy o tom, jak moc peněz zůstane lidem v peněžence.

Pokud jde tedy o to, jak naložit se státní maturitou, shodnou se před volbami všichni: Odložit. Pokud se ale jedná o placení školného, politici jsou spíš opatrní. Na školné by dnes kývli jen občanští demokraté a lidovci.

Školné v dnešních podmínkách? Drsné

S vizí, co nabídnout svým voličům před říjmovými volbami, přišli jako první minulý týden socialisté. Pokud jde o studenty a jejich přístup ke vzdělání, mají jasno: "Stejně jako v minulém volebním období budeme jednoznačně proti jakémukoliv školnému," říká stínový ministr školství sociálních demokratů Jiří Havel.

Jediné, čeho by se podle něj školným dosáhlo, by byly mnohem tvrdší podmínky pro studenty z chudších rodin. "Představa školného v podmínkách, které dnes panují, je drsná. Navíc si nemyslíme, že by školné jakýmkoliv způsobem zkvalitnilo výuku. Omezilo by to jen přístup k ní," zhodnotil.

Jedním dechem odmítl také mírnější variantu, kterou před časem navrhla Univerzita Karlova. Rektor školy Václav Hampl by rád zasadil do zákobna, aby směly školy vybírat alespoň pět tisíc zápisného. Je to podle něj mírnější než školné a neznevýhodňuje chudší studenty.

Půjčky by ztrátu nevyvážily

"Zásadně proti," odpověděl bez rozmýšlení na otázku, jestli platit školné na českých univerzitách, také Jaromír Soukup z nově vzniklé Demokratické strany zelených.

Zatímco na hospodaření univerzit nebude mít částka za utržené školné takřka žádný vliv, rodinám studentů to podle něj může výrazně zkomplikovat život. "Byla by to omezující podmínka, která ztíží přístup ke vzdělání. Stane se to sociálním blokem," řekl.

Pouhou diskuzi o podmínkách připustil také exministr školství Ondřej Liška. Školné neobsahovala ani jeho "bílá kniha" - dokument, kterým se měla uvést do pohybu reforma vysokých škol, když byl Liška ještě na ministerstvu.

Maximálně deset tisíc ročně

O něco vstřícněji už se na vybírání školného tvářila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. "KDU-ČSL dlouhodobě ve svém volebním programu připouští školné. Ale pouze v omezené výši, kterou stanoví nařízením vláda," podotkla. Horní hranice by se měla pohybovat nejvýš u deseti tisíc za rok.

"My trváme na tom, že by to měl být jen doplňkový zdroj veřejné vysoké školy. Z padesáti procent by měly peníze putovat na stipendia, zbývající částka na zkvalitnění výuky. To znamená na knihovny, vybavení a laboratoře," shrnula Šojdrová.

Stát by ale podle ní měl přemýšlet také o "náplasti" pro chudší studenty. Měl by zavést spoření se státní podporou, možnost výhodných půjček a rozšit možnosti sociálních a prospěchových stipendií.

Kromě domu spořit i na studium

Kdo zkusí školné po říjnových volbách prosadit určitě, jsou občanští demokraté.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

"V každém případě chceme, aby se smazala nerovnost v přístupu k vysokým školám. Vzdělání by tak mohlo získat více zájemců," řekl stínový ministr školství občanských demokratů Walter Bartoš.

I oni ale plánují nabídnout pomoc studentům ze sociálně slabších rodin. Mladí lidé si například budou moct vzít půjčku a tu pak splácet až v době, kdy jako absolventi zúročí své vzdělání a začnou pořádně vydělávat. Na studium svým dětem by mohli výhodně spořit také rodiče. Chudší studenti by také dostali sociálních stipendium.