Brno - Půl milionu korun dostanou Marek, Hanuš, Aleš a Renata Kořínkovi za bezpráví, které se na jejich rodině dopustil komunistický režim.
Rozhodl tak samosoudce Michal Ryška z Krajského soudu v Brně. Zároveň se čtyřem sourozencům musí omluvit ministerstvo spravedlnosti.
Sourozenci žádali po státu každý přes dva miliony korun a omluvu. A to nejen za útrapy způsobené za komunistického režimu, ale i od polistopadových orgánů justice, které jejich případ protahují už sedmnáct let. V druhé části žaloby ale soudce Ryška jejich požadavkům nevyhověl.
Poprvé Kořínkovi o odškodnění požádali už v roce 1992 u okresního soudu v Prostějově. Od té doby už prošli nesčetnými soudními stáními, případ se kvůli průtahům dostal i k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Rozsudek ovšem neznamená konec celé kauzy, která je smutným obrázkem toho, jak minulý režim postihoval nekonformní rodiny.
"Z původní žaloby k soudu v Prostějově se dostal do Brna jen zlomek. Neřešil jsem rozpad rodiny, ale ochranu cti a důstojnosti jejích jednotlivých členů," vysvětlil Ryška.
Rodiče na psychiatrii, děti k pěstounům
Karel a Jindřiška Kořínkovi se vzali v roce 1954. Pan Kořínek měl za sebou převýchovu v PTP. Jako dlouholetí Junáci a věřící byli na nepříjemnosti ze strany režimu zvyklí. Když ale v roce 1966 nemohli se dvěma malými dětmi získat slušné bydlení, začali protestovat.
Tehdy poprvé skončili v psychiatrické léčebně. Verdikt lékařů vedl ke zbavení svéprávnosti a nařízení ochranné léčby.
Jako nesvéprávní pak manželé Kořínkovi podle nového zákona o rodině z roku 1973 přišli i o rodičovská práva. Novorozený Libor putoval rovnou k nezrušitelné adopci, Hanuš, Aleš a Renáta do náhradní výchovy. Manželé Kořínkovi už nežijí, satisfakci za pošlapanou čest a důstojnost nyní žádají jejich čtyři děti.
Chartisti? Chybí důkazy
Sourozenci a jejich advokát Vladislav Petrů jsou přesvědčeni, že útrapy rodiny Kořínkovy bezprostředně souvisely s jejich "protirežimními" aktivitami. Jindřiška, Karel a jejich syn Marek byli údajně předními chartisty a členy adventistické církve.
Zástupkyně ministerstva spravedlnosti Miluše Pospíšilová má ale za to, že Kořínkových útrapy s politickým přesvědčením přímo nesouvisely.
Sami bývalí disidenti totiž nikdy v minulosti Kořínkovým podporu nevyjádřili. A kazatel adventistů, který je dříve znal, mluví o tom, že byli z církve exkomunikováni.
Také odebrání dětí z rodiny podle některých svědků, včetně blízkých příbuzných, nebylo zcela bezdůvodné. Některé děti údajně v rodině trpěly hlady. Problémy rodiny Kořínkovy se státním aparátem navíc pokračovaly i po roce 1989. Jindřiška Kořínková například odmítala platit nájemné.
Naopak protikomunističtí aktivisté Jan Šinágl a Marta Chovancová rodinu po léta podporují.
"Tato statečná žena byla i přes svůj věk velmi bystrá, značně sečtělá, na vysoké morální a etické úrovni a ve všech směrech orientovaná. Nikdy se nesmířila se zločiny proti lidskosti, spáchané na její rodině ze strany komunistických soudců a funkcionářů, kterými jí byly násilně ukradeny a odcizeny děti k nezrušitelné adopci do cizích komunistických rodin ke komunistické převýchově. Komunistický zločinecký režim jí i celé rodině velmi ublížil," popisuje Chovancová v návrhu na státní vyznamenání Jindřišce Kořínkové.
Soudce Ryška dnes po vyhlášení rozsudku připustil, že politická motivovanost jasně prokázána nebyla. "Politické pozadí té věci je spíše marginální a problematické. Jisté je, že byli zbaveni právní způsobilosti nezákonně, kvůli tomu, že byli takzvaně chroničtí stěžovatelé," vysvětlil soudce.
Soudil se i učitel
Případ, kdy lidé prostřednictvím soudu žádají odškodnění za bezpráví páchané komunistickým režimem, není ojedinělý.
V roce 2005 přiznal středočeský soudce Vojtěch Cepl 75 tisíc korun satisfakce venkovskému učiteli, který za minulého režimu přišel o možnost věnovat se svému povolání a skončil ve vězení.
Zadostiučinění ale následně zamítl Vrchní soud v Praze. Odůvodnil to tak, že taková možnost je v zákonech až od roku 1990, na dobu komunismu se tedy nevztahuje.
Lidé perzekvovaní komunistickým režimem mají nyní i jiné možnosti, jak získat alespoň částečné zadostiučinění, aniž by museli k soudu.
Například Česká správa sociálního zabezpečení od července 2009 vyplácí jednorázové příspěvky odbojářům a lidem, perzekvovaným komunistickým režimem. O dávky mohou nově žádat i osoby, které nepobíraly důchod z českého důchodového pojištění, včetně zahraničních Čechů.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zase od 1. srpna 2009 posuzuje žádosti o jednorázové odškodnění studentů, kteří byli v letech 1948 až 1956 z politických důvodů vyloučeni z vysoké školy. Výše takového odškodnění činí 100 tisíc korun, nárok na ně má jen konkrétní poškozený, nikoli dědicové.
