Totálně vyschlé Česko. Podívejte se, jak dopadla vaše řeka, změna je neuvěřitelná

Vodáci narážejí čím dál častěji na kameny a nesjízdné úseky, plavební komory omezují provoz, města zakazují napouštění bazénů. To jsou jen nejviditelnější projevy katastrofálního sucha, které zasáhlo české povrchové vody od pramenů a malých potůčků po největší řeky. Srovnání s předchozími lety ukazuje fatální dosah celé mizérie.

Sušice je na suchu. Zdejší vodárny proto musely poprvé v historii požádat o mimořádné povolení k odběru vody přímo z Otavy, navzdory jejímu nedostatečném průtoku. Město zároveň přestalo kropit ulice. Kvůli suchu a riziku požárů platí tento týden omezení v celém Plzeňském kraji. Nedostatek vody trápí všechny řeky v kraji, průtok nad hranicí sucha má už jen několik menších toků.

Podobně znepokojivý obrázek platí pro celou zemi. Interaktivní mapa aktuálních i historických průtoků českých řek, kterou připravila datová redakce Aktuálně.cz, proto nepoměřuje aktuální stav s normálem. To by bylo zbytečné srovnání, v žádné významnější řece momentálně neproudí obvyklé množství vody. Mapa proto místo toho ukazuje, na kterých řekách je situace kritická (oranžové body) a kde zatím nikoli (modré body).

Výška hladiny může klamat

Fyzický pohled na říční koryto přitom nemusí být bezprostředně znepokojivý. Hladiny mnoha toků poklesly jen o několik centimetrů. Jenže takový pohled může klamat. Zvlášť na dolních tocích se voda téměř nehýbe, řeky připomínají spíš mrtvá ramena. Proto mapa srovnává průtok, a nikoli stav (výšku vody), ačkoli v ní kvůli tomu nejsou data ze stanic, které měří jen vodní stav.

Hydrologické sucho eviduje už téměř polovina měřicích stanic. Na mnoha místech je méně než desetina normálního průtoku. Například Sázavou v Kácově aktuálně teče pouze 815 litrů za sekundu. Před pěti lety zde v červenci a v srpnu naměřili průměrný průtok 13,23 kubíku neboli 13 230 litrů za sekundu. To přitom nebyl žádný extrém, nýbrž jen mírně nadprůměrný stav.

Podobně zoufalá situace je třeba na Radbuze, Tiché Orlici nebo na zmíněné Otavě. Obecně platí, že v Čechách je situace horší než na Moravě, kde v poslední době pršelo přece jenom o trochu více.

Čtyřicítky dokonaly zkázu

Kromě vodáků, vodohospodářů a zemědělců trápí vyschlé řeky také ekology a rybáře. Už v červenci došlo na dolním toku Dyje k hromadnému úhynu ryb. Horké počasí v kombinaci s takřka stojatou vodou totiž samo o sobě odčerpává z vody kyslík, navíc představuje ideální prostředí pro sinice. Ryby se pomalu udusí.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nebyl uplynulý červenec přes teplotní rekordy v celkovém průměru nejteplejším v dějinách, vedle horka ale přinesl jen velmi málo deště. „V průměru na našem území dle předběžných údajů spadlo pouze 51 mm srážek, tedy 57 procent srážkového normálu,“ uvedli meteorologové.

Dlouhý stín příčin i důsledků

Na problém přitom bylo zaděláno už mnohem dřív. Mírná zima s nedostatkem sněhu nenaplnila zásoby podzemních vod tak, jak by bylo třeba. Deficit půdní vláhy pak příliš nezmírňují ani prudké deště, na které ztvrdlý povrch není připraven. Podstatná část vody, která by se běžně vsákla, místo toho rychle odteče. Horké počasí navíc zvyšuje výpar. Hydrologické sucho v současnosti panuje téměř na celém území republiky s výjimkou východního cípu Moravskoslezského kraje.

Nedostatek vody v řekách nakonec mohou pocítit i ti, kterým jsou hodnoty průtoků lhostejné. Vysychají totiž i řeky v blízkém zahraničí včetně hlavního evropského veletoku, Dunaje. V Bratislavě v pondělí hydrologové naměřili nejnižší průtok od roku 1876. Dále po proudu přitom vodu z Dunaje potřebují Maďaři a Rumuni k chlazení svých jaderných elektráren. Současné sucho je nutí jaderné bloky odstavovat. A tento výrazný výpadek v čase veder, kdy klimatizace běží naplno, tlačí ceny elektřiny v Evropě vzhůru.

Hladina Dunaje klesá na historická minima | Video: Reuters