Jako by zmizelo okresní město. Ostrava stárne a smršťuje se, řešení vidí ve školách

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
22. 9. 2022 19:03
V žádném jiném velkém městě Česka není tak silným volebním tématem úbytek obyvatel jako v Ostravě. Za posledních deset let přišla zhruba o 20 tisíc lidí. Podle expertů je na vině zejména odchod mladých do jiných měst za studii nebo prací. Řešení vidí nejen v investicích do vysokých škol, ale také nájemního bydlení nebo sportovišť.
Foto: Michaela Dusíková / Česká ilustrační fotografie / Profimedia

Počet dvacet tisíc obyvatel zhruba odpovídá někdejšímu okresnímu městu střední velikosti. Čili například Berounu, Kutné Hoře, Náchodu či Vyškovu. A přibližně o tuto hodnotu se během deseti let snížil počet obyvatel moravskoslezské metropole a třetího největšího města v zemi, Ostravy. "Celý Moravskoslezský kraj přichází o obyvatele, v rámci republiky jsou tyto úbytky největší. A platí to i pro Ostravu, jsou to relativně vysoká čísla," potvrzuje Jan Dehner z ostravské pobočky Českého statistického úřadu.

V posledních letech průměrně ubývají Ostravě přibližně dva tisíce obyvatel ročně. Na konci roku 2011 jich ještě měla bezmála 300 tisíc, vloni už to bylo jen 278 tisíc. Mezi loňskem a předloňskem byl navíc pokles obyvatel vůbec nejrazantnější - Ostravě ubylo pět a půl tisíce lidí.

V konkurenci ostatních velkých měst Ostrava jednoznačně vyčnívá. "Počet obyvatel mezi roky 2010 a 2020 poklesl pouze v Ostravě o šest procent. Naopak v ostatních pěti největších českých městech se počet obyvatel v posledních deseti letech zvýšil, nejvíce v Praze (+6 %) a Plzni (+4 %)," uvedl v loňské studii srovnávající vývoj největších tuzemských měst Český statistický úřad.

Smršťující se město

Ostrava tak splňuje definici takzvaného smršťujícího se města, upozorňuje vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje na Ostravské univerzitě Petr Rumpel, který se otázkou vylidňování Ostravy zabývá. Tímto pojmem se označují dříve hustě obydlená sídla, která se ale z různých důvodů potýkají s velkým odlivem obyvatel. Pravděpodobně nejznámějším příkladem takového města je Detroit v americkém státě Michigan, dříve jimi byly také německé Lipsko nebo anglický Liverpool.

Stejně jako v případě Ostravy jde o města, která v posledních desetiletích prošla odklonem od těžkého průmyslu. "Moravskoslezský kraj je dlouhodobě postižený restrukturalizací. Ekonomika, na které byl založen, není ta, co by dlouhodobě produkovala nová pracovní místa," potvrzuje sociální geograf Luděk Sýkora z Univerzity Karlovy.

Oba odborníci upozorňují, že situace v Ostravě zdaleka není tak vážná jako v případě Detroitu. Určité problémy ale s sebou úbytek obyvatelstva nese. V rámci rozpočtového určení daní se bude muset město vyrovnat s menšími příjmy. "Města Evropské unie jsou ale na tom díky přísunu prostředků ze strukturálních fondů lépe než například malé americké město," poznamenává Rumpel.

Pokud bude vylidňování pokračovat nebo se zrychlovat, pro město bude také čím dál složitější zaplatit infrastrukturu původně vybudovanou pro počet lidí, který je o mnoho větší.

Stárnoucí město

Výzvu představuje také skutečnost, že velkou část odcházejících lidí tvoří mladí, kteří se z města stěhují za vzděláním či za prací a do Ostravy už se nevrací.

Z šesti největších měst Česka se právě zde mezi lety 2011 a 2020 nejvíce zvedl průměrný věk. V roce 2021 byl 43,6 let, o deset let dříve to bylo 41,3 let. Razantně tak rostl index stáří, tedy hodnota, která vyjadřuje poměr starých a mladých lidí v populaci. Ještě v roce 2001 připadalo na sto dětí do patnácti let 77 lidí ve věku nad 65 let. Nyní je situace obrácená - na sto dětí připadá 143 seniorů.

"Přibývá nám a bude ještě přibývat seniorů. Lidé budou stále více potřebovat sociální služby, zdravotnické služby," potvrzuje primátor Tomáš Macura (ANO). Noví lidé v produktivních letech, kteří by tento nepoměr vyvážili, ovšem přichází jen málo. V roce 2020 měla Ostrava jen kolem 14 nastěhovaných lidí na tisíc obyvatel, nejméně z šesti největších měst Česka. V druhé nejhorší Olomouci to bylo 22, v Praze 31. 

Problémem podle geografa Petra Rumpela je, že většina studentů ostravských středních škol a gymnázií vnímá s výjimkou několika oborů dvě místní univerzity, tedy Ostravskou univerzitu a Vysokou školu báňskou, při výběru jako druhou nebo třetí volbu. "Univerzity v Praze, Brně nebo Olomouci mají za prestižnější, mají také lepší image. Města samotná pak vnímají jako zajímavější pro život," popisuje Rumpel.

Právě v investicích do univerzit vidí politici hlavní možnost, jak trend alespoň trochu zvrátit a přilákat do města talentované mladé lidi. "Obě univerzity mají hodně co zlepšovat. Není to zpravidla u zájemců o studium láska na první pohled. Ale i to je důvod, proč se univerzitami zabýváme, dáváme jim peníze, vytváříme projekty, poskytujeme bydlení přicházejícím výzkumníkům," říká primátor Macura.

Město si hodně slibuje například od nového kampusu Ostravské univerzity u výstaviště Černá louka za bezmála miliardu korun, který se otevře letos během podzimu. Ostrava v čele s Macurou chce dále podporovat rozvoj Lékařské fakulty Ostravské univerzity vzniklé v roce 2010 a uvažuje se také o otevření stomatologického oboru. Lídr nejpopulárnějšího opozičního hnutí Ostravak Lukáš Semerák hovoří také o možnosti vzniku právnické fakulty.

Podle náměstkyně primátora a jedničky kandidátky Pirátů Andrey Hoffmanové je zásadní, aby město lépe rozšiřovalo povědomí o svých úspěších. "Stále se nám nepodařilo zlepšit svou image. Musíme více prodávat to, co se daří městu, ale také univerzitám nebo divadlům," míní.

Inspirace v Lipsku i Bohumíně

Experti ovšem zdůrazňují, že řešení nespočívá jen v přilákání mladých lidí do města, ale také v udržení nově příchozích i stávajících obyvatel. Například bytovou politikou a nabídkou dostupného bydlení.

Rumpel upozorňuje na případ Bohumína - jediného většího města v okolí Ostravy, kterému se podařilo zvrátit trend a loni mu obyvatel dokonce lehce přibylo. "Nevzdali se svého bytového fondu, který rekonstruují, investují do volnočasových aktivit, do sportovních zařízení. Dělají to velice dobře," vyzdvihuje kroky Bohumína Rumpel.

Příklad by si budoucí vedení Ostravy mohlo vzít také v již zmíněném Lipsku. To mělo v osmdesátých letech asi 562 tisíc obyvatel, po pádu komunistického režimu ve východním Německu a jeho zániku se ovšem lidé začali masivně stěhovat na západ země. Do roku 1995 tak město přišlo téměř o sto tisíc lidí, upadat začala ekonomika i infrastruktura.

Dnes jde opět o rostoucí město, žije v něm ještě více lidí než v 80. letech. "Od 90. let se Němcům podařilo z města udělat velice zajímavé, atraktivní místo s dobrou nabídku nájemního bydlení. Centrum se změnilo, jsou tam pěší zóny, spousta cyklostezek," vyjmenovává Rumpel.

Experti se shodují, že Ostrava už dělá kroky k tomu, aby šla ve šlépějích Lipska. "Nedá se říct, že by Ostrava byla mrtvá. Hodně se udělalo z hlediska komerční nabídky, kulturního života. Ve službách a v obchodě se vytváří nová pracovní místa. Kvantitativně sice nenahradí původní ekonomiku, ale město už dělá kroky k tomu, aby bylo atraktivní pro případnou budoucí migraci," upozorňuje sociální geograf Luděk Sýkora.

"Potíže by přišly ve chvíli, kdyby lidé odcházeli z města, protože tam vůbec nenajdou práci. Ale nemyslím, že to je případ Ostravy. Ano, do Prahy se stěhují lidé, kteří v Ostravě nenajdou určitý druh práce, to samé se týká ale také Plzně, Olomouce nebo Brna," uvádí.

Pokud se zároveň zvyšuje kvalita života, úbytek obyvatel podle něj pro Ostravu nemusí znamenat zásadní problém. "Naopak to symbolizuje strukturální změnu, že město přechází od kvantity ke kvalitě," shrnuje expert.

Video: Jak hlasovat v komunálních volbách

Jak hlasovat v komunálních volbách 2022 | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Muž v Ústí nad Labem ohrožoval nožem svou rodinu, policista ho postřelil

Policie dnes večer zasahovala v Ústí nad Labem proti ozbrojenému muži, který s nožem v ruce ohrožoval svou rodinu. Na výzvy nereagoval a zbraň obrátil i proti zasahujícím policistům, jeden z nich útočníka postřelil. 

Událost byla podle policejní mluvčí Veroniky Hyšplerové hlášena krátce po 19:00 v ústecké čtvrti Střekov. "Ve chvíli, kdy policisté dorazili na místo, muž vůbec nereagoval na výzvy k odložení zbraně a s nožem v ruce zaútočil i na ně. Jeden z policistů použil střelnou zbraň a muže zasáhl, následně mu poskytli okamžitou první pomoc a zavolali záchrannou službu," popsala událost Hyšplerová.

Útočník byl se zraněním převezen do nemocnice. "Žádnému z členů rodiny muž naštěstí neublížil," dodala mluvčí.

před 6 hodinami

České volejbalistky nezvládly klíčový duelu, na mistrovství světa prohrály i s Argentinou

České volejbalistky v klíčovém duelu o postup ze skupiny na mistrovství světa nestačily na Argentinu. Jihoameričankám podlehly 1:3 po setech 20:25, 25:20 a dvakrát 22:25, za soupeřem zaostávaly zejména v produktivitě útoku. Ve skupině D se Češky propadly za Argentinu na nepostupové páté místo.

Třetí české vystoupení na světovém šampionátu bylo podle očekávání vyrovnanější než první dva duely proti favorizovaným Brazilkám a Japonkám. Ani tentokrát z toho ale svěřenkyně Jannise Athanasopulose nevytěžily více než jeden set.

V dalším zápase se Češky utkají v pátek se silnými Číňankami. Na první výhru na turnaji by měly útočit především v sobotním zápase proti Kolumbii. K reálné šanci na postup by potřebovaly neúspěch Argentinek v dalších zápasech včetně toho s Kolumbií, která je zatím ve skupině poslední.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Při nehodě dvou ugandských armádních vrtulníků v Kongu a Ugandě zemřelo 22 lidí

Při haváriích dvou ugandských armádních vrtulníků v pondělí a v úterý na východě Konga a v Ugandě zahynulo nejméně 22 lidí. S odkazem na nejmenovaného mluvčího konžské armády o tom dnes informovala agentura Reuters. Okolnosti neštěstí ugandská armáda podle něj nesdělila.

Uganda v prosinci vyslala do sousedního Konga vojáky, aby pomohli v boji proti islamistické povstalecké skupině známé jako Sjednocené demokratické síly (ADF).

Ugandské ozbrojené síly okolnosti nehody konžské straně podle mluvčího konžské armády dosud nesdělily. Mluvčí ugandské armády Felix Kulayigye ale potvrdil pád jednoho vrtulníku. "Došlo k úmrtím, ale v tuto chvíli nemám žádné další podrobnosti," dodal.

Další nejmenovaný konžský vojenský zdroj uvedl, že první vrtulník havaroval v pondělí nad vesnicí Boga v provincii Ituri, zatímco druhý spadl v oblasti Kabarole na hranici mezi Kongem a Ugandou. Při první havárii podle zdroje zahynuli tři konžští vojáci, neupřesnil, zda byli uvnitř stroje. Zdroj také nechtěl událost dále komentovat s ohledem na nadcházející jednání mezi zástupci Konga a Ugandy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy