Praha - Koncem července čekalo některé praktické lékaře nepříjemné překvapení, když jim Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) proplatila faktury o několik dnů po dvacetidenní lhůtě splatnosti. Něco takového zažili naposledy před šesti lety.
Nešlo o náhodu. Ve stejné době jednala analytická komise VZP, která připustila, že dominantní zdravotní pojišťovně došly peníze a že se její platby budou v řádu dnů opožďovat.
Potíže VZP, která proplácí zdravotní péči pro šest milionů Čechů, potvrdil i její mluvčí Jiří Rod: "V tuto chvíli jsou rezervy vyčerpány a pojišťovna pracuje s velmi významným finančním omezením svého vlastního provozu," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz.
Zpožděním plateb zdravotníkům o tři dny ušetří VZP miliardu. Pozdějším proplácením faktur tak může přežít do konce roku, kdy dostane mimořádnou třímiliardovou dotaci od ministerstva zdravotnictví.
V minulých letech zažili zdravotníci mnohem větší zpoždění. V roce 2005 dosáhlo dokonce šesti týdnů.
Nižší zálohy
Zdravotnické asociace potíže s platbami VZP potvrzují. "Červencové zpoždění se ale týkalo jen velmi malého počtu našich členů," upřesňuje právník Jakub Uher ze Sdružení praktických lékařů.
Nemocnicím VZP zatím proplácí faktury v předepsané čtyřicetidenní lhůtě. Jejich ředitelé očekávají první zpoždění v září.
Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic ovšem připomíná, že nemocnice letos zažily něco horšího.
Většina z nich omezila v první čtvrtině roku provoz v očekávání lékařské stávky, a snížila tak své výdaje o desítky procent. O stejný podíl jim pak VZP snížila zálohy do dalších čtvrtletí. "V některých případech šlo až o třicet procent," tvrdí Fiala.
Nekryté výdaje na centra
Finanční potíže pojišťovny způsobily podle expertů celkem tři okolnosti.
Mluvčí Rod vysvětluje, že všechno způsobila ekonomická krize, která pojišťovnám zmrazila příjmy. Rostoucí výdaje musela VZP financovat ze svých rezerv, které však v polovině roku došly.
"Pojišťovna doplatila v roce 2009 z rezerv 7,1 miliardy korun, v roce 2010 dalších 6,8 miliardy korun a v letošním roce zatím 3 miliardy korun. Předpokládáme, že se na pojistném vybere o 5 a půl miliardy korun méně, než uhradíme zdravotníkům," vypočítává mluvčí.
Další odborníci ovšem připomínají, že VZP trpí minimálně dvěma dlouhodobými neduhy. Asociace českých a moravských nemocnic svého času upozornila, že ve třetím čtvrtletí 2008 VZP nečekaně zvýšila platby nemocnicím o pět miliard. Tento nárůst se pak projevil i v dalších letech.
Právě v roce 2008 začala největší pojišťovna proplácet provoz specializovaných center, která pak začala ve velkém měřítku investovat do velkých přístrojů, nejdražších léků a zdravotnického materiálu.
Odměny poslanců ve VZP za rok 2010
- Marek Šnajdr 105 000 korun
- Michal Babák 59 400 korun
- Jiří Koskuba 60 100 korun
- Jiří Rusnok 66 000 korun
- Boris Šťastný 168 400 korun
- Petr Tluchoř 168 780 korun
- Jaroslav Krákora cca 125 000 korun
- Radim Vysloužil 54 000 korun
- Jiří Skalický 42 700 korun
- Tomáš Úlehla 72 700 korun
- Patricie Kotalíková 34 800 korun
- Jan Farský cca 60 tisíc korun
(pozn. odměny uvedli poslanci v majetkových přiznáních. U některých se nejedná o částku za celý rok, ale jen za dobu, kdy usedali ve sněmovně)
Nové výdaje na traumatologická, onkologická a kardiologická centra jsou hlavním důvodem, proč se v roce 2009 zvýšily náklady pojišťoven na zdravotní péči o rekordních 13 procent. Bez takového nárůstu by VZP během krize o rezervy nepřišla.
Výdělek pro firmy
Stanislav Fiala z asociace menších nemocnic hodnotí budování center jako nezaslouženou výhodu pro velké státní ústavy, které centra provozují. Jeden z ředitelů velkých nemocnic, který nechtěl být jmenován, na takové tvrzení reagoval: "Z peněz pro centra nic nemáme, protože všechny hned posíláme dodavatelům léků a materiálu."
Náklady na centra přitom rychle rostou, protože se na drahé a dlouhodobé terapie hlásí další pacienti s onkologickými nálezy, případně s roztroušenou sklerózou. Velké nemocnice tak musí absolvovat dlouhá a nepříjemná jednání s VZP, aby provoz speciálních pracovišť hradila i nadále.
"Pokud víte o někom, kdo by chtěl centra provozovat, tak ať se přihlásí," podotkl citovaný ředitel nemocnice.
Rekordní pokles v roce 2012
Za třetí hlavní problém VZP označují experti průběžný úbytek klientů. Za posledních pět let jich ubylo 300 tisíc, nemocnicím se ale platí podle deset let starých paušálů. Největší pojišťovna tak fakticky hradí péči za 300 tisíc pojištěnců, kteří odvádějí pojistné jiným pojišťovnám.
Proto mají menší pojišťovny ještě dnes na účtech 10 miliard. Ministr Leoš Heger proto prosazuje zákon, který tři miliardy přesune VZP, aby měla na úhradu péče za letošní rok.
V příštím roce ale peníze definitivně dojdou. Hlavním důvodem jsou rozpočtové reformy Nečasovy vlády.
Zvýšením dolní sazby DPH na čtrnáct procent vzniknou VZP nové náklady ve výši pěti miliard, které musí zaplatit, pokud by chtěla udržet zdravotní péči na současné úrovni. Na tři čtvrtě miliardy vyjde povinné očkování, které dosud platilo ministerstvo zdravotnictví.
Největší pojišťovna se zároveň musí vypořádat s více než pětimiliardovým deficitem, a proto nemocnicím přidávat nechce. Naopak navrhuje, že napřesrok bude platit nemocnicím o pět procent nižší paušál než v roce 2010.
"Zvýšením daně z přidané hodnoty narostou výdaje nemocnic o pět procent a stejně se jim sníží příjmy. Něco takového zdravotnictví nezažilo," komentuje vyhlídky na příští rok Stanislav Fiala.
