reklama
 
 

Vznik dětských skupin je ohrožen, koalice má jiný plán

Aktualizováno 2. 1. 2014 17:18
Zařízení by měla být alternativou k přeplněným školkám, ČSSD ale byla dříve proti.

Praha - Dětské skupiny, alternativa školek, které v poslední době často kapacitně nezvládají, nemají jasný osud.

Vláda v demisi sice ve čtvrtek schválila návrh zákona o jejich vzniku, není ale jasné, zda ho schválí poslanci. K dětským skupinám se totiž již dříve kriticky ohrazovali zástupci ČSSD.

Vznikající kabinet v koaliční dohodě navíc počítá spíš s domácími a evropskými dotacemi na rozšíření jeslí a školek a podporou školek firemních.

Návrh zákona už v květnu schválila Nečasova vláda a projednat ho poté měla Poslanecká sněmovna, po jejím rozpuštění ale spadl pod stůl.

Dětské skupiny, jejichž vznik požaduje po Česku Evropská komise, by měly být alternativou k mateřským školkám, které jsou již několik let zoufale přeplněné a jejich zřízení je poměrně drahé a komplikované.

Podpoří návraty do zaměstnání

"My jsme toho názoru, že takovýto zákon je zapotřebí, má řešit to, aby došlo ke slaďování pracovního a rodinného života, protože v České republice existuje fatální nedostatek jakýchkoli zařízení pro děti do tří let," vysvětlil ve čtvrtek ministr práce a sociálních věcí František Koníček.

Již předchozí ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09) upozorňovala na to, že zákon by měl přispět ke zvýšení zaměstnanosti rodičů, konkrétně pak mladých žen.

"Já sám vnímám zákon pozitivně, měl by přispět k tomu, že i zaměstnavatelé budou podporovat návrat rodičů do práce," dodal k tomu nyní Koníček.

Hlavní výhodou dětských skupin je podle Müllerové především to, že pravidla pro jejich zřízení i vedení jsou mírnější než v případě školek. Skupiny, které by měly být nekomerční, tak mohou provozovat firmy, úřady, radnice, vysoké školy, neziskové organizace nebo jednotlivci.

Zřizovatel si navíc může následně odečíst náklady na zřízení skupiny z daní, rodiče zase získají slevu na dani z příjmu. Každou může tvořit maximálně 24 dětí od jednoho roku do nástupu do školy.

Náklady na zřízení skupiny odhaduje ministerstvo zhruba na půl milionu korun, provoz by ročně vyšel asi na 456 000 korun.

Za rok přes tisíc skupin

Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun.

V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádí autoři v podkladech pro vládu.

"Vítáme každé opatření, které pomůže slučování rodiny a zaměstnání. Pokud bude péče vedena individuálně a s respektem, je to chvályhodný krok, taková první vlaštovka," řekla Aktuálně.cz Petra Michalová z Národního centra pro rodinu.

To by podle ní ještě uvítalo větší volnost při volbě mezi individuální a skupinovou péčí a větší podporu rodičů, kteří o své dítě pečují doma.

Není to školka, vadí odpůrcům

Dětské skupiny ale vyvolávají od začátku i řadu kritiky, proti návrhu na jejich zřízení měli výhrady odboráři, firmy, hospodářská komora i někteří odborníci.

Vadilo jim například, že chudší rodiče by na službu nemuseli mít peníze, a to, že norma neobsahuje pobídky pro zřizování dětských skupin nebo pro dřívější návrat rodičů do práce.

"Zjevným cílem předloženého návrhu je nastavení legislativních podmínek pro úplnou privatizaci služeb péče o předškolní děti s tím, že náklady na tyto služby budou zcela přeneseny na rodiče," vysvětluje od začátku Českomoravská konfederace odborových svazů.

Kritici ale skupinám především vyčítají nízké nároky na pečovatele a pečovatelky a to, že nemohou nahradit školky v přípravě na základní školu.

Sociální demokraté už dřív označovali dětské skupiny za "odkladiště dětí". Stavěli se proti nim i komunisté.

"Dětské skupiny nepodporujeme, je to spíše hlídací služba, není to instituce, která by dětem poskytla předškolní vzdělávání, které je důležité pro nástup do základní školy," řekl v září tehdejší stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Roman Sklenák.

I skupina má plán výchovy

Podobně kritická k nim v minulosti byla i strana LIDEM. "Každé dítě by mělo před nástupem do první třídy alespoň rok navštěvovat mateřskou školu s rámcovým vzdělávacím programem," tvrdila tehdejší poslankyně Dagmar Navrátilová, která je původně učitelkou.

Národní centrum pro rodinu už ale dříve upozornilo na to, že zákon kvalifikační pravidla pro pečovatele upravuje. Dětská skupina také musí mít plán výchovy a péče.

"V prvních letech dítěte je důležitá hlavně výchovná péče, zařízení musí především rozvíjet komunikační schopnosti dětí, jejich sociální chování a vztahy," dodává k tomu Michalová.

A stejně mluví i Koníček. "Není to úplně ideální produkt, to uznávám. Ale myslím, že velmi výrazně umožní, aby se rodiče na nějaký typ úvazku do zaměstnání vraceli. Věřím, že pečovatelky z hlediska odbornosti budou naprosto kompetentní," dodal.

Koníček zatím stále doufá, že se pro zákon podpora v Parlamentu najde, protože podporu měl i původní návrh minulé vlády.

"Nepředpokládám, že by se podpora měla změnit notabene, pokud vláda nebude schopna veřejnosti nabídnout žádné jiné řešení," vysvětlil.

V současnosti již existují dvě dětské skupiny, jejich provoz si vyzkoušeli přímo na ministerstvu. "Nemám pocit, že by tam děti strádaly," dodal Koníček k výtkám kritiků.

Vznik dalších skupin podporuje i Evropská unie, dotace už přislíbila desítkám zájemců.

autor: Tereza Krobová | 2. 1. 2014 14:17

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama