Z fary udělali komunitní centrum, teď obnovují zahradu. Jsme patrioti, říká mladík

Tomáš Adamec (vlevo) a jeho Moravičanské okrašlovaci spolek.
Vše začalo v říjnu 2018, kdy tehdy 19letý student Tomáš Adamec (na snímku) chtěl, aby si jeho vesnice Moravičany na Hané připomněla sto let republiky u této stoleté lípy. Přihlásili ji také do ankety Strom roku. Soutěž sice nevyhrála, skončila na pěkném čtvrtém místě, ale přitáhla zájem občanů k veřejnému dění a také k návsi, na níž stojí.
Rekonstrukce návsi totiž počítala s jejím vyasfaltováním. Tomáš Adamec rozpoutal diskusi, zda je tento nevratný krok ten nejlepší, anebo jen nejlevnější. Lidé se začali o dění v obci aktivně zajímat.
Tomáš ale chtěl ke sto letům republiky vysadit i novou lípu, složitě začal domlouvat kam. Nakonec mu místní farář nabídl prostor ve farské zahradě.
Tomáš Adamec se svými přáteli se tak napojili na lidi opravující zchátralou faru.
Foto: Moravičanské okrašlovací spolek
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
22. 11. 2020 15:55
Jednadvacetiletý student Tomáš Adamec z Moravičan na Hané se jako hrdý patriot rozhodl pozvednout prostředí své obce i komunitní život. Spolu s dalšími lidmi založil komunitní a kulturní centrum pro všechny generace a postupně také opravují zanedbanou zahradu u fary. Jeho spolek přilákal původní i nové obyvatele obce včetně těch, kteří se do té doby nijak neangažovali.

Když přijedete do Moravičan na Hané, zaujme vás, že nejde o klasickou hanáckou rovinu s nekonečnými poli, ale najdete tu i lesy a zdvihající se kopečky směrem k Jeseníkům. Podle místních se jedná o nejsevernější tradiční hanáckou vesnici. Přívětivé jsou i malé silničky a celá síť cyklostezek, žádný hlavní tah. Do Olomouce za prací to trvá dvacet minut. Tahle obec se rozhodně nevylidňuje, naopak poptávka po bydlení převyšuje nabídku.

Pochází odtud také 21letý student marketingu a žurnalistiky na Palackého univerzitě Tomáš Adamec. Jelikož je hrdý patriot, rozhodl se pozvednout prostředí obce i komunitní život. Všechno začalo v létě 2018, kdy chtěl spolu s místním devadesátiletým kronikářem připomenout lidem zdejší stoletou lípu, kterou tu vysadili na počest nově vzniklé republiky.

Tady to všechno začalo. Tomáš v Moravičanech zorganizoval ke sto letům republiky setkání u stoleté lípy na návsi.
Tady to všechno začalo. Tomáš v Moravičanech zorganizoval ke sto letům republiky setkání u stoleté lípy na návsi. | Foto: Marek Olbrzymek, Nadace Partnerství

Jelikož strom stojí na návsi, otevřelo se i téma její rekonstrukce a rozvířila se celkem živá diskuse, zda je skutečně dobrý nápad vyasfaltovat ji a zničit tak její původní ráz. Obyvatelé dostali možnost nahlédnout do plánů, setkat se s projektantem a diskutovat s ním. Proti asfaltování se zvedla vlna odporu. Lidem to přestalo být jedno, uvědomili si, že by šlo o nevratnou změnu na další desítky let.

Kromě stoleté lípy chtěl Tomáš 28. října 2018 vysadit i lípu novou, pro další generace. Dlouho marně domlouval, kam strom vysadit, nakonec ho zachránil místní farář, když mu umožnil umístit strom do staré farské zahrady. A tak se upřela pozornost aktivní skupiny kolem Tomáše na zašlou zahradu a chátrající faru. V 2019 se tahle skupinka spojila s lidmi z farnosti, kteří opravovali přízemí fary. Pomohli jim sehnat na práce grant a zbudovat zde komunitní centrum.

Vybudovali centrum pro všechny generace

Protože měli rozjednané i další granty a spolupráce s nadacemi, museli dát svému uskupení nějaký formální rámec. Rozhodli se založit spolek a nazvali ho pěkně po hanácku "Moravičanské okrašlovaci spolek". Podle Tomáše, jenž se stal jeho předsedou, je dobré mít nějaké stanovy, jasnou vizi a být nějakým konkrétním subjektem, ne jen nahodilou skupinkou od piva. Mnohem lépe se jim nyní jedná s partnery.

Do jejich různorodého spolku může přijít kdokoliv pracovitý či kreativní. Nechtějí tlačit na pilu a pořádat nějaké nábory. Věří v přirozený vývoj - lidé nejprve sledují jejich aktivity, pak jednorázově vypomohou a nakonec už zůstanou. Podle jeho slov je lepší mít dvacet aktivních lidí než nabrat stovku a většinu pak za celý rok nevidět.

V říjnu 2019 otevřeli v přízemí fary komunitní a kulturní centrum, které se snažilo nabízet vyžití pro všechny generace - od heren pro děti přes přednášky pro dospělé po kavárny, řemeslné kurzy a setkání pro seniory. Ostatně i oprav se účastnily stejně tak rodiny s malými dětmi jako staří řemeslníci v důchodu.

Pak ale přišel březen 2020 a s ním pandemie koronaviru. S vnitřními akcemi byl konec, vrhli se proto na farskou zahradu a začali ji předělávat v otevřený venkovský park s rozmanitým využitím. V říjnu, kdy už běžela další vlna koronaviru a omezujících opatření, tu zbudovali studnu, kosili květnatou louku, založili ohniště, vysadili keře a nyní sází ovocné stromy. Čeká je založení zeleninových záhonů, výstavba ekologické učebny, salaše a ohrady pro ovce a také zavedení elektřiny.

Přitáhli i novousedlíky

Opravou přízemní části fary chtěl tenhle 21letý mladík inspirovat obec, církev a veřejnost, aby se zamyslely nad využitím a další opravou této památkové budovy. Další rekonstrukce totiž již není v řemeslných ani finančních silách dobrovolníků.

Moravičanské okrašlovaci spolek dokázal přitáhnout k veřejnému dění i lidi, kteří se doposud nijak neangažovali. "Jsou to často jedinci, kteří si žili svůj život v soukromí, protože je nelákaly spolky či tradiční akce," líčí Tomáš Adamec. Přitáhli i novousedlíky, kterým se lépe vstupuje do spolku nováčků než do sto let fungujících organizací. "Na druhou stranu je nutné zmínit, že úzce spolupracujeme s tradičními spolky, jako je třeba místní Sokol. Učíme se navzájem podporovat a vnímáme, že vzájemná pomoc má smysl," doplňuje Tomáš.

Ne každý člověk podle něj chápe, proč by měl jít někam brigádničit zadarmo, a ještě o víkendu. Vzhledem k tomu, že obec má velkou tradici spolkového života, setkává se zde nicméně nezištná pomoc s pochopením. "Je to každého věc, rozhodně nechceme nikoho nutit, není to povinnost," podotýká student.

Svými aktivitami již inspirovali nedalekou vesnici - novému spolku Malebná Doubravice poradili s papírováním, oni jim zase poskytli technickou výpomoc. Vzájemná podpora a motivace je podle Tomáše hodně důležitá. Ostatně během léta navštívil již existující komunitní zahrady v různých koutech republiky a sbíral inspiraci. 

Tomáš má coby student marketingu ve spolku na starosti nejen předsednictví, ale i propagaci na sociálních sítích. Jejich Facebook je plný záběrů na krásná zákoutí obce a plný patriotismu, hrdosti na Moravičany. "Tady žijí původní obyvatelé, hrdí Hanáci, takže se ke vsi chovají úplně jinak, než když jde o nějakou anonymní satelitní noclehárnu plnou nových obyvatel," popisuje.

On sám momentálně v obci nežije trvale, kvůli střední škole pobýval v Kroměříži, kvůli vysoké škole nyní bydlí přechodně v Olomouci. Kdykoliv to jde, do svého rodiště se vrací a pokračuje na zdejších projektech. Po studiích se ale plánuje v rodné vsi usadit natrvalo. "Ve městě se nudím, na vsi se mohu lépe realizovat," vysvětluje. 

Tohle zvelebování obce má i své stinné stránky, například nemůže tolik s vrstevníky vyrážet za zábavou či za sportem, většinu víkendů se vrací sem, neboť zde má spoustu rozdělané práce a cítí velkou zodpovědnost.  Ale nestěžuje si, bere to tak, že tvoří hodnoty. "Když teď ve dvaceti zasadím zahradu, tak ji ve středním věku uvidím ještě v té největší kráse. Je fajn se do takového díla pustit mladý, protože pak ještě stihnete sklidit plody své práce, to se mi na tom líbí," říká. "Tohle bude jednou opravdu nádherná zahrada a lidi sem budou rádi chodit. To až jednou budu vyprávět potomkům, že jsme to tu zakládali," zasní se.

 

Právě se děje

Další zprávy