Brno - Možná už v pondělí se Brňanům naskytne zvláštní podívaná. Nad odpuštěnou hladinu Brněnské přehrady vzlétne letadlo a bude její obnažené břehy posypávat vápenatým hydrátem.
Ten zvládne jednak urychlit mineralizaci usazenin, jednak zničit živiny sinicím, proti kterým Brňané vytáhli do boje.
Zákrok koordinuje Povodí Moravy za peníze Jihomoravského kraje a brněnského magistrátu. Každý přispěl milionem korun. V přehradě, jejíž hladina už v pondělí klesla o čtyři metry, skončí asi dvacet tun vápna.
Letecká rošáda nad přehradou je významným mezníkem v projektu Čisté povodí Svratky, který běží už čtvrtým rokem. Odvrátit ji může jedině nepřízeň počasí.
Infobox
Co jsou to sinice?
- Sinice je označení pro fotosyntetizující gramnegativní eubakterie o velikosti buněk většinou 1-10 mikrometrů.
- Jsou schopny přežívat v nejrůznějších podmínkách, nalezneme je jak v Antarktidě, tak v horkých vřídlech, ale také v zamořených odpadních a radioaktivních vodách. Jsou schopny přijímat organické látky i žít ze světla a minerálních živin jako rostliny. Tento fakt ztěžuje jejich potlačení.
Brněnská přehrada
- Přehrada v údolí řeky Svratky mezi Veverskou Bítýškou a Brnem vznikala mezi lety 1936 a 1940.
- Objem nádrže činí 21 milionů metrů krychlových, plocha nádrže je 259 hektarů.
- Nádrž má více účelů. Zlepšuje nízké průtoky v toku řeky pod nádrží, zachycuje povodňové vlny, zajišťuje vodu pro vodárnu a závlahy, slouží k rekreaci a výrobě elektrické energie.
Sinice mají potravu na desítky let
"Vápnění je pouze dílčím opatřením. Stejně důležité je pokračovat v budování čistíren odpadních vod a kanalizací, boji proti černým splaškům z podniků a od chatařů i znečišťování od zemědělců," uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Václav Horák.
Sinice se živí dusíkem a fosforem. Množství fosfátů se v přehradě nahromadilo v dobách, kdy zemědělci běžně užívali hnojiva s obsahem těchto látek. Dnes se do vody dostávají z pracích prášků a prostředků do myček.
"I kdybychom už dnes měli zbudované všechny čistírny odpadních vod a zrekonstruované kanalizace, v nádrži je v současnosti podle odhadů odborníků zásobárna živin pro sinice na desítky let dopředu," řekl generální ředitel Povodí Moravy Miroslav Duda.
Vedle dokončení kanalizační sítě proto projekt Čisté povodí Svratky přišel právě s myšlenkou pravidelného ošetřování sedimentů vápenným hydrátem. Podle Povodí Moravy je to zcela běžný přírodě neškodící postup, někdy nazývaný také jako letnění rybníka.
Kapry vystřídají dravci
Ve spolupráci s rybáři se má zřejmě už příští rok změnit rybí osádka přehrady. Kapry, kteří rozrývají dno a uvolňují z něj sinicím živiny, mají nahradit dravé ryby.
"Dalším krokem by mohlo být provzdušňování dna. Když dostaneme ke dnu kyslík, nastartujeme proces přirozeného rozkladu sedimentů a urychlíme jejich mineralizaci," plánuje Duda. Již za dva roky by tak dno brněnské přehrady mohly protkat hadice přivádějící kyslík. Druhou možností je skrýt pod hladinu nádrže takzvané kyslíkové věže.
Brněnský magistrát i kraj se chtějí i nadále starat o osvětu mezi lidmi žijícími v okolí přehrady. "Loni i letos rozváželi studenti na kolech chatařům informační letáky, lidé si mohli prohlédnout i zkumavky se znečištěnou vodou. V podobných kampaních chceme pokračovat," sdělil námětek hejtmana Horák.
Kraj si nechal také zpracovat výzkum trhu a vydal seznam bezfosfátových pracích a mycích prostředků. "Od starostů máme ohlasy, že lidé sami se na tento seznam informovali. Prodejnost bezfosfátových pracích prášků stoupá, horší je to u mycích prostředků do myček, to ještě lidé nemají tak zažité," dodal Horák.
Ve spolupráci s městskou částí Brno-Bystrc mají pokračovat a zintenzivňovat také kontroly chat a ubytoven u přehrady. "Letos už jsme odhalili objekt, jehož odpadní vody ústily do přehrady," podotkl náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Kdy se k Brněnské přehradě konečně vrátí čilý letní turistický ruch, nedokáže zatím nikdo odhadnout. Už příští rok by se mohli Brňané v přehradě koupat alespoň o několik dnů nebo týdnů déle než letos.
Úplně sinice z přehrady nezmizí nikdy. "Sinice nelze odstranit, lze ale jejich výskyt maximálně snížit," vysvětlil Miroslav Duda.
