Za odsouzeného exministra kultury Balvína se přimlouval u Nejvyššího soudu i žalobce. Marně

Marek Pokorný Marek Pokorný
21. 4. 2018 19:30
Trojice mužů včetně Jiřího Balvína byla odsouzena za korupci při prodeji zámečku Českého rozhlasu. Soudkyně ve verdiktu přitom uvedla, že o jejich vině není přesvědčena, ale potrestání nařídil odvolací soud. Nejvyšší soud ČR dovolání zamítl, přestože se za trojici přimlouval i státní zástupce.
Jiří Balvín se u soudu baví s advokátem Markem Nespalou.
Jiří Balvín se u soudu baví s advokátem Markem Nespalou. | Foto: Jiří Koťátko

Brno, Praha - Nejvyšší soud ČR na přelomu roku zamítl dovolání bývalého ministra kultury a také ředitele České televize Jiřího Balvína, který byl spolu s tehdejším obchodním ředitelem Českého rozhlasu Michalem Koliandrem a podnikatelem Janem Hnilicou odsouzen za korupci při prodeji rekreačního zámečku Českého rozhlasu. Za úplatek 125 tisíc korun, předaný řediteli rozhlasu Petru Duhanovi, chtěli podle soudů ovlivnit prodej zámku v Přerově nad Labem, o nějž usiloval Hnilica.

Jak vyplývá z verdiktu, který Nejvyšší soud tento týden zveřejnil, za Balvína a zbývající dvojici odsouzených se přitom přimlouval i žalobce z Nejvyššího státního zastupitelství. Ale neúspěšně.

A není tak vyloučené, že snaha celé trojice očistit se bude pokračovat. "Poradím se s klientem a zvážíme podání ústavní stížnosti," uvedl Balvínův advokát Tomáš Sokol.

Bylo mi nakázáno, jak mám rozhodnout

Případ musely soudy řešit už několikrát. Prvoinstanční soudkyně Hana Chaloupková z Obvodního soudu pro Prahu 2 trojici nejdřív osvobodila pro nedostatek důkazů. Jenže po odvolání žalobce, který se zproštěním nesouhlasil, jí případ vrátil k novému rozhodnutí Městský soud v Praze. Chaloupková překvapené trojici napodruhé řekla: Nejsem sice stále přesvědčena, že jste se něčeho dopustili, ale musím vás odsoudit, protože mi to nařídil odvolací soud.

"Poprvé mi bylo nakázáno, abych určitým způsobem rozhodla," uvedla Chaloupková loni v lednu při vyhlášení rozsudku. "Až budu tento rozsudek písemně odůvodňovat, budu mít problém," dodala a každému udělila desetiměsíční podmínku a přikázala zaplatit peněžitý trest 240 tisíc korun. Městský soud v Praze poté v rekordně krátké době necelých dvou měsíců její verdikt potvrdil.

Všichni tři poté podali dovolání, v němž poukázali především právě na to, že prvoinstanční soud vyslechl příkaz odvolacího soudu a rozhodl zcela naopak, než bylo jeho přesvědčení. A překvapivě se za trojici postavil i žalobce z Nejvyššího státního zastupitelství a navrhl, aby Nejvyšší soud všechny verdikty zrušil a vrátil vše k novému dokazování.

"Za dané situace existují natolik vážné pochybnosti o respektování základních postulátů spravedlivého procesu, že nezbude než připustit výjimečnou nápravu tohoto nedostatku cestou dovolání," konstatoval žalobce.

Nejvyšší soud ale dovolání zamítl. "Rozhodně nelze říci, že by nalézací soud pouze převzal hodnotící závěry odvolacího soudu," konstatoval předseda senátu Nejvyššího soudu Pavel Šilhavecký, byť připustil, že by si v odůvodnění rozsudku dokázal představit "příhodnější formulace." Podle něj ale nejde mluvit ani o extrémním nesouladu mezi provedenými důkazy a skutkovými závěry soudů. 

Předseda senátu současně zdůraznil, že pro odsouzení bylo dostatek důkazů - například otisky Koliandrových prstů prstů na obálce s penězi či zachycené odposlechy.  "Z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu je patrné zapojení všech obviněných," uvedl s tím, že použité formulace jiný výklad než korupci vylučují.

Zámek dál chátrá

Hnilica přitom nabídl za zámek nesrovnatelně více než další zájemci a než byla jeho odhadní cena. Nebýt peripetií s údajným úplatkem, tak by jej nejspíš bez problémů získal. A v této souvislosti se nabízený úplatek jeví vysoce nelogický.

Zatímco znalec ohodnotil celý areál, který je už roky nevyužívaný a pomalu chátrá, na 21,8 milionu korun. Zhruba stejnou sumu nabídli i dva další nájemci, Hnilica je přebil o rovnou polovinu. Byl totiž ochoten zaplatit 33 milionů korun. Muž, který je se svou firmou Čerozfrucht jedním z největších distributorů ovoce ve střední Evropě, chtěl z dvoupatrového renesančního zámečku udělat své reprezentační sídlo. Jenže kvůli podezření z obchodu sešlo.

Nevyužitý zámek tak dál vlastní rozhlas, který musí platit jeho údržbu. "Dnes je to naprosto zbytná nemovitost, jejíž údržba stojí 1,5 milionu ročně," postěžoval si loni v lednu u soudu nynější ředitel rozhlasu René Zavoral.

Ještě koncem předloňského roku sice koupi zámku zvažoval Středočeský kraj, který za něj byl ochoten zaplatit 22 milionů, jež nabízel i v uvedené soutěži. Jenže nakonec si to rozmyslel - především proto, že do opravy by musel dát dalších nejméně 40 milionů. A je ochoten zámek převzít pouze za symbolickou jednu korunu.

To ale rozhlas odmítá. "ČRo si musí počínat jako dobrý hospodář a podle všech právních vyjádření, která si nechal zpracovat, nemůže zámek bezplatně převést na kraj. Jako nejlepší postup se nadále jeví veřejná soutěž na prodej nemovitosti," uvedl mluvčí rozhlasu Jiří Hošna, podle něhož se již rozhlas pokusil nabídnout zámek dvakrát ve veřejné soutěži, ale marně.

A najít mu jiné využití prý nejde. "Dříve zde byla část archivu. Zámek se pro potřeby Českého rozhlasu nijak nehodí, plně nám dostačuje budova na pražských Vinohradech, respektive sídla našich regionálních stanic," dodal Hošna.

 

Právě se děje

Další zprávy