Praha – Sir Nicholas Winton, který zachránil téměř 700 židovských dětí před koncentračním táborem, v Česku stráví jenom pár hodin. Pro vyznamenání si za doprovodu svých dětí a vnoučat přiletí 28. října armádním speciálem. Ten pro něj vypraví Česká republika, aby 105letému Britovi zajistila co největší pohodlí. Piloti cestu absolvují v rámci povinného vojenského výcviku.
Winton už dříve návštěvu Česka kvůli komplikovanému zdravotnímu stavu odkládal. Na konci letošního května prostřednictvím své dcery Barbary dokonce vzkázal, že v říjnu rozhodně nepřiletí. Historici se proto přimlouvali, aby prezident Miloš Zeman bývalého makléře a humanitárního pracovníka ocenil dříve a nečekal na Den české státnosti, jak bývá zvykem.
Zákon o státních vyznamenáních by mu výjimku umožnil. V případě cizinců totiž legislativa tolik nelpí na termínu ani místě předání, řád si mohou převzít i mimo Českou republiku. Taková situace už v minulosti nastala. Zeman ale nakonec trval na 28. říjnu, spekulace o Wintonově zdravotním stavu považoval podle svých slov za neslušné.
Wintona nalákali na prohlídku pilotní kabiny
Na konci září ale Winton potvrdil, že se cítí dobře a že si pro nejvyšší státní vyznamenání osobně přijede. Podle slov dcery bývalého letce nalákal také slib, že si během letu bude moci prohlédnout pilotní kabinu. Winton je svou vášní pro létání pověstný. Ještě před dvěma lety se Winton podle slovenského režiséra Mateje Mináče, jenž Wintonův osud filmově zpracovává, "svezl" na sedadle druhého pilota v malém letadle Cessna. Letadlo letělo z Maidenheadu do Londýna a zpět. "Věkový rozdíl mezi prvním a druhým pilotem byl v tomto případě 78 let, přičemž Winton sám převzal řízení," dodal Mináč. Zkazil prý tak o mnoho let mladšímu letci radost, že ho poveze.
Hrad kvůli Wintonovi tentokrát uspořádá dva ceremoniály. Brit si Řád bílého lva převezme už v úterý ve tři hodiny odpoledne v Trůnním sále na Pražském hradě. Vynechá tak hlavní večerní oslavy ve Vladislavském sále, které začínají ve 20:00. Hrad odmítl Aktuálně.cz detaily návštěvy poskytnout. Doplnil, že se jedná o osobní informace.
Není to první řád, který Winton v Česku obdrží. Už v roce 1998 ho někdejší prezident Václav Havel ocenil řádem Tomáše Garrigua Masaryka. V Británii byl pak dokonce povýšen do šlechtického stavu a od bývalého britského premiéra Gordona Browna dostal medaili Hrdina holocaustu.
Naposledy byl v Česku před třemi lety
Winton byl v Praze naposledy v roce 2011. Tehdy přijel na premiéru dokumentárního filmu Nickyho rodina slovenského režiséra Mateje Mináče. Ten jeho příběh použil už celkem třikrát. Kromě Nickyho rodiny natočil také film Všichni moji blízcí a v roce 2002 pak mezinárodně oceňovaný dokument Síla lidskosti, který Wintona v Česku nejvíce proslavil.
V rodné zemi ho do povědomí dostal dokument BBC That´s life (Takový je život) z roku 1988, který jako první po téměř padesáti letech vynesl na světlo Wintonovy téměř promlčené zásluhy. Muž před vypuknutím války v roce 1939 transportoval z Česka celkem 669 židovských dětí, kterým zajistil náhradní rodiny v Británii a zachránil je před válkou. Společnost ale o tomto činu nic nevěděla, dokud Wintonova manželka Greta neobjevila na půdě seznam zachráněných dětí.
Winton: Uskutečnit se dá všechno
Nicholas Winton se narodil 19. května 1909 do židovské rodiny německého původu. Wintonovi rodiče si ale na židovské víře příliš nezakládali a Nicholase nechali pokřtít. Winton téměř celý život pracoval v bankovnictví v Anglii, zkušenosti získal ale i v Německu a Francii. Na Nobelovu cenu míru byl navržen už celkem třikrát, prozatím neúspěšně.
Nicholas Winton ale nepůsobí dojmem, že by si na oceněních příliš zakládal. Pravděpodobně proto také o svém hrdinském činu půl století nepromluvil. Jeho motivace je jiná. "Všechno se dá uskutečnit, když to není vysloveně nemožné, když na to člověk zaměří svou mysl a když je rozhodnutý, že to udělá," tvrdí.
