Vztahy mezi nemocnicí a univerzitou v Ostravě se mohou vyostřit. Rektorovi se nelíbí nový šéf FN

ČTK ČTK
13. 2. 2018 19:20
Nový šéf Fakultní nemocnice Ostrava Machytka vede soudní spory s Ostravskou univerzitou. Mohlo by to mít vliv na vztahy mezi těmito institucemi.
Nový šéf Fakultní nemocnice Ostrava Evžen Machytka.
Nový šéf Fakultní nemocnice Ostrava Evžen Machytka. | Foto: Žena

Ostrava - Personální změny ve Fakultní nemocnici Ostrava se mohou odrazit i na fungování Lékařské fakulty Ostravské univerzity, uvedl rektor univerzity Jan Lata. Překvapil ho výběr nového šéfa Evžena Machytky, který nahradil odvolaného Svatopluka Němečka a nemocnici má vést minimálně do doby, než bude nový ředitel vybrán ve výběrovém řízení. Lata uvedl, že Machytka vede s univerzitou soudní spory. Machytka ale v reakci řekl, že jeho prvořadým zájmem je dobrá spolupráce univerzity a nemocnice. Domnívá se, že ve sporech s univerzitou je v právu a opírá se o rozhodnutí soudu.

Z hlediska fakulty podle Laty první Machytkovy kroky nesvědčí o tom, že by spolupráce s fakultou byla dobrá. "Hned v pátek přiměl k odchodu přednostu chirurgické kliniky (Igora Penku), který má velice dobré jméno," řekl Lata. Poukázal na to, že Machytka vzal zpět na chirurgii lékaře Pavla Zonču, který stál v minulosti v čele lékařské fakulty a z tohoto místa byl na podzim 2016 prý za dramatických okolností odvolán. Odvolání tehdy rektor zdůvodnil špatnou komunikací a personální prací, což Zonča odmítl a zpochybnil i platnost návrhu akademického senátu na jeho odvolání.

Odvolání ředitele Němečka Lata komentovat nechtěl, neboť je v pravomoci ministra a univerzitě nepřísluší do tohoto procesu vstupovat. Uvedl ale, že by rozuměl tomu, kdyby byl dočasným vedením nemocnice pověřen například některý z náměstků, který nemocnici zná.

Podle Laty i to, že Machytka odvolal některé z náměstků, neukazuje na snahu o personální zklidnění. "Vzhledem k tomu, že jak s doktorem Machytkou, tak s docentem Zončou vede univerzita spory, nelze předpokládat, že spolupráce s lékařskou fakultou bude dobrá," řekl Lata. Dodal, že Machytka vede s univerzitou dva soudní spory. Pře se s ní o právo na své působení v akademickém senátu a výhrady měl i k volbě děkana univerzity Arnošta Martínka, měl ji za neplatnou. "Je to nestandardní situace, protože k soudům většinou tyto věci nechodí," podotkl Lata.

Machytka řekl, že z jeho sporu s fakultou má pravomocné rozhodnutí soudu, které říká, že lékařská fakulta konala nezákonně, když mu neumožnila vykonávat práva a povinnosti člena akademického senátu. "To znamená, že senát vystupoval více než půl roku ve špatném složení," řekl. Podle něj mu nejprve bylo znemožněno vykonávat funkci senátora, proti čemuž se ohradil u rektora. "Řekl mi, ať do toho nezasahuji, že když do toho budu zasahovat, budu mít problémy," uvedl. Hned poté byl podle něj podán návrh na odvolání tehdejšího děkana Zonči, který v následném hlasování prošel o jeden hlas. "Kdyby ten jeden člověk byl někdo jiný a byl jsem to já, tak by to odvolání děkana neprošlo," řekl Machytka.

Tvrdí, že do sporu s univerzitou šel proto, že mu záleželo na osudu lékařské fakulty. "Kroky, které byly dělány, jsem viděl jako jednoznačně v její neprospěch. Nikdy jsem to neviděl na rovině osobní, nebo jak jsem obviňován, vyřizování účtů," řekl Machytka. Dodal, že lékařská fakulta nemá takovou úroveň, jakou by měla mít, a přál by si, aby byla respektovanou organizaci. Jako ředitel nemocnice se o to chce zasadit.

Podle Laty je fakultní nemocnice primárně partnerem lékařské fakulty, nikoliv univerzity a na fakultě nyní závisí další postup. "Jen doufám, že ředitel, který vzejde z řádného konkurzu, bude člověk, který nebude mít spory s lékařskou fakultou, ani právní, ani osobní," uvedl Lata.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 10 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy