reklama
 
 

Z holek mají být maminky, stojí v čítance. Jste genderové džihádistky, vzkázal kritičkám básník

15. 1. 2017
Báseň Jiřího Žáčka Maminka se objevuje v několika čítankách pro žáky prvního stupně základní školy. Z jejího textu vyplývá, že hlavním posláním žen je starat se o děti. Ministerstvo sice uznává, že báseň "není zcela genderově neutrální", ale podle něj záleží hlavně na výkladu učitele, který by to měl žákům ozřejmit. Říkanka, která v tomto týdnu způsobila na sociálních sítí poprask, je přitom mezi odborníky na gender známá jako příklad, jakým způsobem se v Česku budují genderové stereotypy.
Doporučujeme

Praha – Hned v několika čítankách pro žáky 1. stupně základní školy se objevuje báseň Jiřího Žáčka Maminka. Někteří kritici ji označují za genderově nevyváženou. "K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky, aby se pěkně usmály na toho, kdo je malinký. Aby nás měl kdo pohladit a povědět nám pohádku. Proto jsou tady maminky, aby náš svět byl v pořádku," stojí v básni Jiřího Žáčka.

Na sociální síti na ni v pondělí upozornil režisér Vít Klusák, jehož příspěvek sdílely desítky lidí. Řada z nich byla textem básně pohoršena. Na první pohled je totiž zřejmé, že pracuje s genderovými stereotypy. Ženy automaticky staví do role, kdy jejich hlavním posláním je postarat se o děti.

Sám autor však kritiku odmítá. Od vydavatelky dostal za úkol napsat takovou báseň o maminkách, aby se malým čtenářům líbila. "Na to, jaké mají být maminky a jak se mají jevit prvňáčkům, mohou být názory různé. Podle nahlédnutí do diskuse vidím, že mnoha diskutérům ta básnička připadá dobrá nebo přijatelná, ale chápu, že lidé kontroverzního ducha to vidí jinak. V tom případě ať nešermují genderovými stereotypy a zkusí sami napsat svou verzi – když se jim povede, rád jim napíšu jedničku s hvězdičkou," řekl Aktuálně.cz Jiří Žáček.

Autor řady knih pro děti rozhodně odmítá, že by měl být označován za někoho, kdo pomáhá ve společnosti budovat genderové stereotypy. "Kdyby znali z mé tvorby ještě něco dalšího, věděli by, že nejsem žádný macho; dokonce se považuji za feministu, jen jiného druhu než ty genderové džihádistky. Rozhodně odmítám degradaci žen na domácí puťky, kuchařky a uklízečky. Imponují mi sebevědomé a chytré ženy a nevadí mi ani, když si k seberealizaci vyberou profesi považovanou spíše za mužskou," řekl Žáček. Své tvrzení dokládá jinou svou básní, ve které píše, že "svět, kde z malých princezen vyrostou jenom samé služtičky, je zralý do šrotu".

Kritizovaná báseň Maminka je ale už dlouhou dobu velmi dobře známá právě mezi odborníky na gender. "Už byla několikrát použita v publikacích, které se zabývají genderově senzitivním vzděláváním. Byla v nich použita právě jako příklad, jakým způsobem se genderové stereotypy budují," říká Petra Havlíková z hnutí Nesehnutí, kde je koordinátorkou programu Ženská práva jsou taky práva.

"Nerada bych, aby to vyznívalo jako kritika básně Jiřího Žáčka, ale je to poukázání na to, že nějakým způsobem v realitě reprodukujeme genderové stereotypy. A tohle je jeden ze způsobů. Měli bychom se nad tím kriticky zamyslet, jestli je to to, co chceme," dodává Havlíková.

Záleží na výkladu i kontextu

Ministerstvo školství jednotlivé texty čítanek analyzuje a snaží se vyhýbat i těm ukázkám, které jsou genderově nevhodné. Ve vyjádření pro Aktuálně.cz přiznává, že text není zcela neutrální, nicméně proti jeho zařazování do čítanek není. "Text sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněn a jaký je záměr autora. Při výkladu by tak měl učitel žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti, kromě jiného také souvislost s genderovou korektností," napsalo ministerstvo školství.

Na potřebu vyhýbat se genderovým stereotypům ministerstvo učitele pravidelně a opakovaně upozorňuje při jejich vzdělávání. Nabádá je, aby se jim vyhýbali jak ve vlastní řeči, tak i v chování vůči žákům a žákyním.

Ani Petra Havlíková zařazení básně Jiřího Žačka do čítanek jednoznačně neodsuzuje. "Pokud by čítanka byla nějakým způsobem pestrá a jiná báseň ukazovala příklad ne třeba úplně opačný, ale ukazovala realitu z jiného úhlu pohledu, tak by tam pravděpodobně mohla být. Ale obecně bych tam raději viděla nějakou jinou. Většinou to nestojí samo o sobě. Je to příklad reality a ta realita je dotvářena dalšími věcmi a ty vypadají podobně. Kdyby ty věci vypadaly různorodě, tak to je jiná situace. Je to hodně kontextuální věc," uznává odbornice.

Podle Havlíkové ale převažují příklady toho, ve kterých je matka usazena do genderového stereotypu. "Samozřejmě existují příklady toho, že to je i jinak, že máma nemele maso, ale opravuje třeba auto. Nicméně je to neuvěřitelně minoritní," dodává.

autor: Radek Dragoun

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama