Babyboom nenastal, porodnost naopak klesne, čeká demografka. Část párů odradil covid

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
31. 7. 2021 7:02
Babyboom spojený s častějším pobytem doma kvůli pandemii covidu se nekoná. Naopak, předběžné výsledky průzkumu vědců z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity ukazují, že část lidí považuje současnou dobu za nepříznivou pro početí potomka. Vedle snižujícího se počtu žen v reprodukčním věku to podle demografky Jiřiny Kocourkové může hrát roli v tom, že v Česku klesne v příštích letech porodnost.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Když loni v Evropě vlády vyhlásily první lockdown, často zaznívaly vtipy nebo komentáře, že to povede k výraznému zvýšení porodnosti. Jenže zatím tomu nic nenasvědčuje. V loňském roce se v Česku narodilo o dva tisíce méně dětí než v předminulém roce.

Jistý nárůst se dal pozorovat letos po novém roce, kdy během prvních tří měsíců přišlo na svět 27,2 tisíce dětí, o pět set více než ve stejném období v roce 2020. Ačkoliv se tak již na porodnosti mohl projevit první loňský lockdown, jednalo se jen o mírný nárůst. "Na babyboom to z dostupných dat zatím nevypadá," říká mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. 

To, že covid nepředstavuje pro porodnost žádnou markantní změnu, potvrzují i lékaři. "Počty porodů na našem pracovišti zůstávají obdobné, bez výraznějších výkyvů. I v roce 2020 byl počet porodů v celém Jihomoravském kraji bez patrného nárůstu," říká zástupce přednosty gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Lukáš Hruban. V Jihomoravském kraji naopak došlo k mírnému poklesu - zatímco v roce 2019 tam proběhlo 13 721 porodů, loni jich bylo 13 365. 

V Nemocnici s poliklinikou Karviná-Ráj mají ročně přibližně osm set porodů a ani tamní primář gynekologicko-porodnického oddělení Tomáš Rusnok vliv covidové doby na porodnost nepozoruje. 

Ačkoliv byl nejdříve předpokládán babyboom, některé země, jako například Francie, Itálie a Španělsko, po devíti měsících od prvních loňských koronavirových uzávěr naopak zaznamenaly výrazný pokles v počtu narozených dětí. Podle demografky Jiřiny Kocourkové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se covid negativně odrazí i na porodnosti v Česku. 

Většina lidí považuje dobu za nepříznivou

Naznačují to průběžná data z probíhajícího dotazníkového šetření v rámci projektu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a podílí se na něm i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Pilotní šetření týkající se plodnosti a covidu probíhalo v prosinci a dubnu na vzorku 1200 respondentů ve věku od 18 do 69 let.

Z odpovědí vyplývá, že většina lidí pokládá pandemii covidu za dobu nepříznivou pro zakládání rodiny. Uvedlo to 58 procent dotázaných. Jen dvanáct procent lidí se domnívá, že je doba pro početí vhodná.

"Největší roli v tom hraje nejistota - lidé se obávají ztráty příjmu nebo zaměstnání, ale mají i obecné obavy ohledně budoucnosti nebo zdraví a z dostupnosti zdravotní péče. Jelikož nevíme, jak dlouho pandemie ještě bude trvat a jaké dopady bude mít, můžeme očekávat, že nejistota dále poroste. Pokud lidé nebudou mít lepší vyhlídky a zejména ekonomická nejistota bude sílit, dojde kvůli tomu během několika let k poklesu porodnosti," předpokládá Kocourková. 

Aby vědci mohli budoucí vývoj lépe odhadnout, potřebují se dozvědět více o tom, zda lidé plánují nebo neplánují mít děti. "Proto je cílem pokračujícího výzkumu oslovit co nejvíce lidí," podotýká Kocourková.

Ekonom Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády potvrzuje, že pandemie dopadla z ekonomického hlediska zvláště tíživě na ženy či mladé. "Mladí lidé jsou na trhu práce znevýhodněni obecně. Ženy jsou zase poměrně intenzivně zaměstnány v sektoru služeb, který byl a je pandemickou situací dotčen více než třeba sektor průmyslový, jenž je spíše doménou mužů. Takže související ekonomická nejistota mladých či žen vede k odkládání početí dítěte," vysvětluje Kovanda. 

"Skepse k rození dětí se teprve projeví"

Kocourková však upozorňuje, že pandemie není rozhodně jediným důvodem, proč nejspíš dojde k poklesu porodnosti. Významnou roli bude hrát fakt, že klesá počet žen ve věku nejvyšší plodnosti. "Loni bylo žen ve věku 20-39 let 1,2 milionu a narodilo se 110 tisíc dětí. Podle prognózy bude v roce 2025 žen v takovém věku 1,1 milionu a narodí se 100 tisíc dětí. A toto číslo bude dále klesat," očekává. 

Podle ní to souvisí s tím, že nyní jsou v reprodukčním věku ženy narozené v 90. letech, kdy došlo k významnému poklesu porodnosti. "Ročně se tehdy rodilo pouze 90 tisíc dětí. To je dvakrát menší počet než v 70. letech," upozorňuje Kocourková.

Zatímco dnes má jedna žena v průměru 1,7 dítěte, za pár let podle demografky může počet klesnout na 1,5 dítěte. "A bude těžké odlišit, nakolik se jedná o důsledek klesajícího počtu potenciálních matek a nakolik o dopady pandemie. Podle mě se do poklesu počtu narozených dětí promítne víc fakt, že tu bude málo matek v reprodukčním věku, spíš než následky pandemie," říká Kocourková.

Přesto nelze zanedbávat právě ani dopady pandemie. Přesvědčily se o tom zmíněné jižní evropské státy. Například ve Francii se letos v lednu narodilo téměř 54 tisíc dětí, což je o 13 procent méně než v lednu 2020.

"Tvrdá opatření ve Španělsku a Itálii, která tam byla už na jaře 2020, se odrazila v poklesu porodnosti. Česko se ale do čela odstrašujících případů dostalo až na podzim, tehdy tu byl tvrdý lockdown a s ním přišla i nejistota. Takže možná, že nás to teprve čeká a skepse vůči rození nových dětí, kterou lidé pociťovali během dotazování v prosinci a dubnu, se v porodnosti teprve projeví," dodává Kocourková.

 

Právě se děje

Další zprávy