Dění na Hradě připomíná Severní Koreu. O zdraví Havla lidé věděli vše, říká Žantovský

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
27. 10. 2021 16:29
"Tak, jak si to představuje Zemanova kancelář, se informuje jen v KLDR," míní diplomat a ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. V rozhovoru pro Aktuálně.cz srovnává nynější dění s dobou, kdy pracoval jako Havlův mluvčí. Ačkoli si podle něj Havel střežil soukromí, informace o svém zdravotním stavu nikdy netajil. "Chápal, že v jeho situaci je zájem veřejnosti přednější," říká.
Bývalý mluvčí Václava Havla, diplomat a překladatel Michael Žantovský.
Bývalý mluvčí Václava Havla, diplomat a překladatel Michael Žantovský. | Foto: DVTV

Jak na vás působí současné dění kolem prezidenta Miloše Zemana? Co se to teď podle vás na Hradě děje? 

Já si myslím, že na Hradě panuje úzkost a obavy a vypadá to někdy tak, že to není ani úzkost a obavy o pana prezidenta, ale o budoucnost spolupracovníků, kteří by měli podávat, ale nepodávají informace o tom, jaká situace skutečně je. 

Proč podle vás prezidentská kancelář nekomunikuje nebo komunikuje velmi sporadicky po dlouhé době mlčení? 

O důvodech se můžeme jen dohadovat. Zřejmé z toho ale je, že Hrad nechce informovat o zdraví prezidenta úplně a pravdivě, a tudíž se dopouští všech možných mlžení, lží a vytáček anebo úplného mlčení úředníků.

Mluvčí hradu Jiří Ovčáček, který je ve vaší tehdejší pozici, neodpovídá na dotazy novinářů, není přítomen ve své kanceláři, prakticky ho nelze sehnat. Jakou roli má v této situaci mluvčí prezidenta?

Hlavní funkcí mluvčího prezidenta je být ústy prezidenta, s čímž se pojí také to, že nemá mít v této pozici žádnou vlastní subjektivitu - a to v případě Jiřího Ovčáčka znamená zaplavování sociálních sítí svými emocionálními výlevy a žalmy. Jeho rolí je říkat pouze to, co si hlava státu přeje veřejnosti sdělit. Je pravda, že v současné situaci je docela možné, že pan Ovčáček vlastně neví, co si hlava státu myslí a co chce sdělit, protože mu to momentálně nemůže říct. Další možností je, že mu prezident řekl, že nemá komunikovat nic. Ale to my nevíme. 

Jak byste se jako mluvčí v současné situaci zachoval vy?

To já nevím, protože já bych se nikdy nemohl stát mluvčím prezidenta Zemana. K tomu, aby byl člověk ochotný dělat mluvčího hlavě státu, což je velice vysilující zkušenost, musí mít v první řadě důvěru v to, že ten veřejný činitel mluví pravdu a že jako mluvčí nebude zneužíván, aby klamal a říkal nepravdy. Tuto důvěru já bych v současnou hlavu státu neměl. 

Václav Havel v posledních letech trpěl celou řadou zdravotních problémů. Kdybyste měl jako jeho tehdejší mluvčí porovnat situaci, jaká byla tenkrát, s tím, jak se o prezidentově zdraví informuje dnes, co je jinak? 

Všechno je jinak. V letech, která Havel strávil jako prezident v úřadu, prodělal dvě vážná onemocnění. Jedno v roce 1996, kdy měl nádorové onemocnění plic, a druhé v roce 1998, kdy na dovolené v Rakousku došlo k perforaci jeho tlustého střeva a musel být operován. O obou těchto epizodách existuje v archivu tehdejšího prezidenta republiky, a tudíž i v našem archivu Knihovny Václava Havla obsáhlá dokumentace, která se skládá z téměř každodenních zpráv lékařského konzilia, které tlumočilo zdravotní stav prezidenta republiky. 

V těchto zprávách je přesně popsáno, jak proběhla operace, jakou teplotu po operaci pacient má, kolik centimetrů tlustého střeva mu muselo být během operace odebráno a tak dále. Veřejnost měla prakticky úplné informace o tom, jak se prezidentovi daří, jak se jeho stav zlepšuje nebo zhoršuje, kdy bude propuštěn nebo kdo ho navštívil. 

Čili když byl Havel nemocný, tak nebránil zveřejňování informací o svém zdraví… 

Havel byl samozřejmě jako každý člověk citlivý na svoje soukromí, nerad si do něj nechal zasahovat, ale jako velký státník chápal, že v situaci, kdy je prezidentem, zájem veřejnosti o jeho zdravotní stav převažuje nad jeho osobním zájmem si soukromí zachovat. Proto také nikdy nebránil tomu, aby se informace o jeho zdravotním stavu zveřejnily. 

Souhlasíte s názorem senátorů, že by měl být prezident současně zbaven pravomocí hlavy státu? 

S informacemi, které máme k dispozici, se domnívám, že Senát ani sněmovna nemají jinou cestu. 

Kancléř Vratislav Mynář se ve čtvrtek snažil rozptýlit pochybnosti kolem podpisu prezidenta na dokumentu o svolání sněmovny. Zveřejnil kvůli tomu i několikavteřinové video indisponovaného prezidenta na lůžku. Jak hodnotíte tento krok?

Záběr, který byl zveřejněn, byl za hranicí dobrého vkusu a byl málo ohleduplný k samotnému prezidentovi. Kromě toho vyvolal další pochybnosti a otázky o tom, jak vlastně podepisování proběhlo a také do jaké míry byl v té chvíli vůbec schopen takového úkonu. To se kancléři Mynářovi opravdu nepovedlo. 

V čem podle vás kancelář prezidenta pochybila nejvíce? Jedná se o první takové pochybení, nebo jsme už byli svědky něčeho podobného dříve? 

Tohle je mimořádná situace, jelikož je prezident v mimořádně vážném zdravotním stavu. Ale pokud jde o zatajování informací a falešné informování veřejnosti Kanceláří prezidenta republiky, tak s tím už jsou v tomto složení letité zkušenosti a nejsou to bohužel dobré zkušenosti. 

Mohl byste uvést příklad? 

Pamatuji si podobné události například kolem udílení vyznamenání zasloužilému pamětníkovi holokaustu Jiřímu Bradymu, stejně tak informace kolem toho, kdo navštívil nebo nenavštívil prezidenta Zemana v plánovaném pokusu o puč v sociálnědemokratické straně v roce 2013. Za těch let toho je skutečně tolik, že stačí, když si otevřete archiv, a můžete to sypat ven.

Vy jste dlouho žil v zahraničí jako diplomat, dokážete si vybavit podobnou situaci, kdy se někde ve světě takto rozsáhle - ať už mediálně, či ve veřejné sféře - řešilo zdraví politiků ve vysoké funkci?  

Samozřejmě že ano. Je velmi důležité, abychom si uvědomovali, že v demokratické společnosti veřejný zájem o způsobilost těch nejvyšších představitelů vykonávat svou funkci převažuje nad jakýmkoliv zájmem soukromým. 

V Izraeli, kde jsem strávil šest let, utrpěl premiér Ariel Šaron mozkovou mrtvici a osm let poté, než zemřel, strávil prakticky ve vegetativním stavu. Informovala o tom všechna izraelská média, a to o sebemenším zlepšení nebo zhoršení. Podobný přístup jsem pozoroval i ve Velké Británii v době, kdy premiér Boris Johnson onemocněl covidem. Běžné to bylo už i v historii, kdy si vzpomínám například na to, jak před lety v USA střelili prezidenta Reagana, který tehdy bojoval o život, a lidé o tom věděli vše.

Tak jak si to představuje pan Mynář, pan Ovčáček a celá Kancelář prezidenta republiky, se informuje jen v Severní Koreji nebo státě toho druhu, ale rozhodně ne v demokratické zemi.

VIDEO: Rozhovor s Jiřím Ovčáčkem pro CNN Prima News (19. října)

Rozhovor s Jiřím Ovčáčkem pro CNN Prima NEWS (19. října) | Video: CNN Prima NEWS
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy