Poslanci bojují za rychlejší elektrické vozíky, zástupci invalidů jsou spíše opatrní

Iva Studená
12. 2. 2019 19:11
Poslanci přijali v úterý návrh zákona na zvýšení limitu rychlosti pro elektrické invalidní vozíky ze současných šesti na patnáct kilometrů v hodině. Podle předkladatelů by takové opatření usnadnilo invalidům například pohyb mimo obec, překonávání rušné komunikace nebo dohánění dopravního prostředku. Zástupci lidí s postižením jsou však s podporou návrhu opatrní, z plošné deregulace podle nich vyplývají i rizika.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

"Návrh zákona vychází z toho, že invalidní osoby odkázané na invalidní vozík mají právo se v případě potřeby pohybovat rychleji, aniž by bylo nutné požadovat registraci invalidního vozíku jako motorového vozidla," napsali autoři v důvodové zprávě.

"Lidé, kteří nejsou odkázáni na invalidní vozík, prostě zrychlí krok, popoběhnou," argumentuje hlavní předkladatel návrhu poslanec Ondřej Veselý (ČSSD), proč by se měl zvýšit rychlostní limit pro elektrické vozíky na patnáct kilometrů v hodině, což podle něj odpovídá střídmému běhu. Potřeba je to podle něj v situacích, kdy se vozíčkář musí pohybovat rychleji, například při přejíždění silnice či dohánění dopravního prostředku.

Diskuzi ve sněmovně vyvolala otázka případné srážky vozíku s chodcem. "Invalidní vozíky se nebudou pohybovat jenom po cestě, ale i po chodníku. Proto zde vystává otázka rychlosti těchto invalidních vozíků," nadnesla Zuzana Ožanová (ANO). Dále upozornila na vyšší hmotnost vozíků, která může způsobit horší zranění, než pokud dojde ke srážce dvou běžících chodců.  

Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) se vyjádřil, že chápe snahu vozíčkářů dosáhnout na komfortnější vozíky, zároveň neskrýval obavy o bezpečnost. "Doufám, že nebudou využívat maximální rychlost vozíku na chodníku. Protože jsou si určitě vědomi toho, že by nechtěli nikoho jiného poškodit na zdraví," uvedl Ťok.

Do debaty se zapojil také Václav Klaus ml. (ODS), který odmítl regulaci vyšší rychlosti. Podle něj by měl každý nést za své jednání zodpovědnost. "Když jedete jak blázen po chodníku a někoho zabijete, tak za to můžete, tak si to také odskáčete," nechal se slyšet v Poslanecké sněmovně.

Omezení rychlosti by mělo být individuální, říkají paraplegici

Národní rada osob se zdravotním postiženým se k podpoře zákona nepřidala. "Není to stěžejní problém lidí se zdravotním postižením. Osobně v tom nevidím žádnou plošnou výhodu," uvedl pro Aktuálně.cz předseda rady Václav Krása.

Dále dodal, že zvýšení rychlosti není tak triviální problém, jak se může na první pohled zdá. "Vozíky jsou těžké a velké, zároveň rychlost patnáct kilometrů v hodině je už poměrně vysoká. Může samozřejmě občas dojít k nehodě."

Nastínil také další problém, který by mohl vzniknout po případné nehodě a vyrovnání škody. "Lidé na vozíku by v případě nehody často nedokázali uhradit škodu. Velmi často lidé na invalidním vozíku nepracují a bylo by nutné, aby měli také pro případ nehod pojištění," řekl Krása.

Zvýšení rychlosti invalidních vozíků podpořila, ne však iniciovala, Česká asociace paraplegiků. Podle ní by však rychlost vozíku neměla přesáhnout deset kilometrů v hodině. Poslancům také již v minulosti doporučila vypracování odborné studie a nastavení podmínek, které by jasně stanovily, zda může člověk obsluhovat rychlejší vozík.

"Považujeme za vhodné maximální nastavení vozíku do rychlosti deset kilometrů v hodině. Rychlost by měla být nastavena ale individuálně, podle uživatele. Odborníci by měli zhodnotit zdravotní stav i rychlost reakcí každého člověka. Plošně by neměl každý mít možnost získat vozík s vysokou rychlostí," vysvětlila Hana Sixtová, sociální pracovnice asociace.

Návrh poslanci předložili vloni v září také vládě. Na základě jejích podnětů by se měly změnit i maximální rozměry vozíků. Změna počítá se zvýšením maximální délky či šířky vozíku o čtyřicet centimetrů na 1,4 metru.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy