Čeští vysokoškoláci pracují skoro nejvíc v Evropě. Nedělají to ale kvůli studiu

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
9. 11. 2022 16:52
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Dvaadvacetiletý Jan studuje na vysoké škole magisterský obor potravinářství. Kromě toho si během semestru přivydělával v laboratoři a také už několik let vždy v létě odjíždí za prací do švýcarských sýráren. Teď poprvé se tam chystá nastoupit i během semestru. 

"Nevím, co budu říkat za dva měsíce během zkouškového, jestli se nebudu proklínat. Zatím mi to ale přijde v pohodě, času na studium mám relativně dost. Navíc, když se mohu soustředit pouze na studium, bojuji neustále s prokrastinací. V sýrárně je fyzicky náročná práce, která začíná brzy ráno, což znamená určitý režim. To mi pomáhá bojovat s prokrastinací i přibíráním na váze," popisuje Jan. 

Prací v sýrárně tak strávil i většinu června, kdy měl bakalářské státnice. "Na učení jsem měl jen dvě hodiny denně, ale na rozdíl od doby, kdy se soustředím jen na školu, jsem je plně využíval ke studiu," říká.

Kombinování studia s prací je v Evropě stále rozšířenější a platí to i pro Česko. Během školy pracuje většina českých vysokoškoláků, více než v jiných zemích. Ukazují to data projektu Eurostudent, jenž analyzuje sociální a ekonomické podmínky vysokoškoláků 26 zemí.

V průměru má placené zaměstnání téměř 80 procent studentů. V Česku si během studia vydělává 92 procent vysokoškoláků, což je třetí nejvyšší počet ze všech zemí. Víc podle průzkumu pracují už jen studenti v Rumunsku a Turecku. Naopak nejméně jich má přivýdělek v Gruzii a Portugalsku. 

Téměř čtvrtina českých studentů sama sebe vnímá především jako pracovníky než jako studenty. Častěji pracují starší studenti, ti na magisterském stupni nebo ti, kteří nedostávají dávky od státu. Častěji také pracují děti rodičů, kteří nemají vysokoškolské vzdělání.

Pro Čechy však není práce natolik nezbytná jako pro studenty většiny jiných zemí. V průměru totiž polovina všech studentů uvádí, že pracuje proto, že by si jinak nemohli studium dovolit. V Česku toto říká jen necelá třetina vysokoškoláků, což je vůbec nejméně ze sledovaných zemí. Kvůli tomu, že by si jinak nemohli dovolit studovat, častěji pracují ti, jejichž rodiče nemají vysokoškolské vzdělání a nejsou v dobré finanční situaci. A také ti studenti, kteří již nebydlí s rodiči.

Právě proto, aby si mohla studia dovolit, pracuje třiadvacetiletá studentka Vysoké školy ekonomické Klaudia Clinciu. Zaměstnaná je jako finanční kontrolorka na zkrácený úvazek. "Práci jsem si našla hned v prvním ročníku bakalářského studia, protože mě rodiče nemohli finančně příliš podporovat a chtěla jsem již od začátku získávat pracovní zkušenosti," říká. Pokud by nepracovala, nemohla by z finančních důvodů studovat. A to i za cenu toho, že si nyní musí brát na studium dovolenou - například o zkouškovém, kdy má hodně učení.

"Souvisí to s tím, jak se daří domácnostem, ze kterých studenti pocházejí. Studenti, kteří si to nemohou dovolit, se samozřejmě snaží si přivydělat, ale zároveň to odvádí jejich pozornost od studia a klade to na ně vyšší nároky. Neexistuje přitom žádný robustní systém sociální podpory - například rozsáhlejší stipendijní programy - pro potřebné studenty," míní analytik společnosti PAQ Research Karel Gargulák. V Česku by podle něj měla být efektivnější finanční podpora studentů, aby se mohli osamostatnit.

Pracují, aby měli na život v univerzitním městě

Oproti zahraničním studentům ti čeští také méně často pracují, aby měli na pokrytí životních nákladů. V průměru kvůli živobytí pracuje 68 procent studentů oproti 65 procentům Čechů.

To je však podle předsedy Studentské komory Rady vysokých škol Michala Farníka pořád velká část studentů, kteří musí pracovat, aby si zajistili standardní životní úroveň při studiu a jejich život se neomezil na nejnutnější náklady, jako je doprava, strava a ubytování.  

"Pokud student pracuje dobrovolně, je za práci odměněn a je to v rámci oboru, který studuje, pak s tím nikdo nemůže mít problém. Ale 65 procent studentů pracuje, protože si musí zajistit peníze na živobytí v univerzitním městě a aby byli spokojeni se svojí situací. To je poměrně znepokojující zpráva. Znamená to, že někteří nemají úplnou podporu rodiny a na úkor studia si musí vydělávat. V tu chvíli by měl těmto studentům pomoct stát, aby se mohli plně soustředit na studium," míní Farník.

Čeští vysokoškoláci nejčastěji pracují z toho důvodu, aby si mohli dovolit věci, které by si jinak nekoupili. Uvádí to 77 procent z nich, což je více než průměr zapojených zemí. Kromě Česka je toto nejčastějším důvodem k práci také v Polsku nebo Slovinsku. Zároveň čeští studenti častěji než ti zahraniční pracují kvůli tomu, aby získali zkušenosti.

To je i případ zmíněného studenta Jana. Do Švýcarska se vydává kvůli nabytí zkušeností a vidině lepšího životního stylu. Čeká, že by si tam mohl vydělat 50 až 70 tisíc korun za měsíc. "Pracuji, abych získal praxi a finanční nezávislost na rodičích, popřípadě státu. Kdybych neměl tuto práci, platili by mi studium rodiče. Vlastně si ani nekupuji o tolik víc věcí než dříve, spíš mi jde o svobodu moci si to dovolit, a mít díky hromadícím se prostředkům v budoucnu možnost podnikat, cestovat, vlastnit auto nebo dům," vysvětluje.

Podle analytika Garguláka je problém v tom, že české školy často vytváří z většiny studentů především akademiky, a to i v oborech, kde to není potřeba. "Je potřeba mnohem většího propojení studia s praxí, aby programy nebyly pouze akademicky orientované, a celkově zvýšit kvalitu pedagogické práce na vysokých školách. Takto se u části studentů nedaří držet jejich pozornost u studia, nevidí smysl v tom, jak vypadá jejich vzdělávání. A v ten moment mají potřebu smysluplně se uplatnit a najdou si práci," upozorňuje Gargulák. 

Často si však Češi hledají práci, která je mimo jejich studijní obor. Činnost, která nějak souvisí se studiem, má pouze necelá polovina českých studentů. Přitom pokud práce odpovídá studovanému oboru, výrazně to podle autorů projektu Eurostudent urychlí čas k nalezení odpovídající práce hned po absolvování školy.

"Práce během studia dává zaměstnavatelům dvojí signál - na jedné straně to mohou vnímat jako výhodu, že student dokázal dokončit studia, zatímco pracoval. Na stranu druhou jako nevýhodu, že student možná nebyl plně oddaný studiu. Obzvlášť pokud ta práce nesouvisela se studiem," přidávají autoři další důvod, proč by se studenti měli poohlížet spíš po práci v oboru. 

 

Právě se děje

Další zprávy