Vysokoškolákům půjčí na studium banky, úrok splatí stát

Jakub Novák
3. 12. 2011 19:30
Jeden semestr má stát až 10 tisíc, studenti budou půjčku splácet až 15 let
Nejlepší ministr školství od roku 1989, nebo problém českého školství?
Nejlepší ministr školství od roku 1989, nebo problém českého školství? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Studium na vysokých školách čeká revoluce. Jeden semestr má od roku 2013 stát až 10 tisíc, studenti si na školné budou brát půjčky. Ty jim poskytnou banky, ručit ale za ně bude stát.

Právě způsoby, jak a kde budou studenti brát na školené peníze, řeší návrh zákona z dílny ministra školství Josefa Dobeše (VV).

Navzdory programovému prohlášení vlády je navíc většina návrhů založena na úpravě současného systému podpory a vratných půjčkách - slibované studijní granty a dodatečná sociální stipendia návrh prakticky neřeší.

Podle prohlášení Rady VŠ, tak návrh "nesnižuje bariéry vstupu do studia, naopak je zvyšuje penalizací za neúspěšné dokončení".

Z navrhovaných variant, které jsou v připomínkovém řízení, je doporučena možnost, kdy budou půjčky poskytovat soukromé subjekty, které budou školné posílat přímo vysokým školám.

Za zvýhodněné půjčky bude ručit stát - od studenta tedy nebude vyžadováno ručení od třetí osoby či doklad o minimální výši příjmů.

Stát kromě toho bankám zaplatí úrok, který bude z půjčené částky vznikat v období mezi půjčením peněz a první splátkou - návrh počítá s částkou asi 200 milionů v roce 2017, a to v případě, že půjčku využije polovina studentů, kteří na ni budou mít nárok.

Student si zvolí pevnou dobu splácení, a to buď pět, deset, nebo maximálně patnáct let, vždy však s možností předčasného splacení nebo možností prodloužení doby splácení.

Splácení se pozastavuje v případě ztráty zaměstnání, mateřské dovolené či poklesu platu pod hranici dvojnásobku minimální mzdy - to však neplatí pro úrok, který se splácí i v těchto případech.

Za stejných podmínek, jaké platí v případě půjčky na školné, by měla fungovat také takzvaná půjčka na krytí životních nákladů - její čerpání je omezeno na deset tisíc korun za semestr.

S plány ministerstva školství akademici dlouhodobě nesouhlasí.
S plány ministerstva školství akademici dlouhodobě nesouhlasí. | Foto: Jan Langer

Kdy se začne půjčka splácet?

Z předlohy zákona ale není příliš jasné například to, jak vysoký by měl být úrok ze studentských půjček na školné či kdy přesně by absolvent začal částku splácet.

V jedné variantě se totiž návrh zmiňuje o zahájení splácení "od chvíle, kdy přesáhne svými příjmy průměrnou mzdu", jinde se zase hovoří o dvojnásobku minimální mzdy.

Po několika letech příprav reformy českého vysokého školství, jejíž součástí je i zmiňovaný návrh o finanční pomoci studentům, byla v červnu ukončena činnost meziresortní komise.

V červenci pak ministerstvo školství zadalo společnosti KPMG zakázku v hodnotě tří milionů korun týkající se zpracování proveditelnosti a možností finanční pomoci studentům.

Následně byl návrh během listopadu podroben "politické debatě" (tentokrát už bez účasti akademiků) a v polovině měsíce zaslán k připomínkovému řízení.

Změna hranic, věkových i zeměpisných

Věková hranice pro získání statutu studenta by se podle návrhu zákona posunula z nynějších 26 let na 30.

Nově by navíc studentem mohla být pouze osoba studující v prezenční formě studia - doposud to platilo i pro studenty kombinovaného studia.

Navrhované změny by se navíc měly týkat nejen obyvatel České republiky, ale také lidí z dalších členských zemí EU, kteří zde mají trvalý pobyt.

Peníze i ze stavebního spoření

Přinese i u nás školné masové protesty, nebo jen tichý nesouhlas?
Přinese i u nás školné masové protesty, nebo jen tichý nesouhlas? | Foto: mahlen-nach-zahlen.at

K hrazení školného a dalších nákladů vyžadovaných ze strany vysoké školy by mělo být možné využít také současné stavební spoření, což bude záviset na rozhodnutí ministerstva financí o rozšíření účelovosti stavebního spoření.

Další z potenciálních cest uhrazení školného je jeho splácení zaměstnavatelem (který by si tuto částku mohl odečíst z daní), u něhož by se student zavázal určitou dobu pracovat.

Ačkoliv se počítá s tím, že by tato možnost byla otevřena všem oborům, předpokládá se její využití zejména v případě absolventů technických oborů a učitelů. V případě, že této možnosti využije každý šestý student, mělo by zatížení státní kasy dosáhnout částky okolo 250 milionů korun.

 

Právě se děje

Další zprávy