reklama
 
 

Do Kladna se stěhuje 30 sociálně vyloučených rodin, budou mít jeden záchod na patro

8. 4. 2019 5:30
Takřka ve stejnou chvíli, co vstoupilo v platnost rozhodnutí Středočeského kraje o zrušení bezdoplatkové zóny v Kladně, kterou předchozí vedení města nestandardně vyhlásilo na celém svém území, skončila ubytovna v nedalekém Libušíně - právě kvůli vyhlášení bezdoplatkové zóny. Většina ze 40 sociálně vyloučených rodin se tak stěhuje zpátky do Kladna. Zatímco v Libušíně žili v přijatelných podmínkách, nyní čeká většinu z nich život v ubytovně s jedním záchodem na patře a jedním kohoutkem pro desítky lidí.

Ve středočeském Libušíně, který má přes tři tisíce obyvatel, byla do konce března ubytovna, v níž našlo domov 40 sociálně vyloučených rodin. Aby zde mohly bydlet, na nájem jim výraznou částkou přispíval stát pomocí doplatku na bydlení.

Tato dávka může dosahovat výše až několika tisíc a končí v kapsách majitelů ubytoven, kteří mnozí bývají označováni za obchodníky s chudobou. Nájem totiž nastaví schválně vysoký, protože vědí, že jejich klienti mají jen malou šanci najít jiné bydlení. Od státu pak inkasují za nájem mnohem více, než by jim za podobné bydlení platil běžný nájemník.

Libušín, podobně jako řada dalších měst v Česku, vyhlásil v oblasti, kde se ubytovna nachází, před pár dny bezdoplatkovou zónu. Kvůli ní nově nastěhovaní do této oblasti již nemají nárok na doplatek na bydlení. A protože majiteli ubytovny už nyní jeho podnikání nebude tolik vynášet, rozhodl se ji prodat. Čtyřicítka rodin si proto musela hledat nové bydlení.

Řada z nich zamířila do Kladna. Do města, ze kterého mnozí z nich odcházeli ze stejného důvodu jako nyní z Libušína - kvůli vyhlášení bezdoplatkové zóny. Od začátku loňského roku, kdy začala platit na celém území Kladna, se nemohli v rámci svého města přestěhovat. Jakmile to udělali, ztratili nárok na doplatek a tím i možnost jakéhokoliv bydlení.

"Prostředí ubytoven je hodně divoké. Něco se tam stane, přijde zdánlivě lepší klient nebo vaše děti běhají po chodbě a provozovatel vám řekne, ať se odstěhujete, že tam bere někoho, kdo mu připadá slušnější," vysvětluje realitu ubytoven ředitelka kladenské pobočky Člověka v tísni Kateřina Hůlová.

Provozovatelé ubytoven si navíc jsou vědomi svého dominantního postavení a toho, že lidé bydlící u nich nemají příliš jiných možností. Někteří tak pokutují obyvatele ubytoven za zdánlivě absurdní prohřešky - například za to, když jde dítě po deváté hodině samo na záchod.

Vlastní kuchyňský kout je luxus

Tyto Kladeňáci pak našli domov v Libušíně. Někteří dokonce v prostorech, které byly zkolaudovány jako byty, což nebývá na ubytovnách standardem. "I když to vypadalo hrozně, tak to pro ně byl dost luxus," říká Hůlová. Za onen luxus považuje to, že většina z rodin měla svůj kuchyňský kout a svoje sociální zařízení.

Nyní se podle Člověka v tísni zhruba 30 rodin vrací na Kladno, kde už předtím byly. Opustily ho tehdy, když si největší středočeské město předloni vyložilo po svém možnost, kterou zavedla v roce 2017 novela o hmotné nouzi - vyhlásit bezdoplatkovou zónu. Kladno tak učinilo na celém svém území. Před časem však vyhlášku jako neodůvodněnou zrušil Středočeský kraj.

V kladenském primátorovi Danu Jiránkovi (ODS) to vzbudilo pochybnosti. "Jsme překvapeni. Kraj říkal, že vyčká rozhodnutí Ústavního soudu, ale zrušil to, když se zavírá ubytovna v sousedním městě. Jestli je to shoda okolností, samozřejmě nevím," říká Jiránek a odkazuje na Ústavní soud, který se bezdoplatkovými zónami na popud skupiny senátorů zabývá. Kdy rozhodne, však není známo.

Mezitím se lidé z Libušína vrací do Kladna, kde strávili velkou část života a řada z nich může město považovat za svůj domov. Těm, co se vrací na ubytovny, však výrazně klesne životní standard. Podmínky na některých kladenských ubytovnách jsou podle pracovníků Člověka v tísni leckdy vskutku otřesné.

"Dvě z největších ubytoven jsou plné štěnic. Na jedno patro mají jednu sprchu, kuchyňku, jeden nebo dva záchody a jeden kohoutek. Na jedné z nich dokonce nebyla ani záchodová místa, kterou tam dali až nyní, ale dříve se tam kálelo do díry v zemi," popisuje Hůlová.

Mají načančaný byt, ale jsou to Romové

Rodiny, které se musely vystěhovat z libušínské ubytovny, jsou podle ní různé. Jde o početné rodiny s několika dětmi, o babičku, která se stará o děti své dcery, která nezvládala péči o ně, protože byla drogově závislá, nebo o rodiny se zdravotně postiženými dětmi.

Dalším příkladem je rodina se třemi dětmi. "Když jsme k nim přišli na ubytovnu, byl to uklizený, načančaný byt, který málokde uvidíte. Měli to naprosto upravené, děti chodí do školy. Ale prostě to jsou Romové a sehnat pronájem je pro ně problém. Diskriminace na trhu s bydlením je mnohem větší než na trhu práce," podotýká Hůlová.

Tato i další rodiny však končí v nevyhovujících ubytovnách. Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček tvrdí, že Kladno dlouhá léta pro tyto skupiny obyvatel nic nedělalo. "Není to jenom o bezdoplatkové zóně, ale také o atmosféře ve městě a dostupnosti dalších služeb. Kladno se v minulosti chovalo silně restriktivně. Sociální odbor selhával v jakékoliv podpoře chudých lidí a vlastně napomáhal restrikci vůči nim. Vytlačování, které mělo za následek jejich odchod do Libušína, byl prostě jen logickým důsledkem dlouhodobého přístupu města," říká Šimáček.

S ním souhlasí i Hůlová, ale připouští, že věci se možná mění k lepšímu. Město podle ní začíná řešit situaci na trhu s bydlením a snaží se vymyslet i systém sociálních bytů. Magistrát navíc upravil podmínky výběru nájemníků. Dříve uspěl ten, kdo nabídl nejvíce, tudíž lidé z ubytoven nemohli na byt dosáhnout. To však po volbách vedení města změnilo, takže mohou uspět i chudší.

Prioritou jsou důchodci

Projekt zaměřený na lidi bydlící v ubytovnách však magistrát neplánuje. "Z mého pohledu není důležité, jestli ten člověk bydlí u rodičů nebo na ubytovně," vysvětluje Jiránek. Podle něj se město snaží soustředit na nejpočetnější skupinu seniorů. Výraznou pomoc poskytuje také lidem se zdravotním handicapem. "My se snažíme pomoct seniorům, tato skupina je pro nás podstatně větší, než kolik je lidí na ubytovnách. Já nevidím důvod, proč jednu skupinu preferovat před jinou," dodává.

A tak lidem, kteří se do Kladna vrátili z libušínské ubytovny, hrozí, že se ze svého města budou stěhovat za čas zase pryč. Jiránek sice ještě jako opoziční zastupitel nebyl zastáncem vyhlášení bezdoplatkové zóny na celém území města, ale ve vybraných oblastech by je rád zavedl. Magistrát nyní analyzuje nejrizikovější části a v nich chce pak opatření znovu zavést.

Pravděpodobně se bude stahovat na ta místa, kde jsou ubytovny. V takovém případě by nad jejími obyvateli visela hrozba, že v případě vystěhování ztratí nárok na doplatek v ubytovnách, což by vedlo k jejich nucenému opuštění města. "Nezáleží na tom, v jakém stavu je konkrétní ubytovna, ale co se v dané lokalitě děje. Obvykle je to tak, že do nejhorších ubytoven se stěhují nejproblémovější lidé," myslí si Jiránek.

autor: Radek Dragoun | 8. 4. 2019 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama