Výstřel, který změnil podsvětí. Policie zná jméno Mrázkova údajného vraha, teorií bylo více

Vražda bývalého veksláka, podnikatele a gangstera Františka Mrázka už dvacet let zůstává nevyřešeným rébusem a symbolem propojení politiky, byznysu a organizovaného zločinu. Teorií o tom, kdo měl na jeho smrti podíl, se během let vyrojilo nespočet. Některé jsou poměrně realistické, jiné méně. Deník Aktuálně.cz představuje ty nejznámější. K vyřešení vraždy přitom policii zbývají poslední dny.

V posledních letech se v souvislosti se zločinem intenzivně skloňuje například takzvaná slovenská stopa. „Střelcem byl nájemný vrah ze Slovenska, jsme o tom přesvědčeni,“ uvedl pro MF Dnes před lety zdroj blízký vyšetřování. Kriminalisté údajně mají i jméno.

Má jít o bývalého elitního policistu. Aby však vyšetřovatelé mohli veřejně popsat, co přesně se stalo, potřebují přesvědčivé důkazy. A ty zatím zřejmě chybí. Do promlčení vraždy přitom nyní zbývají pouhé dny, než od zločinu uplyne dvacet let, a tím bude promlčen. A to i kdyby se vrah přiznal.

Důvodem měly být zákulisní tahanice o ústeckou potravinářskou firmu Setuza. Kdo si ale slovenského zabijáka objednal, není jisté. Spekuluje se o tom, že si Mrázkovu vraždu mohl objednat miliardář Tomáš Pitr či uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř, který je v současnosti vězněn v Jihoafrické republice. Oba totiž měli v Setuze své zájmy. Ani jeden ale nebyl z nájemné vraždy nikdy obviněn.

Také podle serveru Neovlivní si vraha objednali dva lidé. Jeden z nich z tuzemska uprchl, druhý tu dál podniká.

Mrázek najednou otočil

„Krejčíř chtěl prodat Setuzu sám s Pitrem a vyšachovat Mrázka. Mrázek tak najednou otočil a chtěl s námi spolupracovat,“ popsal před časem pro MF Dnes bývalý elitní policista Karel Tichý.

„Začal nám pozvolna dávat věci ze svého archivu. Bál se Krejčíře, protože věděl, že mu přetahuje Pitra. A taky už neměl prachy. Pitr Krejčířovi řekl, že chce dělat s ním, že totálně všechno ovládnou. Dal mu ale podmínku, že ho musí zbavit Mrázka, protože ten ho jinak nechá zabít,“ uvedl Tichý.

Zapojení Pitra do vraždy ale několik let po smrti svého otce odmítal Mrázkův syn Michal. „To by svým způsobem byl pan Pitr sám proti sobě. Můžeme se to domnívat i nemusíme, ale já osobně si to moc nemyslím,” uvedl tehdy.

Ostatně i Mrázek samotný byl v minulosti zmiňovaný v souvislosti s možným objednáváním vražd. Šlo například o smrt gangstera Antonína Běly, který s Mrázkem spolupracoval. A slovenský „profesionál“, který Mrázka podle jedné z teorií zřejmě zabil, měl mít údajně vazby i na Bělu.

Ze zastřelení vlivného zločince policie zpočátku podezřívala například i bývalého policistu Pavla Šrytra, který pracoval jako Mrázkův bodyguard. Ten dokonce skončil v policejní vazbě jako podezřelý z Bělovy vraždy. Později byl ale zproštěn viny a odškodněn.

Napojení na politiky

Známé bylo i Mrázkovo napojení na politiku. Prorůstání organizovaného zločinu do mocenských kruhů či Mrázkovy vztahy s politiky samotnými popisovala například takzvaná Kubiceho zpráva, pojmenovaná podle tehdejšího ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubiceho. Podobně pak vznikl i policejní spis, který vedli vyšetřovatelé o aktivitách Františka Mrázka v letech 1999 až 2002 a dostal název Krakatice. Mrázek měl tehdy údajně mít napojení na politiky ČSSD a ODS.

Právě odtud pak vychází teorie, že měl být Mrázek zabit na objednávku někoho z politiků v souvislosti s takzvaným Mrázkovým archivem. Ten měl obsahovat kompromitující informace o tehdejších politicích a dalších významných osobách. Po Mrázkově vraždě ale zmizel. Spekulovalo se o tom, že se později dostal do rukou podnikatele Tomáše Pitra, který jej nechal spálit.

Na policii tak v souvislosti s Mrázkovou vraždou vypovídal například bývalý premiér Stanislav Gross. Z vězení s policisty krátce po vraždě mluvila i bývalá pokladní ČSSD a poradkyně ministra financí Barbora Snopková, která si tehdy odpykávala pět let za vytunelování mělnické firmy na kočárky Liberta.

Grosse pak s Mrázkem spojuje i Kubiceho zpráva. Podle ní měl důstojník Inspekce ministra vnitra Jaroslav Hlaváč policistům říct, že Mrázkova vražda má „politické pozadí“ a „zmínit Stanislava Grosse“. Sám Gross měl totiž s Mrázkem údajně spory. Z politiky kdysi vlivný muž odešel poměrně krátce po Mrázkově vraždě. Vaz mu zlomil podezřelý nákup nemovitostí. Zemřel před více než deseti lety na onemocnění ALS.

Rozruch ale v minulosti vzbudila i další teorie. Podle ní měl v Mrázkově smrti prsty nynější premiér Andrej Babiš (ANO). Před lety ji zmiňoval lobbista a bývalý tajemník někdejšího českého premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík. Konkrétní důkazy ale nikdy nedodal.

Andrej Babiš totiž v jednu dobu s Mrázkem křížil své obchodní zájmy. Měl chtít koupit právě ústecký podnik Setuza, který je dnes součástí holdingu Agrofert. Ten chtěl ale Mrázek stejně prodat, k vraždě by tak nebyl motiv.

„My jsme se Babišem vlastně ani nezabývali, naše šetření ohledně Mrázkovy vraždy směřovalo spíše k podnikatelům Tomáši Pitrovi a Radovanu Krejčířovi,“ uvedl pak policista Tichý.

——-

Hrdinou šestidílné minisérie Devadesátky, popisující vyšetřování klíčových kriminálních případů první poloviny 90. let, se stal kapitán Václav Plíšek. Herec Martin Finger, který policistu ztvárnil, na seriál vzpomíná:

Kdysi dávno jsem chtěl být kriminalista, říká herec Martin Finger. | Video: Martin Veselovský