


Strany současné opozice by měly podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) postavit vlastní adepty do prezidentské volby a prezidenta Petra Pavla podpořit v případě jeho opětovné kandidatury až ve finále proti zástupci vládního tábora.

Vystrčil to v neděli uvedl v pořadu Poledne s Moravcem. Podle předsedy Senátu se současná koalice snaží prezidenta Pavla maximálně oslabit ve prospěch budoucího vládního adepta na funkci hlavy státu. Prezidentské volby budou na začátku roku 2028.
„Myslím, že bychom měli být schopni postavit kandidáta minimálně jako třeba několik demokratických stran společně a že bychom se na nějakém kandidátovi mohli shodnout,“ uvedl v neděli Vystrčil. Podle něj by Pavel, který je některými politiky koalice označován jako lídr opozice, měl mít i opozičního protikandidáta.
Pokud by se ale do druhého kola dostal Pavel s kandidátem vládní koalice, Vystrčil by podpořil Pavla. Se svou prezidentskou kandidaturou nepočítá.
Pavel zatím pouze opakovaně naznačil, že opětovnou kandidaturu zvažuje. Definitivně se chce ale rozhodnout až příští rok.
Boj současné koalice ANO, SPD a Motoristů s prezidentem Pavlem dal Vystrčil do souvislosti se snahou co nejvíce oslabit současnou hlavu státu před prezidentskou volbou, vylíčit ho jako nepřítele vlády a připravit ho tak předem o hlasy voličů vládních uskupení. Označil to za projev politikaření premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Andrej Babiš vnímá Petra Pavla jako dneska nejsilnějšího kandidáta na budoucího prezidenta a dělá všechno pro to, aby ho oslabil. Útočí na lidi, kteří ho ohrožují, kteří mu berou autoritu,“ uvedl Vystrčil. Nemyslí si, že by Babiš měl už rozmyšleno, koho proti současné hlavě státu v prezidentské volbě postaví.
Pavel byl zvolen prezidentem v přímých volbách v lednu 2023, ve druhém kole porazil Babiše. Pětiletý mandát vykonává od inaugurace v březnu 2023. Podle ústavy nemůže být nikdo zvolen víc než dvakrát za sebou.
Babiš začátkem července vyloučil, že by příště proti Pavlovi kandidoval. Letos v lednu na volebním sněmu ANO řekl, že debata o možném společném nominantovi do prezidentské volby by měla začít na začátku příštího roku.



Pondělní zemětřesení v Kolumbii podle posledních údajů samosprávných celků zabilo nejméně 240 lidí. Zraněných je přes 1000. Nejvíce mrtvých hlásí Cali, což je třetí nejlidnatější kolumbijské město. Zemětřesení o síle 7,4 stupně zasáhlo takzvaný kávový region.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.