Vyučený truhlář Jaroslav Procházka v roce 1998 podepsal potvrzení, že svému dodavateli dluží 314 tisíc korun, a souhlasil s denním penále 1300 korun. Prudce narůstající dluh ale nebyl schopný splácet, brzy zkrachoval a nakonec skončil i v exekuci.
Dodnes přitom tvrdí, že celý závazek vznikl podvodem. Jeden z jeho dodavatelů po něm prý chtěl neoprávněně zaplatit dvakrát za jednou dodaný nábytek. "On a jeho právník mě podrobili nátlaku, vyhrožovali mi ukrajinskými vymahači a já pak podepsal, že ty peníze opravdu dlužím, a ještě souhlasil s denním penále 1300 korun. Měl jsem tehdy jít na policii a oznámit vydírání," tvrdí muž.
Ať už je pravda jakákoli, Procházka, který poté začal pracovat jako řidič autobusu, základní dluh z nízkého platu postupně splatil. Kvůli penále však dodnes vyrostla jeho celková výše na téměř 8,4 milionu korun. Ty není řidič z Plzeňska, který jde příští měsíc do důchodu, nikdy schopen ušetřit.
Muž, jehož jméno bylo na jeho přání změněno, se mezitím několikrát obrátil na soudy i ministra spravedlnosti, aby jeho exekuci zastavili. Až po dvaceti letech se poprvé zdá, že má šanci uspět. Okresní soud v Plzni mu nyní vyhověl a označil dosavadní řízení za nespravedlivé.
"Jelikož je exekuce vedena již čtrnáctým rokem, přičemž byla uhrazena jistina, je nutno konstatovat, že výše smluvní pokuty 8 356 878 Kč je v současné době výrazně nepřiměřená, s ohledem na věk povinného a jeho výdělečné možnosti je nutno ji v současné výši považovat za likvidační," uvedla ve zdůvodnění rozsudku soudkyně Lenka Šaňková.
Další vedení exekuce by podle soudkyně vedlo k nesmyslnému navyšování vymáhané částky a nákladů exekuce a dlužník by nemohl částku splatit. "Jelikož je občanské soudní řízení jednou ze záruk spravedlnosti a práva, a další vedení exekuce v této věci by exekuční soud shledal nespravedlivým, rozhodl o zastavení této exekuce," píše Šaňková.
Výjimka mezi závěry soudu
Podobný výrok soudu je zatím v české právní praxi výjimečný. Zvláště v případě, kdy byla exekuce vedena v souladu se zákony. "V rámci naší agendy je to druhý podobný případ, kdy soud zastavuje exekuci kvůli nepřiměřenosti či nespravedlnosti," uvedl právník Petr Němec, zakladatel webu Exekutor má smůlu, který Procházku zastupoval.
Němec před soudem argumentoval i výrokem Ústavního soudu, který umožňuje exekuci zastavit v případě, pokud by její vedení znamenalo popření základních principů právního státu.
Procházkův příběh je mezi statisíci českých dlužníků - podle Mapy exekucí bylo v roce 2017 v Česku v exekuci 863 tisíc lidí - netypický. Na vznik velké skupiny lidí v dluzích a exekucích měla silný vliv neexistence regulace nebankovních společností, které často půjčovaly s lichvářskými úroky. Lidé pak často "vytloukali" jednu půjčku jinou.
Odměna pro exekutorku: 1,2 milionu
Procházka má ale věřitele jediného. Lichvářské úroky a penále ale často účtovali i jednotliví věřitelé v rámci smluv mezi podnikateli. Procházkův podnik přitom v roce 1998 existoval už osm let a slušně prosperoval. Roční obrat firmy otce a syna byl mezi 800 až 900 tisíci korun. Vyplatit najednou 314 tisíc a poté 1300 denně ale bylo nad jejich možnosti.
"Nezvládli jsme to a já šel do práce dělat řidiče," popsal muž. Jenže splácet stále narůstající statisícový dluh z ročního platu 95 tisíc hrubého nešlo už vůbec. "Vzal jsem si proto půjčku 150 tisíc, ze které jsem měsíčně splácel aspoň 2900," uvedl.
Dodnes z 314 tisíc původního dluhu zaplatil téměř 400 tisíc. "Několikrát jsem volal plzeňské exekutorce Vendule Flajšhansové, že to není možné platit dál takové peníze. Jenže to nebylo nic platné. Dodnes mi spočítali i s úroky, že dlužím, včetně 1,2 milionu odměny exekutorky, přes osm milionů korun," říká.
Procházka říká, že s věřitelem, jehož se Aktuálně.cz snažilo na jediné dostupné adrese bezvýsledně kontaktovat i doporučeným dopisem s otázkami, se několikrát snažil domluvit. Dal věc i k soudu. "Vždy mi ale řekli, že v 90. letech to byla divočina, dluhy včetně onoho vyděračského penále jsem podepsal, takže je musím zaplatit. Psal jsem i ministru spravedlnosti, obrátil jsem se na organizaci Člověk v tísni." Všechno však bylo marné.
"Je mi to neuvěřitelně líto, nikdy jsem nikomu nic nedlužil. Hlavně kvůli dětem. Stále se mi nechce věřit, že je u nás možné udělat z dluhu 314 tisíc skoro osm milionů. A že to potkalo zrovna mě," svěřil se loni na podzim.
Žijí skromně u dcery
Procházka nyní vydělává měsíčně kolem 17 tisíc korun, exekuce mu odečítá zhruba dva tisíce korun měsíčně. Manželka má důchod 6800 korun. Žijí skromně a vystačí i díky tomu, že bydlí v rodinném domě u své dcery, která vystudovala vysokou školu. Procházkův syn se nyní živí jako řemeslník v Německu.
Když už se muž, který jde nyní v dubnu na odpočinek, pomalu smířil s tím, že bude celý život, i z nadcházejícího důchodu, splácet, potkal se s autorem Mapy exekucí Radkem Háblem. A ten ho spojil s právníkem Němcem, který se na problematiku exekucí specializuje. "Nemám rád ty zdánlivě beznadějné případy, vždycky se snažíme nějaké řešení najít," říká Hábl.
Zdá se, že po dvaceti letech je k němu velmi blízko. Pokud by rozsudek nabyl právní moci, splatil by Procházka exekutorce posledních 581 korun. "Je to super. To nemá chybu. Ale nechci předbíhat, můj věřitel se ještě může odvolat," dodal. Aktuálně.cz kontaktovalo kancelář advokátky věřitele Janu Krupičkovou, ta však na dotaz, zda se její klient v případu odvolá, nereagovala.
