Vojenské zpravodajství je jedinou ze tří českých tajných služeb, která působí na domácí půdě i v zahraničí. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro zajištění obrany Česka. Od loňského léta také odpovídá za zajištění kybernetické bezpečnosti země, v případě kyberútoku na kritickou infrastrukturu by podnikla protiúder.
V srpnu se dostala na veřejnost jména dvou jeho příslušníků. Uvedl je ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), když vysvětloval, na čí doporučení se rozhodl jmenovat ředitelem Úřadu pro zahraničí styky a informace Petra Mlejnka. Mlejnek v minulosti sám ve Vojenském zpravodajství působil, sloužil také v armádě jako výsadkář.
Inspekce se zabývala tím, zda se oba příslušníci Vojenského zpravodajství nepřípustně zapojili do výběru šéfa rozvědky, čím si sami způsobili prozrazení. Podle zjištění Aktuálně.cz však vnitřní šetření pro oba muže dopadlo dobře. Vojenská tajná služba nezjistila nic, za co by měli být postiženi.
"K žádnému pochybení nedošlo"
"S ohledem na ochranu utajovaných informací nemohu zacházet do podrobností. Mohu pouze potvrdit, že na straně resortu obrany v daném případě k žádnému pochybení nedošlo," potvrdila Aktuálně.cz ministryně obrany Jana Černochová (ODS), jejímuž resortu se Vojenské zpravodajství řízené generálem Janem Berounem zodpovídá.
Vojenské zpravodajství ji o výsledku kontroly informovalo na konci srpna. Sama tajná služba se omezila na konstatování, že šetření proběhlo. "Zjištění vnitřních kontrolních orgánů jsou určena výhradně pro management Vojenského zpravodajství, případně pro ministryni obrany. S výsledkem byla paní ministryně seznámena," sdělil Aktuálně.cz její mluvčí Jan Pejšek.
Ačkoliv inspekci spustil svým vyjádřením ministr Rakušan, v důsledku napomohl jejímu výsledku. Své původní výroky korigoval. Upřesnil, že s vojenskými zpravodajci nebyl osobně ve spojení a ani ho nekontaktovali. "Pan Mlejnek mi ukázal jejich zprávy, že jsou připraveni poskytnout pozitivní reference. (…) Já je u sebe v mobilu nikdy neměl," citovaly ho Seznam Zprávy.
Jméno důstojníka, které dosud nezaznělo
Problematické bylo především prozrazení jednoho ze dvou zpravodajců. Dokud ho Rakušan neuvedl (Aktuálně.cz ho nebude z bezpečnostních důvodů znovu zmiňovat), jeho jméno do té doby veřejně nezaznělo. Jde však o důstojníka služby, který je důležitý pro zajišťování její činnosti na domácí půdě. Rakušan se později za jeho jmenování omluvil.
Druhým zmíněným byl Libor Jílek, který je od loňského dubna ve vojenské diplomacii. Působí jako přidělenec obrany na českém velvyslanectví na Slovensku. Před svým odchodem do diplomatických služeb, v nichž v Bratislavě zastupuje tuzemské ministerstvo obrany, sloužil jako první náměstek ředitele Vojenského zpravodajství Berouna.
Zveřejnění jeho jména tak závažné nebylo, už dříve se v médiích objevilo. Informovalo o něm samo Vojenské zpravodajství. "Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a jeho první zástupce Libor Jílek byli prezidentem Milošem Zemanem jmenováni do hodnosti generálmajora," uvedla služba předloni v říjnu.
Mlejnek byl ve funkci 55 dní
Petr Mlejnek odstoupil z funkce ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace 31. srpna, toho dne ráno poslal rezignační dopis ministru vnitra Rakušanovi, pod nějž rozvědka spadá. Vláda Petra Fialy následně Mlejnka týž den odvolala. Ve funkci byl 55 dní.
Z postu odešel po sérii zjištění médií, že byl v kontaktu s jednou z hlavních postav korupční kauzy Dozimetr Michalem Redlem, jeho žena spoluvlastnila firmu na ochranu proti odposlechům s bývalým policistou odsouzeným za korupci a vynášení informací od policie nebo že nekonal proti podezřelému jednání svých někdejších kolegů z firmy, kteří byli později odsouzeni za korupci.
"Petr Mlejnek měl veškeré předpoklady, aby funkci ředitele vykonával dobře. Což za poslední měsíc a půl dokázal svou prací. Jeho rozhodnutí ovšem chápu, tlak na něj, jeho rodinu i službu samotnou byl enormní," komentoval jeho odchod ministr Rakušan. Řízením služby je pověřen náměstek pro operativní a analytickou činnost Jiří Vondráček.
