


Prezident Petr Pavel se měl v listopadu v Norsku setkat s nyní zesnulým králem Haraldem V. Podle informací Aktuálně.cz byla dokonce v plánu také oficiální audience v Královském paláci v Oslu. Nejstarší panovník v Evropě ale v pátek ve věku 89 let zemřel. Z původně plánované státnické návštěvy tak rázem může být cesta s úplně jiným významem.

Pavel měl do Norska vyrazit na podzim. Podle vládního usnesení je jeho návštěva naplánovaná na 10. až 12. listopadu a prezident měl během ní zavítat do Osla i Trondheimu. Jedním z hlavních bodů mělo být i setkání s králem Haraldem.
Kancelář prezidenta republiky (KPR) sice schůzku s panovníkem dosud nikde nepotvrdila – že se s ním měl Pavel během cesty setkat, ale vyplývá z vládního usnesení, jak psalo Aktuálně.cz v tomto článku.



Podle informací Aktuálně.cz měl prezident v Oslu zamířit do Královského paláce na oficiální audienci. Taková setkání jsou při státních a oficiálních návštěvách zahraničních hlav států v Norsku tradiční součástí programu, pokud se pro ně královský dvůr rozhodne.
Do cesty přitom zbývají více než dva měsíce. Alespoň pokud jde o dopravu, už je jasno. Vláda schválila armádní letový plán, ve kterém je pro Pavlovu návštěvu Norska vyčleněn vládní speciál. Počítá s cestou 10. až 12. listopadu a s oběma městy, tedy Oslem a Trondheimem.
Přestože se Haraldův zdravotní stav v posledních dnech dramaticky zhoršoval, ještě před několika dny nebylo jasné, co přesně se s listopadovým programem stane. Devětaosmdesátiletý král byl od poloviny srpna v nemocnici a ve čtvrtek palác oznámil, že jeho stav je velmi vážný.
Harald V. zemřel v 6:35 v nemocnici v Oslu. Bylo mu 89 let. Na trůnu seděl od roku 1991, kdy vystřídal svého otce Olafa V., a za více než 35 let se stal jedním ze symbolů moderního Norska.
Odchod nejstaršího evropského panovníka přirozeně přepisuje i Pavlův listopadový itinerář. Jak se prezidentova cesta v Norsku změní nebo zdali se nakonec neposune, zatím není známo.
Termín cesty by se ale podle dostupných informací zřejmě měnit neměl – armádní speciál totiž vláda už pro prezidenta schválila.
Nabízí se proto docela zajímavý scénář: Pavel by nakonec místo audience mohl přijet na králův pohřeb. Jestli k tomu skutečně dojde, bude záležet především na termínu posledního rozloučení, a zdali dostane hlava státu pozvánku.
Norsko teď čekají dny státního smutku a také rychlá změna na trůnu. Haraldův syn Haakon se stal králem automaticky v okamžiku otcovy smrti. Žádná velká korunovace se ale konat nebude. Norsko ostatně ani korunovace svých monarchů v klasickém smyslu nepraktikuje. Nového krále čeká mimo jiné mimořádná schůze státní rady a složení přísahy ústavě.
Na pohřeb se pak chystá tradičně norská, tedy spíše střídmá než okázalá ceremonie. Harald bude pohřben v Oslu v katedrále a následně uložen v královském mauzoleu na pevnosti Akershus. Tam už odpočívají jeho otec Olaf V., dědeček Haakon VII., babička Maud a také jeho matka Märtha.
Norská monarchie se ostatně příliš nevyžívá v okázalém loučení. Při posledním rozloučení s králi Haakonem VII. a Olafem V. byla jejich těla vystavena v kapli Královského paláce. Tisíce Norů tehdy přicházely vzdát panovníkům poslední hold. Stejná možnost se očekává i nyní.
Samotný pohřeb bývá v katedrále v Oslu. Přesný termín zatím oznámen nebyl, jisté je ale místo posledního odpočinku. Harald bude uložen do královského mauzolea na Akershusu, kde bude odpočívat po boku předchozích norských panovníků.
Norská církev už dnes na královu smrt reagovala po svém. Kostelní zvony po celé zemi zněly hodinu, od poledne do 13 hodin. Stejný postup země zvolila i po smrti Olafа V. v roce 1991.
Pro Pavla tak může mít listopadová cesta do Norska nakonec úplně jiný význam, než se ještě před několika dny čekalo. Místo setkání s Haraldem může na programu být poslední rozloučení s králem – a první setkání s jeho nástupcem.
Kdy přesně a v jaké podobě se prezident do Norska vydá, zatím Pražský hrad neoznámil. Jedno je ale jisté: původní bod programu, audience u Haralda V., už se uskutečnit nemůže.



Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet.



Po komunálních volbách se začínají formovat první koalice. V Plzni už se strany dohodly na pokračování dosavadní spolupráce, zatímco v Pardubicích STAN odstoupilo z jednání s vítězným ANO. Sledujte povolební dění v našem online přenosu.



Federální agenti v pondělí v rámci trestního vyšetřování provedli domovní prohlídku u demokratické členky americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarové. Politička, která je ostrou kritičkou amerického prezidenta Donalda Trumpa, prohlídku označila za zastrašování a uvedla, že se nenechá umlčet.



Dohoda s americkým prezidentem Donaldem Trumpem umožní Rusku obnovit do konce roku vývoz motorové nafty na úroveň mezi třemi miliony a 3,5 milionu tun měsíčně, tedy jako před útokem na Ukrajinu. V rozhovoru se státní televizí Rossija 24 to v pondělí večer uvedl ministr energetiky a místopředseda vlády Alexandr Novak.



Jakýkoliv útok Ruska na člena Severoatlantické aliance by byl zcela marný. Podle agentur to v pondělí uvedl vrchní velitel sil Severoatlantické aliance v Evropě (SACEUR) Alexus Grynkewich, který na bezpečnostní konferenci ve Varšavě představil svou takzvanou teorii vítězství. NATO je podle něj odhodláno bránit se, bojovat a znemožnit nepříteli dosáhnout jeho cílů.