


Vláda zřejmě dostojí svému slibu, že důchodcům od příštího ledna přilepší víc, než jak jí ukládá zákon. Alespoň podle návrhu státního rozpočtu pro příští rok, který byl zveřejněn minulé pondělí.

„Počítáme se zákonnou valorizací,“ reagovala ještě v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na dotaz, jak to bude s růstem důchodů od ledna.
Ten den vláda zveřejnila návrh státního rozpočtu pro příští rok. Ministerstvo práce v něm má pro rok 2027 uvedenou částku určenou na výplatu důchodů ve výši 741 miliard korun. To je oproti letošnímu roku o zhruba 19 miliard korun víc.
Z propočtů Národní rozpočtové rady vyplývá, že na řádnou valorizaci, kdy by od ledna měly penze růst o 300 až 350 korun, ale stačí deset až jedenáct miliard.
O částce 300 až 350 korun, se kterou počítá pro lednový růst penzí, mluvila v pondělí na zmíněné tiskové konferenci i ministryně financí.
„V rozpočtu je 19 miliard. Když se odečtou například věkové valorizace, tak to vychází, že tam je šest až sedm miliard korun navíc,“ řekl deníku Aktuálně.cz předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Reálně jsou tam rozpočtované vyšší prostředky. My si to překládáme tak, že vláda o tom povede debatu,“ tvrdí Hampl.
Prostředky v návrhu rozpočtu tak podle Hampla pokryjí růst ještě zhruba o dvě stovky vyšší, než jak vychází zákonná valorizace. To by odpovídalo zvednutí penzí ve výši 500 až 550 korun měsíčně.
„Jde o velmi hrubý výpočet a říkám to velice opatrně, protože záměr neznáme. Meziresortní připomínkové řízení totiž počítá jen se zákonnou valorizací,“ připomíná Hampl.
Že je vyšší než zákonný růst penzí stále ve hře, potvrdil deníku Aktuálně.cz i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). „Koaliční jednání o rozpočtu stále nejsou u konce a otázka důchodů i jejich navýšení nad zákonnou valorizaci je ve hře,“ řekl ve čtvrtek odpoledne.
O tom, že by se důchody zvedaly víc než podle zákona, vláda uvažovala už dřív. Nejdřív chtěla změnit celý valorizační vzorec, což byl jeden z klíčových volebních slibů. Do ledna příštího roku by se nicméně taková změna nestihla schválit.
Ministr práce Aleš Juchelka následně přišel s tím, že vláda může zvýšit důchody pouze nařízením – a to až na dvojnásobek toho, co ukládá zákon. Pak se nicméně zvedl odpor ze strany koaličních partnerů.
Proti byl například poslanec a šéf rozpočtového výboru Vladimír Pikora (Motoristé sobě). Ten řekl, že rychlejší než zákonný růst důchodů není potřeba. „Důchody mají růst podle zákona, nikoli podle toho, který ministr právě nabídne vyšší částku,“ uvedl Pikora.
„Každé dodatečné navýšení nad jeho rámec představuje další trvalý výdaj státního rozpočtu, u něhož je nutné říci, z čeho bude financován nejen příští rok, ale i v dalších letech,“ upozornil.
Rychlost, jakou se zvyšují penze, se přitom měnila nedávno. Minulá vláda v čele s Petrem Fialou se rozhodla kvůli úsporám růst důchodů zpomalit.
Od roku 2024 se nově do výpočtu zahrnuje vedle inflace i jedna třetina růstu reálných mezd namísto původní poloviny. Hnutí ANO před volbami slibovalo, že do vzorečku vrátí polovinu reálných mezd. Pokud by nyní od ledna důchody rostly jen podle zákona, jednalo by se o nejnižší růst za posledních deset let.



Rýsuje se fantastická možnost. Hned tři české tenistky na závěrečném Turnaji mistryň, z toho dvě v singlu. Po boku Lindy Noskové by se mohla v listopadu na vyvrcholení sezony představit také Karolína Muchová. Ve hře je ale ještě několik scénářů. Jeden z nich byl z českého pohledu hodně krutý.






V řadách policie panuje dusno. Po tragické smrti policistky Hany Kubicové, která si začátkem října vzala vlastní život, mluví někteří bývalí i současní příslušníci uniformovaných sborů o prostředí, ve kterém jsou stres, šikana a ponižování na denním pořádku. S některými svědectvími se podělili s Aktuálně.cz. Podle policejního prezidia byly podněty ale prošetřeny a nepřišlo se na žádná pochybení.



Co lidé od svých radnic očekávají, se výrazně liší podle toho, kde žijí. Jedno téma se ale drží na předních příčkách napříč republikou. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM, který před komunálními volbami zjišťoval, čemu by podle voličů měli noví radní věnovat největší pozornost.



Dva týdny natvrdo. Tolik dostal 25letý muž v Norsku za to, že nenastoupil na povinnou vojenskou službu. Soud první takový trest za posledních 20 let zdůvodnil neblahou bezpečnostní situací v Evropě. Dosud dostávali norští „odpírači“ jen podmíněné tresty.