Praha - Nemít doklad o vzdělání a sehnat práci v oboru? Často nemožný úkol. Ačkoliv se uchazeč ve své profesi vyzná, zaměstnavatelé ho nevezmou. Vyžadují totiž výuční list anebo maturitní vysvědčení.

Od sprna by se to mělo změnit. Lidé, kteří sice nevystudovali, ale zato získali zkušenosti v praxi, budou moci získat doklad o tom, že svůj obor ovládají. Bude jim stačit podat žádost o přezkoušení svých dovedností.

Vysvědčení bez nudy ve škole

Certifikát, který po úspěšné zkoušce dostanou, bude zcela souměřitelný s dokladem ze škol. Ovšem bez toho, aby kvůli němu bylo nutné prosedět několik let ve školních lavicích.

Umožní jim to Národní systém kvalifikací, který připravuje Národní ústav odborného vzdělávání.

"V systému budou existovat dva typy kvalifikací. Úplné, které odpovídají dnešním učebním oborům, jako je třeba zedník, a dílčí, které popisují konkrétní pracovní činnosti, jako je omítkář anebo obkladač,"  vysvětluje Jiří Strádal z NÚOV, jenž je hlavním manažerem projektu.

Autor fotografie: Ondřej Besperát

Infobox

Jak budou zkoušky probíhat?

Až budou známé zkoušející orgány, vyhledá si každý zájemce příslušný subjekt, u kterého bude chtít zkoušku vykonat.

• 1. K němu pak podá žádost o přezkoušení svých znalostí v oboru.
• 2. Před komisí pak bude muset prokázat jednak odborné dovednosti (např. u omítkáře schopnost postavit lešení, nahazovat, apod.), jednak obecné kompetence (číst stavební dokumentaci, navrhnout pracovní postup).
• 3. Za zkoušku se bude platit. Cena bude stanovena tak, aby pokryla náklady spojené se zkouškou (především praktickou částí).
• 4. Úspěšný žadatel získá osvědčení o své kvalifikaci.

K čemu je Národní systém kvalifikací dobrý aneb praktický příklad

• Sedmnáctiletý chlapec opustí učební obor zedník, protože ho nebaví.
• Když je mu 18, najde si práci v supermarketu.
• Napřed ve skladu expeduje a přesouvá zboží, ale protože je šikovný a komunikativní, je pověřen prodejem zboží u pokladny.
• V obou činnostech, které vystřídal, se naučil část povolání prodavače, získal tedy dvě dílčí kvalifikace, v současnosti ale může jen těžko dosáhnout jejich uznání. Když změní místo, nebude mít v ruce nic, co by dokazovalo, že určité činnosti ovládá.
• Až bude existovat Národní soustava kvalifikací, tuto možnost získá.  
  

"Každý si bude moci nejprve požádat o uznání dílčí kvalifikace. Když jich zvládne více, dostane i kvalifikaci úplnou, která odpovídá výučnímu listu," doplňuje.

Zkoušející? Škola anebo soukromá firma

Zkoušky budou probíhat buďto ve školách anebo v soukromých firmách, které k tomu získají autorizaci od odvětvových ministerstev.

"Podmínkou pro získání autorizace bude jednak odborná způsobilost v daném oboru, jednak potřebné technické zázemí pro vykonání zkoušky. Zájem mají zatím většinou střední odborné školy, hlásit se mohou ale i soukromé firmy," vysvětluje Jakub Stárek z ministerstva školství, které bude na udělování autorizací dohlížet.

Právě rozdělování autorizací považují za klíčový bod zaměstnavatelé. "Schvalování a provoz pracovišť, které budou lidi zkoušet, musí podléhat přísné kontrole. Kdyby došlo k devalvaci dokladů, nemohli by je zaměstnavatelé považovat za stejně hodnotné jako výuční listy," upozorňuje Zdeněk Vršník z Hospodářské komory.

Přes jistou ostražitost však zaměstnavatelé projekt velmi vítají. Získají díky němu totiž srovnatelné podklady pro posuzování uchazečů o práci, které dnes citelně chybí. Výuční listy totiž ztrácejí výpovědní hodnotu kvůli tomu, že absoloventi učilišť často hodně fluktuují a nepracují ve svém oboru. 

"Po odchodu z učiliště zůstává v oboru jenom 37 procent absolventů. Čtyřicet procent odchází pracovat do úplně jiného oboru, 23 procent pak do oborů příbuzných," říká Zoja Franklová z Národního ústavu pro odborné vzdělávání.

Národní systém kvalifikací by měl podle ústavu problém vyřešit. Aby nebyl stejně nepružný jako výuční listy, zapojili autoři do projektu od počátku soukromou sféru.

V každém oboru vytipovali deset až patnáct rozhodujících firem, které se nyní podílí na definování jednotlivých kvalifikací.

Sektorové rady: víme, co trh potřebuje

"Vznikly tzv. sektorové rady, do kterých jsou delegováni zástupci zaměstnavatelů. Ti nám pak pomáhají určit, jaké kvalifikace jsou na trhu práce požadované a které máme do Národního systému kvalifikací zařadit," vysvětluje manažer projektu Jiří Střádal.

Práce na definování kvalifikací podle něj bude průběžná. "Systém bude samozřejmě třeba neustále aktualizovat, protože budou přibývat nová povolání, jiná zase přestanou být žádaná," říká.

Každá změna však bude možná až po schválení příslušným ministerstvem i ministerstvem školství, které je garantem systému.

Od srpna na zkoušku? Zatím jen zedníci, kuchaři a pár dalších

Sektorovými radami zatím prošlo čtrnáct úplných kvalifikací a přes šedesát dílčích kvalifikací. Jsou mezi nimi hlavně povolání z oblasti gastronomie, zemědělství a stavebnictví.

Jaké kvalifikace byly schváleny? Podívejte se ZDE

Nyní čekají na schválení na ministerstvech. "Další profese by měly přibývat postupně," slibuje Jiří Střádal.