Vláda nouzovým stavem rozvrací systém brzd a protivah, píší senátoři Ústavnímu soudu

Jan Horák Jan Horák
23. 2. 2021 14:12
Ústavní soud má na stole podnět skupiny senátorů, kteří žádají zrušení nouzového stavu. Vláda Andreje Babiše ho svévolně vyhlásila poté, co jí Poslanecká sněmovna odmítla předchozí režim nouze prodloužit. Podle senátorů tím kabinet dolní komoru parlamentu účelově obešel a porušil ústavu. Deník Aktuálně.cz podání senátorů prostudoval.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil. | Foto: DVTV

Předchozí nouzový stav platil na území Česka od loňského 5. října. Vláda ho smí vyhlásit na dobu 30 dní, pro jeho další trvání musí mít souhlas Poslanecké sněmovny. Tímto způsobem to fungovalo až do čtvrtka 11. února. Tehdy dolní komora parlamentu žádost kabinetu odmítla. Nouzový stav uplynul s poslední minutou následující neděle. Jenže hned 15. února vstoupila země do nového nouzového stavu, který vyhlásila vláda bez ohledu na sněmovnu.

"Dostali jsme se do naprosto nepochopitelné situace, je to neuvěřitelný precedent. To je úplně zřejmé. Není možné připustit, že vláda vyhlašuje nouzový stav, kdykoliv se jí zachce," řekl k tomu tehdy předseda Senátu Miloš Vystrčil, na jehož záměr obrátit se na Ústavní soud Aktuálně.cz upozornilo. Podnět zamířil ke konstitučnímu tribunálu o pět dní později, uplynulý pátek. Podepsalo se pod něj 35 senátorů.

Ústavní soud se okolnostmi vyhlášení nouzového stavu zabýval už loni v dubnu. Tehdy dospěl k závěru, že přezkoumávat důvody k jeho zavedení mu nepřísluší. Součástí usnesení však byl dovětek, podle něhož je povolaný k zásahu ve chvíli, kdy vyhlášení stavu nouze jde proti smyslu náležitostí demokratického právního státu. Podle senátorů přesně takový případ nastal.

Vláda nerespektuje dělbu moci

"Usnesení o nouzovém stavu (…) ústavní principy dělby moci nerespektuje a obchází nejen rozhodnutí Poslanecké sněmovny neprodloužit nouzový stav, ale také účel ústavního zákona o bezpečnosti, jehož smyslem není vložit do rukou vlády neomezenou moc vyhlašovat nouzový stav a fakticky ho udržovat po jakoukoliv dobu bez souhlasu Poslanecké sněmovny, a dokonce i v rozporu s vůlí Poslanecké sněmovny," stojí v podnětu, jejž Aktuálně.cz prostudovalo.

Senátoři upozorňují na několik základních práv, která vláda svévolně zkrátila. Součástí jejího usnesení je patnáct konkrétních restrikcí. Z pohledu senátorů vláda protiústavně zasáhla do práva podnikat či práva na volný pohyb. Stav nouze zahrnuje také přísnější tresty za spáchané delikty, což vzhledem k postupu kabinetu při aktivaci nouzového stavu považují senátoři za nepřijatelné.

"Zároveň tím vláda snížila význam ústavního pořádku, který lze díky působení některých ústavních činitelů v posledních letech pozorovat, a v zásadě popřela podstatu ústavy, která stanovuje závazná pravidla fungování demokratického státu a jeho složek," píší senátoři.

Hejtmani nemohou přebít Poslaneckou sněmovnu

Členové horní komory parlamentu odmítají tvrzení kabinetu, že v jeho podání šlo o nový nouzový stav. Novou okolností prý byla žádost všech čtrnácti hejtmanů. Z pohledu senátorů však takový argument neobstojí. Byl to samotný kabinet, kdo rozhodnutí hejtmanů svou prosbou inicioval. Navíc jejich žádost o nouzový stav v očích senátorů nemůže přebít předchozí stopku od Poslanecké sněmovny.

"Názoru navrhovatelů o faktickém prodloužení existujícího nouzového stavu, avšak proti vůli Poslanecké sněmovny nasvědčuje i těsná časová návaznost 'nového' nouzového stavu, který začínal ve stejný okamžik, kdy předchozí nouzový stav podle jednoznačně a závazně projevené vůle Poslanecké sněmovny skončil," přidávají další argument, podle kterého se jedná o pokračování krizového režimu.

Jak dále uvádí senátoři, vláda se sama dostala do pozice, v níž minimálně balancovala na hraně ústavního pořádku. Připomínají téměř tři čtvrtě roku zpožděnou přípravu pandemického zákona, jenž by umožňoval ministerstvu zdravotnictví kontrolovat epidemii bez nouzového stavu. Vláda ho předložila a našla pro něj shodu v dolní komoře parlamentu až minulý týden.

Ústavní soud rozhodne za pár týdnů

Závěr Senátu je prostý. Jediným partnerem kabinetu vzhledem k nutné rovnováze mezi výkonnou a zákonodárnou mocí je v krizových režimech sněmovna, nikdo jiný. "Její pravomoc ovlivňovat trvání nouzového stavu je zásadním projevem parlamentní demokracie. Vyhlášením 'nového' nouzového stavu však vláda tuto pravomoc vyprázdnila a rozhodla se postupovat proti vůli Poslanecké sněmovny, což jí nepřísluší. Takový stav nelze akceptovat."

Senátoři vyzvali konstituční tribunál, aby jejich podnět vyřídil přednostně. Jejich snahou je, aby verdikt zazněl před uplynutím nynějšího nouzového stavu. Ten vyprší s poslední minutou neděle 28. února. Pokud to ústavní soudci nestihnou, senátoři by stáli alespoň o takzvaný akademický výrok. Tedy o deklaraci, která, byť bez věcných důsledků, pojmenuje krok vlády jako protiústavní. Konstituční tribunál má právě k tomuto řešení nakročeno.

"Soudce zpravodaj si uvědomuje důležitost této věci, a proto by ji rád předložil plénu k projednání co nejdříve. Pokud se tedy věc procesně nezkomplikuje, je možné očekávat rozhodnutí v řádu týdnů," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ústavní instance Miroslava Číhalíková Sedláčková. Soudcem zpravodajem je Vladimír Sládeček.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy