Český pavilon z loňské výstavy Expo v Japonsku se z výkladní skříně české architektury mění v noční můru. Podle informací Aktuálně.cz je jedním z posledních dvou pavilonů, které v areálu ještě stojí. Zatímco ostatní státy už po sobě „uklidily“, česká stavba dál trčí v Ósace a přidělává vrásky japonským organizátorům. A stát mezitím řeší, kdo za ni zaplatí.
Měl být českou chloubou. Teď se z něj stává ostuda. Na světové výstavě Expo 2025 v japonské Ósace pavilon svůj účel splnil – ukázal světu moderní českou architekturu. Na druhém konci planety ho obdivovaly stovky tisíc návštěvníků. Uvnitř si v autentické „hospodě“ mohly dokonce dát plzeňské pivo a vyzkoušet tradiční českou kuchyni s orientálním nádechem.
Dřevěná konstrukce s typickým sklářským prvkem, za níž stály „zlaté české ručičky“, v Japonsku bezpochyby zaujala.
V areálu uklizeno, až na dvě výjimky
Několik měsíců po skončení výstavy je už na ostrově Jumešima v Ósace prázdno. Na parcelách, kde dřív stály pavilony, jsou už jen jámy v zemi. Účastníci své budovy do stanoveného dubnového termínu odstranili – až na dvě výjimky.
Podle informací Aktuálně.cz je český pavilon jedním z posledních dvou, které v areálu ještě stojí. Kromě nás organizátorům podle japonských médií přidělává vrásky na čele také Turkmenistán.
Původně přitom měly všechny národní pavilony zmizet do 13. dubna. Jenže Česko dostalo podle japonských médií kvůli „náročné ekologické demontáži“ výjimku až do 13. července. Ani ta ale zřejmě stačit nebude.
Přední japonský deník Asahi Shimbun píše, že Češi nezačali včas řešit smlouvy ani finance na odstranění pavilonu.
Téma zaujalo i tamní televizi TBS News, která dokonce věnovala demontáži Expa samostatnou reportáž. Hlavní roli v ní hraje právě dřevěná spirála českého pavilonu, která se na jinak téměř prázdném ostrově Jumešima v Ósackém zálivu dodnes osaměle tyčí.
Co ale s někdejší českou pýchou nakonec bude, přitom stále není jasné.
Macinka hledá řešení
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na dotaz Aktuálně.cz uvedl, že situace je poměrně vážná. Podle něj ale resort v nejbližších dnech představí plán, jak celou patálii rozseknout.
„Situace v Ósace je samozřejmě špatná. My to na ministerstvu velmi intenzivně řešíme, nyní probíhá sekvence nějakých kroků. V pondělí ponesu na vládu nějaký návrh, pokud se všechno podaří tak, jak bych chtěl. Na začátku příštího týdne bych k tomu rád měl speciální tiskovou konferenci,“ řekl Aktuálně.cz Macinka.
Naznačil přitom, že nepůjde jen o osud samotného pavilonu. „Bude to ohlédnutí za něčím, co dopadlo hrůzostrašně tragicky, amatérsky a diletantsky. A kolik stovek milionů to bude stát, kolik trestních oznámení za to padne nebo padlo a jakým způsobem to vyřešíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Na začátku června situaci přitom líčil ještě o něco dramatičtěji. Uvedl, že kvůli katastrofálním hospodářským výsledkům Expa mohou být ohrožena Česká centra, pod která projekt spadal.
„Dostali jsme se do situace, kdy Českým centrům pravděpodobně hrozí, že budou muset být zrušena úplně všechna,“ prohlásil Macinka.
Ve čtvrtek už ale vyzníval podstatně optimističtěji. Na dotaz redakce uvedl, že se ministerstvu pravděpodobně podařilo najít řešení.
„Asi jsme našli nějaký způsob, jak vyřešit tento problém. A hlavně jak vyřešit problém, který s tím byl spojený právě v důsledku velmi, velmi špatného rozhodnutí bývalého ministra zahraničních věcí. A to abychom nemuseli zrušit Česká centra,“ podtrhl.
Macinka odpovědnost za vývoj kolem české účasti připsal bývalému vedení. V dřívějším vyjádření pro Aktuálně.cz uvedl, že vinu nese tehdejší generální komisař Ondřej Soška a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
„Byla to zodpovědnost generálního komisaře Sošky, který měl být dávno odvolán, ale pan Lipavský ho na postu udržel i navzdory tomu, že měl vážná varování o tom, že Expo 2025 skončí mimořádně nedobře, když okamžitě nic neudělá. Nic neudělal, akce skončila katastrofálně. Výsledky těch auditů jsou smrtící,“ řekl ministr redakci.
Exministr Jan Lipavský se proti Macinkovým slovům ohradil s tím, že podle něj současný šéf Černínského paláce lže. „Jako ministr jsem vyvíjel nadstandardní aktivitu nad celým projektem. Vše je doložitelné v dokumentaci, která k tomu existuje,“ napsal mimo jiné na síti X.
Pavilon měl zamířit do Česka
Při přípravě projektu se každopádně počítalo s úplně jiným scénářem. Pavilon měl být po skončení výstavy rozebrán, převezen zpátky do Česka a znovu využit. O stavbu podle dřívějších plánů projevilo zájem několik měst – mj. Brno, Pardubice a Ostrava. Dnes ale není jasné, zda je tato varianta ještě reálná.
Vedle technického stavu pavilonu se řeší primárně finance. Otevřenou otázkou zůstává, kdo zaplatí jeho odstranění a kolik bude celý proces stát. Právě náklady na demontáž a likvidaci totiž patří mezi největší neznámé celého projektu. Celý projekt české účasti na Expo 2025 v Japonsku se podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) prodražil z původně stanoveného rozpočtu 290 milionů korun na více než 600 milionů korun.
Další neuzavřenou kapitolou je spor ministerstva zahraničí s architektonickým studiem Apropos Architects. Podle informací z prostředí projektu po něm měl stát požadovat vysoké smluvní pokuty, které mohly být pro studio až likvidační. Zatím však není jasné, jak celý spor skončil ani zda měl vliv na současný stav.
Bělehrad má být pravým opakem
Právě zkušenost z Ósaky se stala jedním z hlavních témat při čtvrtečním představení nového generálního komisaře české účasti na Expu 2027 v Bělehradě Kryštofa Šafera. Vláda opakovaně zdůrazňuje, že podobné problémy se nesmí opakovat.
Na dotaz redakce vicepremiér Karel Havlíček (ANO) prohlásil, že projekt v Bělehradě musí být řízen úplně jinak než účast v Japonsku.
„Budiž nám Ósaka vzorem, jak to nedělat, protože se podcenila prakticky úplně celá účetní stránka. Pak už to byl jen hon za tím, aby se všechno dohrálo, a nikdo se nedíval na to, kolik to stojí, kdo to zaplatí a kdo za to nese odpovědnost,“ řekl Aktuálně.cz.
Podle Havlíčka bude celý projekt pod výrazně přísnější finanční kontrolou. Ministerstvo chce pravidelné týdenní reporty, měsíční schůzky s generálním komisařem a důslednou kontrolu všech smluv. „Všechno musí sedět na korunu,“ podtrhl.
Nový generální komisař Kryštof Šafer zároveň uvedl, že česká účast bude tentokrát výrazně jednodušší. Česká republika nebude stavět samostatnou budovu, ale využije prostor uvnitř výstavní haly. Většina vybavení bude zapůjčená a po skončení výstavy se vrátí dodavatelům.
Šafer zároveň připomněl, že jako filmový producent byl zvyklý pracovat s pevně daným rozpočtem. „Máte na začátku jen peníze a těm musíte přizpůsobit celý projekt. Neexistuje, že si v průběhu něco dalšího vymyslíte a budete to řešit až následně,“ zdůraznil.
Na přípravu české účasti na Expu 2027 je podle Havlíčka vyčleněno 120 milionů korun. Po zkušenostech z Ósaky chce mít stát tentokrát celý projekt doslova pod lupou.
Mohlo by vás zajímat: Jak český pavilon zaujal na výstavě Expo 2025 v japonské Ósace
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Od Lyonu k bezradnosti. Sparta se změnila k nepoznání a Priske marně hledal odpovědi
Proti Lyonu fotbalová Sparta zářila, o pár dní později v Boleslavi působila bezradně. Brian Priske po porážce 0:2 přiznal, že nemá odpovědi.
Těhotná rekordmanka Švábíková má důstojnou nástupkyni. Krutilová vyhrála juniorské MS
Tyčkařka Nicole Krutilová je juniorskou mistryní světa, v Eugene vyhrála výkonem 445 centimetrů. Navázala tak na osm let staré zlato současné české rekordmanky Amálie Švábíkové z MSJ v Tampere.
Když řeč přestane sloužit. Digitální pomocník Fonafix vrací pacientům po mrtvici šanci na zotavení
Představte si, že přijdete o řeč. Ne o hlas, o schopnost formulovat. Slova, nad jejichž vyřčením jste dříve nemuseli vůbec přemýšlet, se ze dne na den promění v nesrozumitelnou směs zvuků. S tímto těžkým údělem se potýkají miliony lidí po mozkové mrtvici nebo s diagnózami, jako je dětská mozková obrna. Nejsou bez naděje na zlepšení, klíčová je účinná terapie.