VZP za stamiliony hlídala firma spolupracovníka kmotra Mrázka. Podle auditu nelegálně

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
29. 10. 2020 5:30
Budovy VZP uchovávají citlivá data šesti milionů Čechů. Za stamiliony korun je od roku 1993 strážila firma Lenia. Ovládal ji zavražděný spolupracovník Františka Mrázka, který pro "kmotra" získával kompromitující materiály. Nynější ředitel VZP Zdeněk Kabátek bez tendru posvětil pokračování smlouvy. Podle auditu ministerstva zdravotnictví, který mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, protizákonně.
František Mrázek
František Mrázek | Foto: ČTK

Psalo se 6. prosince 1993 a samostatná Česká republika se chystala oslavit první rok své existence. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) v ten den uzavřela smlouvu na údržbu bezpečnostních systémů se soukromou firmou Lenia, kterou tehdy spoluvlastnil blízký spolupracovník Františka Mrázka Jiří Kubín.

Smlouva trvala i poté, co v březnu 2006 Kubína rozstřílel nájemný vrah. Dva měsíce před tím dodnes neznámý střelec zavraždil kulkou do srdce také Mrázka. Podle deníku MF Dnes, v němž okolnosti v roce 2007 popisoval investigativní reportér Jaroslav Kmenta, byly obě vraždy pravděpodobně provázané. Kubín jako majitel bezpečnostní agentury Lenia zároveň pro Mrázka zajišťoval kompromitující materiály na vlivné. V sídlech VZP jsou přitom uchovávány vysoce citlivé osobní údaje.

Stamiliony z VZP přesto do firmy Lenia tekly dále - celých 26 let. Nynější ředitel VZP Zdeněk Kabátek totiž v roce 2015 se stejnou společností uzavřel novou rámcovou smlouvu na 110 milionů korun. Udělal to bez výběrového řízení a aniž by si pojišťovna zjišťovala, zda neexistuje výhodnější alternativa. O podezřeních už dříve informovala ČT. Audit ministerstva zdravotnictví, který mají Aktuálně.cz a Hospodářské noviny k dispozici, konstatoval, že VZP vedená Kabátkem porušila zákon. 

"Kontrolní skupina dospěla k závěru, že smlouvy (…) uzavřené mezi VZP a Lenia v oblasti bezpečnostních systémů a technické ochrany VZP byly uzavřeny v rozporu se zákonem," uvádí audit z přelomu let 2018 a 2019, který ve VZP zadalo ministerstvo zdravotnictví vedené tehdejším ministrem Adamem Vojtěchem (za ANO). Platnost této smlouvy sice vloni skočila. Ústředí VZP ovšem dodnes fyzicky stráží firma Indus, kterou Lenia spoluvlastní. Ministerstvo věc předalo policii, ta záležitost komentovat nechce.

Jde o druhý případ, kdy byl nynější ředitel VZP Zdeněk Kabátek u prodloužení podezřelé smlouvy. Aktuálně.cz už v únoru detailně popsalo, jak VZP ročně platila 12 milionů korun za PR služby společnosti Medea Kultur. Tu před lety založil lobbista Roman Janoušek. Z auditu ministerstva zdravotnictví plyne, že firma neodvedla téměř žádnou práci, ač inkasovala přes 150 milionů. 500 hodin si například naúčtovala za odevzdání šesti listů papíru s tématy pro novináře. Až po zveřejnění toků Kabátek v roce 2018 oznámil, že smlouvu vypoví. Předtím ji sám v roce 2013 prodloužil.

Aktuálně.cz a HN analyzují stamilionové podezřelé zakázky největší české zdravotní pojišťovny v době, kdy se rozhoduje o tom, zda jeden z nejmocnějších funkcionářů Česka povede VZP další čtyři roky. Kabátkovi funkční období končí v listopadu. V křesle je od roku 2012.

Klíčový certifikát, který nikdo nemůže najít

Zatímco smlouvu s firmou Janouškova spolupracovníka měla VZP uzavřenou od roku 2002 a jen ji prodlužovala, s Mrázkovým spolupracovníkem už od roku 1993 uzavírala celou sérii kontraktů. Ten původní, 27 let starý, se přitom ztratil. A VZP neví ani to, kolik firmě Lenia za tu dobu zaplatila. Účetnictví totiž skartovala. Zachovaly se jen cifry za roky 2009 a 2010 - v součtu téměř 82 milionů.

Novou rámcovou smlouvu pak VZP podepsala za Kabátkova předchůdce v roce 2010. Bez výběrového řízení a na 240 milionů korun. Pojišťovna není schopna dohledat, kdo je za kontrakt zodpovědný.

V roce 2015 pak opět bez tendru novou rámcovou smlouvu na 110 milionů uzavřel už Kabátek. Za firmu Lenia v té době kontrakt podepisoval dlouholetý společník zavražděného Kubína Ivan Marťák. Příbuzná Mrázkova spolupracovníka Irena Kubínová z postu spolumajitelky zmizela dle obchodního rejstříku rok předtím. Společnost na dotazy Aktuálně.cz a HN neodpověděla.

VZP přitom argumentuje, že v případě služeb na ostrahu neměla jinou možnost než bez tendru zakázky svěřovat firmě Lenia a akceptovat částky, které si firma určila. Jedině ta totiž prý má v Česku certifikát, který ji opravňuje dodávat technologii firmy Hirsch. Na jejích produktech bylo elektronické střežení pojišťovny desítky let postaveno. "Společnost Lenia je jediným certifikovaným dealerem produktů Hirsch v České republice," uvedla VZP.

Je tu ale jedna potíž - certifikát, který byl v letech 2010 a 2015 klíčovým podkladem pro to, proč nemůže zakázky za celkem 350 milionů dostat nikdo jiný než Lenia, se totiž ztratil. "Tento certifikát však v době kontroly nebyl přes opakovanou žádost kontrolní skupiny ze strany VZP předložen. Kontrolní skupině byl sdělen zástupci VZP pouze odkaz na webové stránky Hirsch," napsali auditoři. 

Podle nich však na stránkách není žádný dokument, který by opravňoval někdejší firmě Mrázkova spolupracovníka poslat stamiliony bez tendru. "Žádný certifikát, který by jednoznačně vyloučil existenci konkurenčních distributorů pro dodávku uvedeného plnění, nebyl doložen," dodali.

Tím, že VZP vůbec tendr na údržbu svých zabezpečovacích systémů nevypsala, navíc podle kontrolorů připravila konkurenci o možnost si oprávnění od firmy Hirsch opatřit také.

VZP ale rozhodnutí podkládá znaleckým posudkem, který si nechala před podpisem smlouvy v roce 2015 vypracovat. VZP nevysvětlila, jak znalce vybrala. Ten ale doporučil firmu Lenia. Podle něj je prodloužení smlouvy pro pojišťovnu nejvýhodnější varianta. Znalec ale na jiném místě posudku přiznává, že nezjišťoval, zda by výměna součástek tak, aby VZP nebyla závislá na jediném výrobci, nebyla levnější než prodloužení smlouvy. Obhajoval to "nemožností získat relevantní informace od dodavatelů obdobných technologií".

Zadání 110 milionů bez soutěže odkýval Rafaj. Jeho dcera za VZP podepisovala objednávky

Aktuálně.cz a HN oslovily Kabátka, jak se k výsledkům auditu staví. Odpověděl za něj mluvčí VZP Vlastimil Sršeň. "To, že nějaká kontrola něco konstatuje, však ještě zdaleka neznamená, že se jedná o odraz skutečného stavu věci. Kontrola věc navíc posuzovala z úhlu právního pohledu, který vznikl až v budoucnosti," napsal redakci mluvčí. 

Největší česká zdravotní pojišťovna se hájí také tím, že na to, zda může zakázku zadat napřímo, se v roce 2015 ptala antimonopolního úřadu (ÚOHS) - a ten jí odepsal, že neshledal porušení zákona. Na dotaz ministerstva financí ovšem ÚOHS nedokázal říct, jak k tomu dospěl. Stanovisko podle něj vypracoval člověk, který na úřadě už nepracuje a jeho pracoviště už neexistuje.

Po zmíněných dotazech ministerstva financí naopak s VZP zahájil úřad v roce 2019 správní řízení a pojišťovna dostala za zadání zakázky napřímo padesátitisícovou pokutu. Tu ale následně předseda ÚOHS Petr Rafaj zrušil. Argumentoval právě tím, že jeho úřad svým předchozím stanoviskem z roku 2015 vyvolal v pojišťovně dobrou víru.

"V posuzovaném případě tak obviněný učinil preventivní opatření směřující k odvrácení spáchání přestupku a postupoval v dobré víře v dobrozdání úřadu, které obdržel," uvedl Rafaj.

Ono předchozí dobrozdání k uzavření smlouvy bez výběrového řízení dal jeho úřad VZP pár měsíců před tím, než se šéfkou IT stejné pojišťovny stala jeho dcera Petra Rafajová. Ta následně podepisovala některé objednávky na další práce, které Lenia ve VZP dělala. Kabátek totiž v roce 2012 podepsal s firmou Lenia i smlouvu na údržbu elektronického docházkového systému. Mluvčí ÚOHS Martin Švanda ovšem souvislost popřel a označil ji za "nepravdivé spekulace".

Rezignace Petra Rafaje

  • Rafaj po sérii textů Aktuálně.cz a HN na začátku října oznámil rezignaci. Policie ho podezřívá z korupce.
  • Přitížila mu také podezření ze střetu zájmů. Se svou dcerou se mimo jiné nechal hostit na fotbale firmou BusLine, o jejíchž miliardových sporech následně rozhodoval.
  • Předtím, než Rafajová nastoupila do VZP, ji její otec jako právničku po škole jmenoval do rozkladové komise svého úřadu určenou expertům na soutěžní právo. 

Smlouva mezi společností Lenia a VZP před rokem vypršela, aniž by ji pojišťovna bez tendru znovu obnovila, jako to dělala téměř 30 let. Pojišťovna rozdělila práce na několik menších zakázek, které soutěžila. Dříve argumentovala, že přechod z technologie Hirsch by byl příliš nákladný, a tím pádem musí zakázky svěřovat Lenii. Obnovu a servis alarmů nyní VZP objednala od jiné společnosti za 30 milionů korun za čtyři roky. Cena není konečná. Pojišťovna vypisuje i další veřejné zakázky, které se týkají jejího zabezpečení. 

Kamerový dohled například zajišťuje za 17 milionů korun na čtyři roky společnost Trade Fides. Vyhrála v soutěži, v níž VZP šest z osmi uchazečů kvůli nesplnění podmínek vyloučila. V roce 2018, kdy do tendru VZP Trade Fides vstoupil, se jeho šéf Libor Hledík zviditelnil tím, že za milion korun na dobročinné účely vydražil obraz dvojky hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Milion v obálce? Soud uvěřil tomu, že to byla jen půjčka

  • Šéf Trade Fides Libor Hledík stál v roce 2006 na startu obří armádní korupční kauzy. Policie ho zatkla ve chvíli, kdy z jeho kanceláře vycházel vysoký úředník ministerstva obrany s obálkou, v níž byl milion korun.
  • Soud ale Hledíka osvobodil. Uvěřil jeho tvrzení, že šlo o půjčku pro zaměstnance firmy a úředníka Hledík v chladném počasí jen požádal, aby svazek bankovek odnesl jeho sekretářce, která čekala venku v autě.
  • Dnes Hledík znovu získává miliardové zakázky na střežení armádních skladů, s nimiž začal za ministra obrany Jaroslava Tvrdíka.

Firma Lenia o peníze od VZP nepřijde. Její dceřiná společnost Indus totiž ve stejné době vyhrála dva tendry na fyzickou ostrahu budov pojišťovny. Poskytuje tak strážné či vrátné. Celkem za to dostane do roku 2022 na 30 milionů korun. Lenia společnost Indus vlastní s někdejším odvolaným šéfem Vězeňské služby Luďkem Kulou. Kula byl jako ředitel věznic stíhaný za veřejné zakázky. Firma, do které vstoupil v roce 2017, je úspěšná. Od roku 2018 stráží i Pražský hrad.

Výběr nového šéfa VZP v hledáčku Hradu i Faltýnka

Premiér Andrej Babiš (ANO), šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek i Hrad nyní v neveřejných jednáních řeší, kdo VZP povede další čtyři roky. Pojišťovna přerozděluje téměř 200 miliard korun ročně. Dle několika zdrojů Aktuálně.cz a HN je favoritem Zemana a jeho okolí současný šéf Kabátek. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl.

Babiš šéfa VZP Kabátka naopak dlouhodobě kritizuje. Když mu v roce 2016 za éry vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) správní rada prodloužila mandát o další čtyři roky, tehdejší ministr financí Babiš bouřil. "Pana Kabátka považuji za představitele éry českého zdravotnictví, která je protkaná korupcí a úplatky," prohlašoval tehdy.

Někdejšího člena ODS Kabátka správní rada do funkce zvolila v roce 2012. Kabátek předtím pracoval jako vysoký úředník ministerstva zdravotnictví pod vlivným politikem ODS Markem Šnajdrem. Po svém zvolení ale popíral, že by byl jeho muž.

Na Kabátka jako na Šnajdrova spojence pak loni ukázal při policejním výslechu lobbista Tomáš Horáček, který je stíhaný za manipulace zdravotnických zakázek. Podle Horáčka Šnajdr přes Kabátka ovlivňoval, s kým pojišťovna uzavře smlouvy a jakou budou mít podobu. Kabátek i Šnajdr to ale odmítají. Policie před rokem Šnajdra nakonec obvinila z manipulace zdravotnické zakázky. Kabátek ale zůstává bez poskvrny.

Favoritem Babiše na post šéfa VZP je podle důvěryhodných zdrojů Kabátkův náměstek pro zdravotní péči David Šmehlík. Ten se dle serveru Seznam Zprávy zasadil o navýšení platby soukromé klinice Iscare z fondu Hartenberg ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Působil také jako poradce nyní už bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

ČT uvedla, že Šmehlík se účastnil minulý týden tajné schůzky v restauraci na pražském Vyšehradě společně s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou a Faltýnkem. Šmehlík to ale kategoricky odmítl. Faltýnek tvrdí, že obsazení VZP neřeší. Správní rada VZP měla okolnosti volby na programu toto pondělí, rozhodnout chce v listopadu. Rada má 30 členů, 10 z nich vybírá vláda na návrh ministra zdravotnictví. Prymula chtěl část z nich vyměnit, ale dosud to nestihl.

Porušení vládních nařízení na Vyšehradě Prymulu nejspíše bude stát post. Odvolat ho a jmenovat nového ministra nicméně musí prezident Miloš Zeman. Jeho podmínky známé nejsou.

 

Právě se děje

Další zprávy