Vzorové germánské město Prag. Nacisté chtěli po vzoru třetí říše přestavět Prahu

Vzorové germánské město Prag. Nacisté chtěli po vzoru třetí říše přestavět Prahu
Langhammerův návrh na dostavbu Staroměstské radnice, axonometrie (akvarel – Hecimovič) z roku 1945.
Felldorffův návrh Opera na náměstí Republiky datován k roku 1944 (čelní pohled).
Model vagonu pro ST‐rychlodráhu (1941).
Model Hlavní třídy od Nuselského mostu k Troji (1942).
Foto: archiv URM
Pavel Švec Pavel Švec
17. 6. 2021 9:52
Nacisté na přelomu 30. a 40. let minulého století vůbec nepředpokládali, že by kdy mohli okupované území rozbitého Československa opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.

Červen 1942 mají Češi spojený zejména s hrdinským bojem výsadkářů se stonásobnou přesilou Němců v kryptě dnešního pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. V těch letech však také vznikaly vize, jak by se změnila Praha, kdyby hitlerovské Německo ve válce uspělo. Některé se později postavily. Téma jako první zpracoval historik Miloš Hořejš, jenž se mu dlouhodobě věnuje. V roce 2013 vydal u nakladatelství Mladá fronta publikaci Protektorátní Praha jako německé město: Nacistický urbanismus a Plánovací komise pro hlavní město Prahu.

Nacistické úřady chtěly hlavní město protektorátu přestavět zejména v souvislosti právě se zamýšleným germanizačním a osidlovacím procesem, jak ostatně dokazují slova předsedy Plánovací komise, německého architekta Reinholda Niemeyera, která pronesl přesně dva roky po okupaci 15. března 1941.

"V několika letech bude pro každého návštěvníka tvář Prahy čistě německá, přestože v milionovém městě bydlí jen 21 tisíc Němců." Nacisté měli v úmyslu vytvořit pro Němce rasově homogenní uzavřené sídelní komplexy, kde by se -  nacistickou terminologií řečeno - nemísili se Slovany a dalšími "méněcennými" národy.

Přednostně chtěli koncentrovat německé obyvatelstvo do čtvrtí s početnější německou přítomností nebo do poměrně hygienicky nejkvalitnějších částí města na západě a severu města. Vybrali si Dejvice, Střešovice, Bubeneč, Petřín, Babu či Holešovice.

Metro, magistrála, konec Obecního domu

Velké plány měly okupační úřady s územím, jež dnes ohraničuje stanice metra Vltavská, přes nádraží Bubny až po dnešní sídliště Bohnice, kde měla vzniknout rozsáhlá městská zástavba. Obdobně se pak uvažovalo o výstavbě sídlišť na východním a jihovýchodním okraji Prahy.

Nacističtí inženýři zároveň předpokládali rozvoj automobilové i veřejné dopravy. Čili připravovali plány na široké dopravní bulváry i na podzemní rychlodráhu. Zajímavé je, že návrh z roku 1942 počítal u podzemky s přestupními stanicemi na Můstku, Muzeu a Florenci, které dnes skutečně existují, byť se pražské metro začalo budovat až o tři desetiletí později.

Historik Miloš Hořejš, který dnes působí v Národním technickém muzeu, před časem autora tohoto textu upozornil, že protektorátní plánovači zároveň počítali se stavbou velkého mostu přes Nuselské údolí a dopravní tepnou, která na vinohradské straně vedla dnešní Sokolskou ulicí k Národnímu muzeu, kolem hlavního nádraží a přímo přes bubenské nádraží, kde mělo vzniknout nové německé administrativní a kulturní centrum, až do Troji. De facto ve stejné trase stojí dnešní severojižní magistrála, byť ta obsadila v jednom směru i Legerovu ulici.

Ideologicky zatížené vize architektů té doby by výrazně proměnily i okolí dnešního náměstí Republiky. Secesní Obecní dům měl být, jako symbol Slovanů, zbourán. Jeho okázalá zdobnost s mnoha propracovanými detaily navíc byla v rozporu s účelovou strohostí nacistické architektury. Kulturním centrem se na náměstí měla stát budova Opery. 

Nacisté, zahleděni do monumentální architektury čerpající ze staveb dávných civilizací, tu plánovali mohutné budovy, rozsáhlé náměstí a široké třídy. Ta ústřední měla zhruba v trase dnešní ulice V Celnici protnout město od Opery po úpatí kopce Vítkov, kde mělo vzniknout velké náměstí Pod Žižkovem.

Této ploše, jež by se rozkládala poblíž dnešní stanice metra Florenc, mělo podle jednoho z návrhů vévodit gigantické nádraží, oblouková brána připomínající Braniborskou bránu v Berlíně a mrakodrap, jenž se svým charakterem pro změnu odkazoval k jednomu ze sedmi divů světa - majáku na ostrově Faros v egyptské Alexandrii. Celý prostor měl zkrátka působit okázale, což zdůrazňovaly právě rozmístěné dominanty a panoramatické průhledy.

Část Staroměstské radnice chtěli zbourat, pak vyhořela

Další velké změny se zamýšlely v samém centru Prahy, na Staroměstském náměstí a jeho okolí. Plánovací komise, v níž působili Němci i Češi, dokonce zadala studii na přestavbu Staroměstské radnice, přesněji jejího novogotického křídla, které se nacistům zdálo příliš kýčovité. Měla ho nahradit strohá budova ve stylu severské gotiky či klasicizujícího slohu. Paradoxem dějin je, že právě toto novogotické radniční křídlo na sklonku války okupanti při bojích Pražského povstání zapálili a po válce muselo být strženo.

Podle historika Miloše Hořejše se proměna chystala i v případě Střeleckého ostrova, který se měl stát velkorysým útočištěm Hitlerjugend s reprezentativními budovami, internátem či sportovištěm. A třeba na Petříně pak měl vzniknout nový německý univerzitní kampus.

Na závěr je třeba připomenout, že některé vize architektů v Plánovací komisi částečně navazovaly na architektonické a urbanistické koncepty předválečné Prahy. A přestože se zejména německé představy míjely s měřítkem i charakterem pražské zástavby, některé návrhy českých architektů se později skutečně realizovaly.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 minutami

V Žatci projel rychlík návěst stůj, nikomu se nic nestalo

V Žatci na Lounsku projel ve čtvrtek ráno rychlík jedoucí z Mostu do Plzně návěst stůj. Událost se obešla bez zranění, trať byla v době šetření incidentu neprůjezdná, řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda. Na incident upozornil server Zdopravy.cz. Mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal uvedl, že škody na drážních vozidlech byly odhadnuty na 20 000 korun.

"Trať v 5:56 projel rychlík přes odjezdové návěstidlo zakazující jízdu ve směru na Podbořany s tím, že se to obešlo bez dalších následků, ale po dobu šetření byl provoz na Podbořany zastavený a od 7:45 je provoz obnoven," řekl Gavenda. Důvod, proč strojvedoucí návěst projel, odborníci vyšetřují.

Bez povolení projel podle Drážní inspekce a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) ve středu strojvedoucí expresu z Mnichova úsek u Milavčí na Domažlicku, poté se tam srazily dva vlaky. Mohlo jít o chybu strojvedoucího nebo závadu techniky. Tři lidé zemřeli. Dva z nich jsou čeští strojvůdci vlaků, z toho jeden řídil německý rychlík, v něm cestovali i cizinci. Třetí obětí byla žena, která cestovala v protijedoucím regionálním vlaku. Desítky dalších lidí se zranily, někteří těžce. Materiální škody přesáhnou 100 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Chebsko postihl otřes o síle 2,9 stupně, byl největší za poslední měsíce

Na Chebsku se ve čtvrtek ráno znovu otřásla země. Otřes měl magnitudo 2,9 a byl za poslední měsíce nejsilnějším otřesem v oblasti, kde se drobná zemětřesení objevují pravidelně. Poslední silnější otřesy se na Chebsku objevily v dubnu, řekla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Otřes se odehrál těsně po 6:00 středoevropského letního času. Upozornila na něj i mobilní aplikace Seislok, kterou pro informování o zemětřesení vytvořil Geofyzikální ústav. "Síla otřesu byla asi 2,9 stupně, takže se téměř shoduje s tím, co ukázala automatická lokalizace. Otřes byl v hloubce necelých devět kilometrů. Tentokrát se ale vyskytl jižněji, než bývá na Chebsku obvyklé, epicentrum bylo někde v okolí Mlhostova," popsala Doubravová.

Zatímco na Chebsku se objevují převážně takzvané zemětřesné roje, při kterých se napětí v podzemí uvolňuje v podobě série menších otřesů, tentokrát šlo o izolovaný otřes. Neměl ani následné dozvuky v podobě drobnější otřesů, které silný záchvěv obvykle doprovázejí. Jestli šlo skutečně o samostatný otřes nebo začátek dalšího zemětřesného roje, je ale nyní zatím předčasné odhadovat, uvedla Doubravová. Otřes zaznamenali i lidé v okruhu až desítek kilometrů v okolí epicentra. Citliví lidé jej mohli pocítit i na Sokolovsku.

V dubnu se na Chebsku vyskytl zemětřesný roj, ve kterém se objevovaly otřesy také o síle okolo tři stupňů. Při nich lidé slyší a cítí zachvění, ale až na výjimky nevznikají hmotné škody. Mohou ale třeba popraskat staré zdi nebo omítky.

Nejsilnější zemětřesení v posledních několika desítkách let zasáhlo Chebsko v roce 1985. Tehdy otřesy dosahovaly magnituda až 4,6 stupně. Při takové síle už praskaly zdi, padaly komíny nebo se rozbíjelo nádobí. Otřesy tehdy byly cítit intenzivně i desítky kilometrů daleko.

před 53 minutami

Izrael po několika letech podnikl v Libanonu nálety

Izraelské letectvo se ve čtvrtek přihlásilo k prvním náletům v Libanonu za posledních několik let. Cílem přitom byla odpaliště raket. Informuje o tom agentura AFP. Na severní Izrael byly v z Libanonu ve středu odpáleny tři rakety. Útok si nevyžádal oběti.

"Armádní stíhačky cílily na odpaliště a infrastrukturu, z níž byly na Libanon odpáleny za účelem teroru rakety," uvedla izraelská armáda v krátkém prohlášení.

Izraelská armáda pravidelně bombarduje pozice palestinského islamistického hnutí Hamás v Pásmu Gazy a podniká nálety v sousední Sýrii, kde cílí na proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy